Principem veškerých konzervačních metod krmných zrnin i jiných druhů zemědělských produktů rostlinného původu je navození mléčného kvašení. To lze vyvolat v podstatě jen dvěmi způsoby: mikrobiálně pomocí mléčných bakterií nebo chemicky, kdy je pomocí umělých látek likvidována veškerá biologická konkurence těchto bakterií a tím je podpořena jejich účinnost. Jednou z nejnovějších metod chemické konzervace je krimpování, které umožňuje konzervaci vlhkého zrna za účelem pozdějšího zkrmování.
Popularita chemické metody
Princip chemické konzervace je znám již dva tisíce let. Už staří Římané používali k uchování zelí a zbytků ryb mořskou sůl, která patří mezi významné chemické konzervanty. Rozvoj moderní chemické konzervace ale přišel teprve v posledních padesáti letech.
Dnes sice stále více zemědělců ve světě dává přednost mikrobiální metodě, avšak i chemické metody se dále rozvíjejí a odborníci stále hledají nové a modernější postupy. V severských zemích, které obecně platí za nejekologičtější na světě, dokonce chemické metody převažují nad mikrobiálními, pravděpodobně proto, že právě zde byla řada z nich vyvinuta a patří k místní tradici.
Jednou z nejnovějších metod chemické konzervace je krimpování. Je vhodné pro konzervaci především krmných zrnin. Krimpovat se mohou obiloviny, ale i kukuřice, hrách a bob a ostatní luskoviny.
Živiny versus vlhkost
Zrna obilovin jsou běžně sklízena v období, kdy dosáhnou nejvyššího obsahu živin a kdy poklesne jejich vlhkost pod 35%. Oba faktory je třeba brát při načasování sklizně a výběru metody konzervace v úvahu a správně se rozhodnout pro efektivní řešení. Nejvyššího obsahu živin zrna dosahují asi tři týdny před plnou zralostí, avšak sklízena jsou většinou kvůli vyšší vlhkosti až později.
Konzervace jadrných krmiv je možná několika způsoby. Jedním je snižování osmotického tlaku v buňkách, kterého lze dosáhnout přirozenou cestou sklizení suchého zrna a následným dosušením horkým vzduchem. Tato metoda většinou způsobí jen malé ztráty na živinách, avšak je to způsob velmi náročný na vstupy.
Druhým možným způsobem je konzervace vlhkého zrna, které může být sklizeno dříve, - tedy v době nejvyššího obsahu živin. Právě této metodě se říká krimpování.
Princip krimpování
Technologie krimpování zahrnuje opracování, konzervaci a uskladnění vlhkého zrna. Její tajemství spočívá v kombinaci mechanického způsobu ošetření materiálu s jeho následným chemickým ošetřením. Chemické ošetření je přitom nejúčinnější v případě, když se sušina konzervovaného materiálu pohybuje kolem 40 %.
Materiál se před samotným ošetřením chemickým přípravkem nejprve mačká rýhovaným válcem. Hlavním pracovním zařízením strojů pro krimpování jsou proto mačkací válce, bodově nebo podélně rýhované a odpružené. Pro mačkání kukuřice je však lepší použít celorýhované válce. Jejich využitím se zvýší zejména výkonnost postupu. Konzervační přípravek se do namačkaného materiálu přidává přímo na stroji těsně před vynášecím šnekem pomocí dávkovacího zařízení.
Technologický postup
Pro úspěšné krimpování platí několik zásad, které každý zemědělec při využití této metody musí dodržet. První z nich je, že zrnina musí být konzervována do čtyřiadvaceti hodin po sklizni.
Pro následné skladování krimpovaného materiálu je sice možné využít stávající silážní žlaby, ale je nezbytné je zakrýt fólií. Využít se dají i senážní věže.
Mechanicky zpracované, namačkané vlhké obilí se při samotném krimpování plní do silážních vaků a aplikace chemického přípravku se provádí na plnícím lisu až těsně před lisovacím válcem.
Pro samotnou konzervaci se používá přípravek Crimpstore 2000, který obsahuje kyselinu mravenčí, kyselinu propionovou a mravenčan amonný. V optimálním případě se používá kolem 4 litrů na jednu tunu materiálu.
Takto ošetřený materiál je možné uchovat až do doby rozvoje mikroflóry mléčného kvašení.
Zvláštnosti metody
Krimpování je proveditelné i při nižší vlhkosti zrniny, tedy pod 35%. Vyžaduje však použití většího množství konzervační látky. Krimpovací stroje jsou dokonce pro tento účel vybaveny zařízením pro dodatečné zvlhčení materiálu.
Se zkrmování takto upravené zrniny je možné začít už pouhé dva až tři týdny po konzervaci. Krmivo je vhodné především pro skot a prasata.
Metoda krimpování má však také svá omezení a nevýhody. Jednak je málo účinná, nejsou-li splněny všechny doporučované podmínky. Nevýhodou je také nižší obsah vitaminu E v krimpovaném materiálu, který je proto nutno do krmné dávky dodatečně dodávat.
