Země, kde se vyskytuje skrapie (klusavka), by měly provádět u ovcí testy na hovězí priony a zjišťovat, jestli jejich ovce ve skutečnosti netrpí „nemocí šílených krav“ (BSE). Tento požadavek vznesl Alejandro Thiermann, jeden z předních představitelů Mezinárodního úřadu pro epizootie, na třídenním světovém fóru o globální bezpečnosti potravin konaném koncem ledna 2002 v marockém Marákeši.
Thiermann připomněl, že ovce nakažené „nemocí šílených krav“ trpí příznaky velmi podobnými klusavce. „Ačkoli neexistuje vědecký důkaz, že by skrapie představovala pro člověka reálnou hrozbu, je zapotřebí provádět testy, které by odlišily skrapii ovcí od ovčí BSE,“ řekl Thiermann na marakešském kongresu a zopakoval obecně známá fakta o tom, že ovce nakrmené pokusně nervovou tkání skotu nakaženého BSE onemocní ovčí variantou BSE.
„Na rozdíl od BSE skotu se původce BSE v těle ovcí rozšíří do mnohem širšího spektra tkání,“ prohlásil přední představitel Mezinárodního úřadu pro epizootie.
Ovce nakažené chorobou BSE by proto mohly na rozdíl od ovcí nakažených skrapií představovat určité zdravotní riziko pro spotřebitele. V praxi se ovce zřejmě nakazí BSE jen zřídka, protože nejsou běžně krmeny masokostní moučkou a zřejmě ani nejsou k nákaze touto chorobou příliš vnímavé. Riziko BSE u ovcí ale nelze bagatelizovat, protože v některých zemích Evropské unie mohly být ovce po určitou dobu krmeny krmivy kontaminovanými původcem BSE skotu.
Thiermann zdůraznil, že zatím vycházejí všechny snahy o podchycení výskytu BSE u ovcí naprázdno. Pokud by byla BSE u ovcí přeci jen odhalena, pak by k účinné ochraně konzumenta podle Thiermanna stačila podobná opatření, jaká chrání spotřebitele před nákazou BSE při konzumaci hovězího masa.
Thiermann ale ví lépe než kdo jiný, že „honba“ za BSE ovcí je velice problematická, protože neexistují jednoduché testy, které by dokázaly rychle a spolehlivě odlišit ovce se skrapií od ovcí s BSE. Stávající testy jsou náročné, drahé a nesmírně zdlouhavé. Přesto Thiermann žádá, aby zodpovědné instituce prováděly testy, které zodpoví otázku „jestli máme co do činění se skrapií nebo s BSE“.
„Nemůžeme si dovolit čekat na první případ BSE u ovcí, aniž bychom zahájili tento výzkum. Jinak nám hrozí ztráta důvěry spotřebitelů,“ tvrdí Alejandro Thiermann.
V auditoriu marakešského kongresového centra se sešlo 300 veterinárních expertů ze 120 zemí celého světa. Skrapie se vyskytuje ve všech „ovčáckých zemích“ s výjimkou Austrálie a Nového Zélandu. Thiermannův požadavek se tedy týká velkého počtu zemí včetně České republiky. Není ale vůbec jisté, jak představitelé těchto zemí na výzvu zareagují. Velká Británie, která je BSE ovcí ohrožena nejvíce, podnikala patřičné kroky již před marakešským kongresem. Stejně tak se snaží vypořádat s hrozbou BSE ovcí i země Evropské unie. Ty ale většinou zakládají svou strategii pro boj s chorobou na šlechtění ovcí na odolnost vůči skrapii. Předpokládají, že pokud se jim podaří vymýtit klusavku, zbaví se zároveň rizika možného výskytu zvířat, která vypadají jako oběti skrapie, ale ve skutečnosti jsou nakaženy BSE.
