V České republice je prodej mléka pomocí automatů značně znesnadněn českými vyhláškami. Článek popisuje současnou situaci a právní úpravu na Slovensku a zároveň poskytuje výklad českých právních norem Státní veterinární správou ČR.
V poslední době se mimo rozšířila mezi chovatelskou veřejnost myšlenka prodeje mléka z farem pomocí chlazených prodejních automatů. Problém výrobcům mléka tyto přístroje asi nevyřeší, ale měly by aspoň v malém přispět ke zlepšení prodeje a ceny mléka pro menší farmáře. Důležitou roli jistě mohou hrát automaty v propagaci spotřeby mléka a mléčných výrobků. Pomocí automatů lze prodávat syrové, pasterované či zakysané mléko, existují již také přístroje, které připravují mléčné nápoje (kakao, shake apod.).
Fungování automatů na Slovensku
První instalovaný automat na mléko, který vlastní společnost MVL Agro prý předčil očekávání. Denní prodej 1200 litrů mléka poskytuje návratnost investice do zařízení za pouhých sedm měsíců. Ministerstvo zemědělství SR ohlásilo, že v rámci programu rozvoje venkova podpoří investice do automatů částkou 7 tis. eur na jeden automat.
Vtip je v tom, že Slovákům se podařilo velice rychle schválit nařízení 352/2009 (platnost od 1. září 2009, účinnost od 1. září 2009) o hygienických požadavcích na přímý prodej a dodávky malého množství produktů prvovýroby. Je to obdoba české vyhlášky č. 128/2009, jenže s tím rozdílem, že po dlouhých jednáních a zvyšování povoleného množství takto prodávaného mléka (z 500 litrů na 1000 litrů), v posledním návrhu, který prošel, žádné omezení množstí není. Slováci v Bruselu argumentovali tím, že žádné množstevní omezení není ani v nařízení 853/2004 (ES). Prošlo to. (Co znamenají pro českého farmáře omezeních plynoucí z vyhlášky č. 128/2009 vyplývá z vyjádření Státní veterinární správy ČR.)
Podle potvrzení samotných provozovatelů automatů mohou Slováci prodávat syrové kravské mléko bez omezení množství také v automatech umístěnýh např. ve městech tedy i mimo území hospodářství. Na viditelném místě musí být umístěn nápis: „Pred konzumáciou je potrebné surové mlieko prevariť. Nie je vhodné na priamu konzumáciu děťmi, chorými a starými osobami alebo osobami s oslabenou imunitou.“ a také datum spotřeby syrového mléka.
Podmínkou pro provozování určitého druhu automatu však je schválení jeho provozu Úřadem veřejného zdravotnictví. Když automat není schválen, musí provozovatel (prvovýrobce) podat žádost o schálení jeho provozu na tento úřad. Schvalované automaty mají z zajištěnu dobrou sanitaci (např. jeden zásobník se sanituje a plní na farmě, druhý je v automatu). Zařízení mimo jiné také podávají zprávy o případných poruchách či prázdném zásobníku na mobilní telefon obsluhy.
Vyjádření SVS ČR
Státní veterinární správa ČR nemá nic proti prodeji ze dvora tzv. konečnému spotřebiteli, to konečně i umožňuje vyhláška 289/2007. To znamená, že množství, které farmář ze dvora prodává prakticky není omezeno, ovšem počítá se s tím, že jeden spotřebitel si může jednorázově koupit mléka pro potřebu ve své domácnosti, tj. řádově několik litrů. A to samozřejmě i z automatu umístěného na farmě.
Dále farmář může prodávat v rámci maloobchodní produkce denně 500 litrů mléka do své prodejny, která je u farmy. Má-li zaregistrovanou takovouto maloobchodní prodejnu, může dodávat mléko i do další maloobchodní prodejny, což je definováno ve vyhlášce 128/2009 jako okrajová činnost na místní úrovni. Z výše uvedeného množství může takto dodat 35 % týdně. Prodej může být opět realizován například přes automat. Vždy však musí být spotřebitel upozorněn, že jde o syrové, tepelně neošetřené mléko které lze spotřebovat až po převaření. Pokud chovatel mléko zpracuje, tj. tepelně jej ošetří, rozumí se pasterizuje jej při teplotě zhruba 70 °C, nebude se již jednat o prodej produktů prvovýroby, nicméně mléko může být opět prodáváno v rámci limitu pro maloobchodní činnost, ale nemusí být pochopitelně označeno jako syrové neošetřené mléko. Riziko pro spotřebitele je v tomto případě několikanásobně menší, mléko si zachová mnohem lepší vlastnosti, než když je jako syrové v domácnosti „svařeno“, protože nebylo homogenizováno.
Vyhláška č. 128/2009 tedy definuje množství mléka, které může potravinářský podnik (v tomto případě farma) prodávat. To je 500 litrů kravského mléka denně na jednu farmu. Farma znamená jedna nebo více stájí s vlastní mléčnicí. Pokud má tedy jeden podnik více středisek (stájí s vlastní mléčnicí), může prodat v tomto režimu několikrát více.
Vyhláška č. 289/2007 hovoří o tom, že přímý prodej syrového mléka musí být prováděn v místnosti oddělené od stájí, vybavené chladicím zařízením, ve kterém je na viditelném místě upozornění „Syrové mléko, před použitím převařit.“ Prodej z mléčnice podle výkladu této vyhlášky není dovolen (pokud je zároveň dodáváno mléko do mlékárny, musí být místnost pro přímý prodej oddělena od mléčnice). Instalace automatu, který bude plněn z mléčnice a přistup k němu bude zvenku, řeší případnou nutnost výstavby extra místnosti pro prodej mléka.
Na otázku, jestli mohu prodávat pasterované mléko ve škole a v jakém množství odpovídá SVS takto: V rámci své maloobchodní činnosti může chovatel prodávat pasterizované kravské mléko do škol v množství 35 % z týdenní produkce (Má-li jít o maloobchodní činnost, musí si spotřebitel nakoupit přímo u výrobce (500 l) anebo může být 35 % dodáno do jiného maloobchodního zařízení, které to prodá koncovému zákazníkovi. Automat ve škole je jiné maloobchodní zařízení.)
Co z toho vyplývá pro českého farmáře?
Rozumné řešení pro prodej v automatech mimo přímého prodeje „ze dvora“ na farmě je podle SVS ČR, když bude farmář mléko pasterizovat. Pokud by chovatel chtěl prodávat větší množství, musí získat status malé mlékárny (tzv. oválek). Pak již množství prodávaného mléka a mléčných výrobků není nijak omezeno.
Je patrné, že v ČR je prvovýrobce omezen v množství mléka, které je možné prodat. Náklady navíc pak vznikají na pořízení pasteru a případně na získání registrace malé mlékárny.
Stručně řečeno v České republice jsou obavy o zdravotní bezpečnost národa mnohem větší, než na Slovensku a vlastně v celé Evropské unii. Kdo na tom tratí a kdo třeba vydělává? Na tuto otázku si dovede už každý odpovědět sám.
Lukáš Rytina
V ČR upravují prodej mléka související s automaty tyto právní předpisy:
- zákon č. 166/1999 Sb. o veterinární péči
- vyhláška č. 289/2007 Sb. (prodej ze dvora)
-vyhláška č. 128/2009 Sb. (přizpůsobení veterinárních a hygienických požadavků pro některé potravinářské podniky, v nichž se zachází se živočišnými produkty)
Legislativa EU:
- nařízení (ES) 852/2004 o hygieně potravin
-nařízení (ES) 853/2004 o hygieně potravin živočišného původu
-nařízení (ES) 854/2004 o kontrolách produktů živočišného původu určených pro lidskou výživu
Slovenské nařízení vlády
http://www.zakon.sk/Main/Download.aspx?fn=%5CZzSR%5CSK%5C01%5C2009c124z352.pdf
