Zemědělský podnik Jantar, spol. s r.o., patří na Bruntálsku mezi ty významnější. Zabývá se jak rostlinnou, tak i živočišnou produkcí a rovněž i přidruženou výrobou, zejména produkcí pečiva a masných výrobků. Před rokem stálo jeho vedení před nelehkým rozhodnutím, jak a zda-li vůbec pokračovat v přidružené masné výrobě v provozovně ve Vrbně pod Pradědem po té, co musela být uzavřena jedna ze tří jejích částí v důsledku přechodu na standardy Evropské unie.
Porážka totiž byla zcela zrušena. Zbývající části, bourárna a masná výroba, zase vyžadovaly rozsáhlé úpravy. Pomohly až peníze z předvstupního programu Evropské unie SAPARD.
„Rozhodli jsme se investovat nemalé částky do stavebních úprav a nových technologií, nalézt finanční zdroje a v přidružené výrobě zpracování masa přeci jen dále pokračovat,“ popisuje loňské události jednatel společnosti Ing. Stanislav Slovák, Csc. Úřední rozhodnutí z loňského jara uzavřít porážku a požadavek na inovaci zbytku provozovny tehdy představovalo výrazný zásah do ekonomiky celého podniku. Vedení společnosti Jantar v podstatě volilo jen mezi dvěmi možnostmi: milionovými investicemi nebo uzavřením provozu.
Rozhodnutí pokračovat
„Museli jsme pečlivě zvážit všechna hlediska a udělat si reálnou a přitom jasnou prognózu do budoucna,“ říká Stanislav Slovák z vedení podniku. „Bez další perspektivy nebo alespoň nějaké naděje bychom se do tak rozsáhlé rekonstrukce samozřejmě nemohli vůbec pouštět. Nakonec nám ale pomohly peníze z programu SAPARD, které jsme získali prostřednictvím regionálního pracoviště této agentury v Opavě. Ty z nás sejmuly hlavní finanční břímě celé rekonstrukce.“
Z peněz Evropské unie byly realizovány celkem tři projekty přestavby provozovny a modernizace jejích provozů. Nyní zpracovatelna masa ve Vrbně pod Pradědem již plně odpovídá standardům Evropské unie a čekají ji poslední dokončovací úpravy. Už dnes dává práci celkem 18 lidem a výroba v ní běží naplno. Získala dokonce certifikát HACCP (systém kritických bodů) ve výrobě výsekových mas a masných výrobků, který má tříletou platnost.
„Máme štěstí na kvalitní zaměstnance. Ti jsou pro nás cennější devizou než samotné technologie,“ svěřil se nám jednatel společnosti. „Jsou to jednak lidé z bývalých státních statků, kteří prošli rekvalifikací, - druhá část zaměstnanců k nám přešla ze zaniklého masného provozu středního odborného učiliště potravinářského v Jeseníku. Právě oni dnes dávají jméno a punc kvality masné výrobě ve Vrbně pod Pradědem.“
Bez závislosti na cenách
Podnik má přitom pro přidruženou masnou výrobu dobré podmínky už proto, že jeho vlastní chov prasat sčítá 1.100 kusů a patří tak k největším v regionu. Z pracovává tedy vlastní produkci. Vedle toho má také chov skotu v počtu 840 kusů. Hovězí dobytek spásá zemědělskou plochu o rozloze zhruba 1500 ha z celkových 1900 ha, na kterých podnik Jantar v okolí Bruntálu hospodaří. Pouze zbývajících 400 ha je využíváno pro klasickou rostlinnou výrobu. Tato čísla hovoří jasně o tom, jaký význam má v podniku právě živočišná výroba, orientovaná především pro produkci masa.
„Máme také čtyřicetihlavý chov koní, ale pouze jako doplňující aktivitu. Hlavním předmětem naší živočišné výroby je produkce masa,“ přitakává Stanislav Slovák.
Provozovna na zpracování masa ve Vrbně pod Pradědem tak má pro celý podnik velký význam, protože ho zbavuje jeho závislosti na výkupních cenách. Případné ukončení jejího provozu by tedy mělo svůj neblahý ekonomický dopad i na výsledky hospodaření samotných chovů. I tento fakt muselo vzít vedení společnosti Jantar při svém rozhodování v úvahu.
Přidružená výroba nezanikne
„V 90.letech jsme vsadili na přidruženou výrobu a myslím si, že jsme od té doby získali určitou pozici na místním trhu,“ vysvětlil nám Stanislav Slovák další důvody vedoucí ke snaze zachránit výrobu. „K omezení nebo zrušení výroby ve Vrbnu pod Pradědem jsme proto pochopitelně nechtěli přistoupit, i když vyhlídky na její pokračování před rokem nebyly zrovna nejlepší. Chyběli nám peníze na rekonstrukci, která by zbývající dvě části provozovny uvedla do souladu s požadovanými předpisy Evropské unie a navíc jsme se museli vyrovnávat se zvýšenými náklady, která vyplynuly ze zrušení porážky. Trvalo nějakou dobu, než jsme našli partnery, kteří by nám poskytli služby v oblasti porážky dobytka, a přitom by nebyli daleko od Bruntálu.“
V první polovině 90.let podnik Jantar založil kromě provozovny zpracování masa také pekárnu, - rovněž jako přidruženou výrobu. Ta sídlí na hlavním náměstí v Bruntále a je oblíbeným místem, kde nakupují nejen místní obyvatelé, ale i turisté vracející se z lyžařských výletů v Jesenících. Pekárna Jantar prorazila na trh výrobou francouzského pečiva. Zejména plněné croissanty se zasloužily o její dobré jméno.
„Právě v přidružené výrobě jsme za časů rušení státních statků a útlumu zemědělské výroby spatřovali perspektivu a novou šanci pro hospodaření v našem kraji a rovněž pro udržení zaměstnanosti v zemědělství,“ vzpomíná jednatel společnost na dobu, kdy přidruženou výrobu malých potravinářských provozoven rozjížděli. Tehdy netušili, že vstup do Evropské unie znova zamíchá kartami a oni budou muset znova investovat do stavebních rekonstrukcí a inovací stávajících technologií.
„Hlavní je, že přidružená výroba nezanikne a díky finanční pomoci od Evropské unie se bude dále rozvíjet, dokonce s uplatněním modernějších technologií, které bychom si jinak vůbec nemohli dovolit,“ hodnotí vývoj s odstupem času Stanislav Slovák pozitivně.
Vše podle unie
Ještě před rokem měla provozovna přidružené masné výroby ve Vrbně pod Pradědem klasické složení: porážka, bourárna a masná výroba. Následující přestavba spočívala v rozšíření a modernizaci provozů bourárny a masné výroby na úrok zrušené porážky a dále ve zcela nové přístavbě šaten a sociálních zařízení pro zaměstnance. Vše podle standardů Evropské unie.
Po zrušení porážky a získání finančních prostředků z programu SAPARD byla samotná realizace svěřena firmě CZECH spol. s r.o., která uspěla ve vypsaném výběrovém řízení. Za společnost Jantar na realizaci dohlížel jeden ze společníků a šéf porážky Vlastimil Petráš. Realizace se samozřejmě neobešla bez veterinářského dozoru. Metodickou a odbornou pomoc v tomto směru podniku poskytla Státní veterinární správa.
„V původním plánu jsme počítali s investicí kolem šest milionů korun. Při realizaci tato částka ale dosáhla devíti milionů a ještě budeme muset asi jeden a půl milionu dále investovat,“ přiznává Stanislav Slovák, že náklady byly nakonec vyšší než přepokládali.
Zatím byly s pomocí prostředků z programu SAPARD realizovány tři projekty: První spočíval v modernizaci technologické linky. Druhý v modernizaci samotné masné výroby za účelem plného zavedení systémů HACCP: to znamená stavební úpravy pro splnění hygienických parametrů jako je napřímení toků, zavedení nových materiálů, instalace odsávacích panelů, fabionů, nerezových technologií, montáž bezdotekových umyvadel a podobně. Třetí projektem spočíval v zavedení chladící technologie vzduchotechniky. Rekonstruovaná stavba je tak vybavena centrálním agregátem a dokonalou vzduchotechnikou, rozvedenou po celém objektu včetně stavebního přístavku se šatnami. Ten byl vybudován z vlastních zdrojů podniku a vyžádal si investici téměř milion a půl korun.
Zbývá dokončit ještě čtvrtý projekt: renovaci chladících prostor a kompletní dokončení celé chladící technologie a vzduchotechniky v celém provozu. Vedení podniku předpokládá investici na úplné dokončení stavby ve výši jeden a až jeden a půl milionu korun.
„Počítáme s tím, že vlastní investice se nám snad vrátí,“ dívá se Stanislav Slovák do budoucna s optimismem. „Výroba za pomocí nových technologií se již rozjíždí na plné obrátky.“ Jeho slova potvrzuje i fakt, že v rekonstruované provozovně zpracování masa vzniklo dokonce i několik nových pracovních míst.
