Obsah škrobu v krmné dávce je limitující faktor pro užitkovost a zdravotní stav dojnic. V TMR známe různé zdroje škrobu. V prvé řadě jde o škrob, který je obsažen v krmné směsi. Dále se jedná o škrob obsažený v objemných krmivech, případně fermentované vlhké zrno obilí, nebo kukuřice. Krmné směsi se podávají ve formě šrotované, případně různě technologické úpravy.
Degradovatelnost škrobu u krmných směsí je tedy speciální záležitost pro jednotlivé případy a je tedy specifická pro jednotlivé produkty, které si zákazník vybere. Šrotované obiloviny, které v sortimentu převládají mají 100 % degradovatelnost škrobu v bachoru dojnic. Naopak hydrotermické ošetření kukuřičného zrna na jedné straně degradovatelnost škrobu zpomalí a na druhé straně zabezpečí určitý podíl tzv. by-pass škrobu, který se dostává až do tenkého střeva, kde dochází k jeho pozvolnému enzymatickému uvolnění cukrů ze škrobu do krve.
Zvláštní složkou jsou krmiva statková, která obsahují škrob a jsou připravována v zemědělském podniku. U statkových koncentrovaných krmiv nemůžeme používat tabulkové hodnoty a tady musíme nechat v laboratoři stanovit nejen vlastní obsah škrobu, ale také jeho kvalitu. Všeobecně je uznávána hodnota degradovatelnosti stanovená po sedmihodinové inkubaci v bachorové tekutině.
Pro naše rychlé hodnocení stupně narušení zrna ve statkových krmivech všeobecně je možnost provádět hodnocení bezprostředně na místě resp. v zemědělském provozu. Doporučujeme zvolili rychlou metodu mokré separace řezanky kukuřice během jejich výroby pro možnost změny stupně narušení řezanky. Tuto metodu doporučujeme také u všech statkových fermentovaných krmiv před krmením. K této metodě potřebujeme plastovou nádobu o objemu 5 l litrů. Do této nádoby nasypeme řezanku o objemu 1 litr bez utláčení až po okraj. Siláž, která je v nádobě promícháme s vodou tak, aby zrna, která jsou těžší, než zbytek rostliny klesla na dno nádoby. Zbytek rostliny můžeme rukou oddělit, dále obsah promícháme až nám co nejvíce zrna zůstane na dně nádoby. Tím, že jsme zbytek rostliny odstranili, tak uvidíme na dně žluté zrno kukuřice (foto zrna kukuřic). Potom můžeme vizuálně posoudit, zda je veškeré zrno nadrcené, nebo zůstalo některé celé. V případě, že uvidíme nenarušené celé zrno, měli bychom učinit opatření a věnovat pozornost seřízení rýhovaných válců. V případě kukuřičné siláže, již opatření nemůžeme udělat, a tak již musíme počítat s tím, že celá zrna projdou zažívacím traktem, obzvláště u vysokoprodukčních dojnic, u kterých se retenční čas zdržení krmiva v zažívacím traktu zkracuje podle úrovně užitkovosti. Všeobecně lze říci, že čím vyšší užitkovost, tím kratší doba zdržení krmiva v zažívacím traktu, a tedy i kratší doba pro uvolnění glukózy ze škrobu. V případě větších kousků zrna v siláži (sklovitá část zrna) a vysokým dávkám kukuřičné siláže bychom měli věnovat pozornost obsahu škrobu v zrnu pomocí chemické analýzy. Stupeň narušení a dávka krmiva určuje využitelnost škrobu ze zrna.
Pokud na dně nádoby zůstanou celá nebo velké kousky zrna, tak doporučujeme laboratorní vyšetření narušení zrna metodou siláži tzv. Corn Silage Procesing Score – CSPS. V poslední době byla vyvinuta na universitě ve Wisconsinu nová metoda pro stanovení stupně narušení zrna v kukuřičné siláži tzv. CSPS. Tato metoda se však provádí v laboratorních podmínkách a pro naše rychlé hodnocení přímo na poli ji nelze použít, protože je třeba stanovit obsah škrobu chemickou cestou jak v siláži, tak ve zbytku siláže po prosetí na sítě o velikosti ok 4,75 mm po dobu 10 min. Při pozdních sklizních, kdy chovatel chce zvýšit podíl zrna v siláži, se zvýší podíl sklovité části zrna. V takové fázi nestačí zrno jen narušit (jak se dříve deklarovalo), ale musí projít sítem 4,75 mm minimálně 70 % škrobu z celé kukuřičné siláže.
Ing. Václav Jambor, CSc.,
Blažena Vosynková,
MVDr. Hana Synková
NutriVet, s. r. o.,
Kontakt: jambor.vaclav@nutrivet.cz
Celý článek najdete v Krmivářství 3/2023.
