Společnost Milotický hospodář z Milotic nad Bečvou (ještě stále v okrese Přerov) charakterizuje hned několik specialit: Firma vlastní nukleový šlechtitelský chov plemene bílé ušlechtilé. Podle celkové plemenné hodnoty zvířat patří k absolutní špičce v České republice. Dvacet matek základního stáda se podílí na tvorbě tzv. superplodných linií. A aby toho nebylo dost, jednatel společnosti Ing. Jaroslav Hajda, CSc., byl letos na jaře zvolen předsedou sjednoceného Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě. Trochu příliš pozitiv najednou, co říkáte?
„Ptáte se, jak hospodaří Milotický hospodář. Mohu klidně sdělit, že od jeho zaevidování před sedmi lety jsme nebyli ziskoví jen v roce 1998. Na druhé straně je ovšem třeba ihned dodat, že ztráty vzniklé podnikáním v chovu prasat na přelomu let 1998 a 1999 likvidujeme až letos. Přiznávám - také proto, že jsme kdysi špatně vsadili na akcie Agrobanky. Nebudu to dál rozvádět, zbyl nám jen hořký pláč. Peníze tedy vracíme zpátky, bohužel pozdě. To je fakt daný více okolnostmi, především ale nízkou rentabilitou tohoto odvětví. Získané finance byly a budou samozřejmě investovány a tak se po nich zase jen zakouří. Neděláme si iluze a víme, že po hodech přijde půst. Pracujeme proto neustále na vytvoření rezerv potřebných k překonání horších časů,“ hodnotí minulé i momentální počty jednatel Hajda. „Uznávám teorii o tom, že hospodaření probíhá v cyklech: Ze čtyř let je z tohoto pohledu jeden rok nadprůměrně úspěšný, dva průměrné a poslední prů....švihový. Ekonomicky srovnávat lze v každém případě jen delší období. Třeba ve vztahu k hlavní nákladové položce, a tou je cena obilovin použitých v krmných směsích.“
Společnost Milotický hospodář (MH) vedená J. Hajdou vznikla po rozdělení družstva z Hustopečí nad Bečvou, kromě ní se tak „narodily“ dva další specializované subjekty. Firma MH ovšem nemá žádnou půdu a věnuje se výhradně prasatům. Již zmíněný nukleový šlechtitelský chov (NŠCH, 100 prasnic) vykázal loni na každý vrh 12,9 všech narozených selat, z toho 12,5 živě narozených a 10,6 odchovaných při mezidobí 161 dnů. Chov ročně produkuje vedle 25 až 30 plemenných kanečků především 500 „bílých“ prasniček, z toho 350 kusů prodává do rozmnožovacích chovů na Přerovsku a Vsetínsku.
Vedle NŠCH najdeme v Miloticích i vlastní malý rozmnožovací chov (jde tam pochopitelně o křížení s plemenem landrase) a v Porubě užitkový chov se základním stádem 250 prasnic. Každá z nich odchová za rok 20,5 selete, přesněji řečeno 20,5 zvířete zastavovaného do výkrmu o živé hmotnosti 25 kg. „Koruna zde investovaná se vrátí daleko dřív, než koruna vložená do šlechtění,“ stručně dodává Hajda.
Milotický hospodář nyní obchoduje se třemi zpracovateli, roční objem dodaného vepřového činí 650 tun. „Dřív jsme si poráželi sami 4500 kusů přímo na farmě v Porubě. Skončili jsme s tím v březnu 2000 a řekli si: Tudy cesta nevede. Mohli jsme sice pokračovat, dál se snažit plnit stále větší hygienické a další požadavky na provoz jatek a utrácet tak víc a víc peněz. To není řešení. Všechno přece směřuje ke specializovaným podnikům. A proto už děláme jen to, co doopravdy umíme.“
Je určitě zajímavé poukázat na to, že MH dosud není členem odbytového družstva Agropork. „Máte pravdu. Prozatím jsme mimo, ale téměř jistě do Agroporku vstoupíme. Dřív jsme ho nepotřebovali, uměli jsme totiž trochu víc než družstvo v té době. Mimo to v Porubě fungovala naše porážková kapacita a my nepotřebovali žádného prostředníka. Teď je situace jiná,“ vysvětluje Hajda. „Tím vůbec nemyslím, že je třeba se zpracovateli tvrdě válčit. Právě naopak. Spolupráce je zásadně nutná pro obě strany.“
Jinými slovy: Řezníci budou logicky požadovat kvalitní surovinu pro produkci kvalitních, v Evropě konkurenceschopných výrobků. Chovatelé prasat a producenti vepřového musí požadovanou surovinu vyrobit a vyinkasovat za ní odpovídající finance, které investují zpět do chovu. Mají stejnou motivaci jako zpracovatelé - být schopni uspět na novém, společném trhu.
