Zemědělský podnik LUNY, s. r. o. Lukavice u Rychnova nad Kněžnou je velmi specializovaným provozem. Jak uvádí vedoucí farmy Václav Škoda, nepěstují vůbec obilí. Hospodaří na 250 ha orné půdy, na které produkují krmivo – kukuřici na siláž nebo na zrno, vojtěšku, jetel nebo další pícniny. K podniku patří 220 ha trvalých travních porostů. Ty slouží především pro pastvu jalovic. Živíme se jen mlékem ,“ říká vedoucí. Technika, kterou mají k dispozici musí zabezpečit provoz střediska, „vše ostatní řešíme službou,“ dodává. Krmení obstará míchací krmný vůz firmy Himel, ten je provozně nejzatíženějším strojem ve firmě.
V Lukavici se rozhodli pro chov plemene ayrshire. Navazovali tak na tradici a především vsadili na plemeno nenáročné. Zvířata nemají problémy s končetinami: „Dvakrát ročně upravíme paznehty, to je veškerá péče, neděláme ani žádné koupele.“ Krávy nemají ani zdravotní potíže a ani problémy s reprodukcí.V současné době z 800 VDJ je 350 krav, 250 jalovic a zbytek představují telata. „Máme uzavřený obrat stáda,“ říká Václav Škoda. Když se daří prodávají jalovice, jdou většinou do ciziny – do zemí bývalé Jugoslávie, do Řecka nebo na Kypr.
Mléko je vysoce kvalitní, proto mohou dodávat do Nutricia Opočno, kde ho zpracovávají pro dětskou výživu. K ceně za mléko proto dostávají i příplatek za výběr.
Před třemi lety prošel provoz rozsáhlou rekonstrukcí za více než čtyři miliony korun a bez úvěru. V loňském rose ayrshirky nadojily v průměru více než 7000 kg. V podniku pracuje 17 zaměstnanců.
Nejzatíženější stroj v podniku
Krávy jsou rozdělené podle užitkovosti do pěti skupin a jednou denně zaváží traktorista krmení horizontálním míchacím krmným vozem. Krmná dávka pro nejlepší skupinu na počátku laktace má následující složení: 1 kg sena, 9 kg vojtěškové senáže, 25 kg kukuřičné siláže, 2,5 kg vlhkého kukuřičného zrna, které však dávkují mimo vůz ručně, 8,5 kg šrotů, 0,5 kg melasy, minerální doplněk podle potřeby a 0,8 kg močoviny. Vše je spočtené tak, aby právě na jednu skupinu vyšel jeden míchací krmný vůz. Současný typ horizontálního vozu s objemem 10,8 m3 a frézou nahradil menší, který s objemem 9 m3 nedostačoval
Podstatná je dosažená homogenita krmné dávky. „Nakrmíme i jalovice, kterým mícháme 6 kg sena, 8 kg senáže a 5 kg kukuřice.“ „Provozně jde o nejzatíženější stroj v podniku,“ a potřebují, aby jeho životnost dosahovala minimálně šesti let.
Na výstavě kupovat nelze
Když se zemědělci rozhodovali o koupi nového krmného vozu objeli všechny výrobce a prodejce i farmy, kde vozy měli. Například v sousedním Ličně od roku 1994 až do loňska využívali vůz Himel. „Nedá se kupovat na výstavě,“ tvrdí Václav Škoda, podnikový traktorista si například na domluvení stroj na farmě ozkoušel. Vybrat není jednoduché. „Spousta importérů podává zootechnikům informace o své nabídce jako jediné optimální,“ doplňuje Karel Šidlo. Podle něho firma Himel, kterou zastupuje na českém trhu, v současné době nejvíce investuje do výroby a vývoje horizontálních míchacích krmných vozů. Ty vyhovují i v náročných podmínkách mnoha přejezdů. I v Lukavici je velmi obtížný terén . „Jsou podniky, kde musí vůz najezdit denně i 60 kilometrů,“ potvrzuje Šidlo.
V podniku vše frézují. „Nic nenakládáme nakladačem,“ popisuje vedoucí provozu. Frézují i šest kg sena do krmné dávky pro krávy stojící na sucho.
Pokud jde o běžné opravy garantuje výrobce vozu servis do 24 hodin. Výhodou je , když jsou zkušenosti s provozem vozu a v podniku vědí, že běžně opotřebitelné díly je lepší mít na skladě v podniku.
Když Lukavičtí objížděli a vybírali vůz dívali se především robustnost provedení, životnost a na výšku frézy. Důležité je, aby vybíral ten, kdo tomu rozumí. „Stroj za milion korun musí obsluhovat milionový traktorista, protože sebe-špičkovější parametry stroje zůstávají nadále v rukou obsluhy.
Provozní zkušenosti i z podniků s vysokou užitkovostí ukazují, že trendy a diskuse o vlastním míchacím systému jsou často přeceňovány. Při odpovědném přístupu k přípravě objem.krmiv a následné technologické kázni obsluhy dokáže horizontální vůz
bez problémů nakrmit i „osmitisícové“ krávy.
Oproti údajně šetrnějšímu míchání vertikálními krmnými vozy totiž stojí podle karla Šidla následující nezanedbatelné skutečnosti:
Velmi malá přesnost nakládání pomocí vykusovačů.
Mnohdy poddimenzované podvozky vertikálů vlivem přizpůsobení průjezdné výšky.
Horší homogenizace především jadrných krmiv a minerálních přísad.
Tyto skutečnosti objektivně přiznávají i konstruktéři a technici ve firmě Himel Maschinen , byť má výrobce ze SRN ve své nabídce také šest typů vertikálních vozů.
„Se zkušenostmi se rádi rozdělíme, avšak výběr a hlavní důvod k rozhodnutí pro jeden z dvojice míchacích systémů je pak věcí každého budoucího uživatele.“ uzavírá Karel Šidlo.
