Na semináři Vize ve šlechtění holštýnského skotu představil svůj byznys také americký farmář John Reudinger, který chová 671 holštýnských dojnic. Americká mléčná farma má svá specifika. Podnikateli se osvědčilo využívat služeb ostatních subjektů a spolupráce prý funguje dobře a farma expanduje.
John Reudinger je reprezentantem již třetí generace americké chovatelské rodiny ve Viskonsinu. Jeho hospodářství tvoří v současnosti 671 holštýnských krav s užitkovostí 11 680 kg mléka za rok (3,83 % tuku, 3,03 % bílkovin) a 1400 akrů (asi 566 ha) převážně pronajaté půdy. Mléko z farmy je určeno hlavně na výrobu sýrů – denně se odváží 51 tisíc liber (to je asi 23 000 kg). Americký farmář je zároveň prezidentem sboru ředitelů Genex, mateřské společnosti CRI, jedné z největších šlechtitelských společností v USA.
Růst, nebo zánik
„Chov dojnic se stává globálním byznysem a každý si musí uvědomit, kolik mléka a jaké kvality je třeba vyprodukovat na to, aby byl rentabilní a konkurenceschopný. Můj krátkodobý plán je chov rozšířit na tisíc dojnic. Ještě před několika lety jsme vystačili s polovičním počtem zvířat. S tím, jak jsme se rozrůstali, bylo třeba najmout pracovní síly, takže nyní na farmě pracuje deset Mexičanů. Jakmile seženete lidi na dojení, je to dobré. Ale každá pracovní síla představuje náklady. Pokud si toto uvědomíte, budete se snažit zvýšit efektivitu, koupíte například větší dojírnu. Tato investice umožní zvýšení počtu dojených krav za den. Pak hledáte, co byste mohli udělat, aby se maximalizovala produkce mléka. Je to efekt sněhové koule – když se chov rozrůstá, nabalují se další nutné činnosti. Ale pokud nebudete růst, skončíte špatně – to je americká filozofie podnikání,“ představil své záměry farmář. Dodal, že pokud vývoj na trhu s mlékem bude nadále dobrý, chtěl by svůj byznys rozšířit na 1600 dojnic.
Stáj s nízkými náklady
„Hlavní stáj byla postavena v roce 1996, po požáru, který na farmě vypukl. Od té doby se snažíme rozšiřovat chov. Jde o vzdušnou, průjezdnou stáj se dvěma krmnými stoly, která je otevřená směrem na východ. Dá se říci, že stáj je nízkonákladová – ale dává nám šanci dosáhnout podobné efektivity výroby jako drahé stáje. Po celé délce je vybavena ventilátory. Před rokem jsme udělali hlavní změnu – odstranili jsme matracová lože a místo toho steleme pískem. Jednoznačně se tím snížila brakace krav. Myslím, že písek je velice zdravá a pohodlná podestýlka a nám se jeví jako jedna z nejlepších variant. Vylepšení matrací se nedařilo, organické materiály také dobře nevycházely. Písek je určitá výzva z hlediska manipulace – ale není to příliš nákladné,“ pochvaluje si stlaní pískem farmář.
Američané řídí Mexičany
V řízení farmy pracují tři lidé, Američané s vyšším vzděláním. Nejdůležitější je stájový manažer – herdsman. Je zástupcem farmáře, hlídá doslova vše, včetně zajištění lidských zdrojů. Má například přesně určeno, že obsluha dojírny vyžaduje 1,5 „mexické“ pracovní síly, která pracuje 12 hodin čtyřikrát týdně, od osmi od rána do osmi večera. Jednou týdně navštěvuje chov veterinář. Má na farmě Reudingerových vyhrazenou místnost, jeho práce spočívá pouze v kontrole zabřezávání, a když je potřeba i v chirurgických zákrocích. „Jinak se snažíme všechno dělat sami, včetně inseminace,“ dodává farmář.
Využití sexovaného semene
John Reudinger úzce spolupracuje s plemenářskou společností CRI, od které nakupuje také sexované inseminační dávky, snaží se svůj chov co nejvíce zlepšit a využívat při tom moderní metody. „Sexované semeno používáme pár měsíců, máme pro to důvod. Chceme zvýšit počet jalovic – a rozšiřujeme chov. Zabřezávání u jalovic se podařilo zlepšit na 80 %, proto jsme si řekli, že můžeme sexované semeno využívat – dobré zabřezávání je předpoklad použití sexovaného spermatu. Naše filozofie je: To nejkvalitnější semeno pro nejkvalitnější zvířata.
Reprodukce v rukou firmy
Zajímavé také je, jak má farmář zařízený management reprodukce. Každý den byste na farmě Reudingerových potkali zaměstnance firmy Genex, který prochází stáje a monitoruje říji. Sledování pak zadává do faremního počítače, kde jsou mapovány všechny ukazatele dojnic. Firma Genex pak určuje i management reprodukce v následujícím měsíci a prý to funguje.
„Já s tím nemám žádnou práci. Místo toho, abych platil poplatek za inseminovanou dojnici, zapojil jsem se do programu, který je založen na bonusech. Firma Genex pracuje v týmu čtyř lidí a každý z nich se snaží odvést co nejlepší práci. Má k tomu motivaci – my platíme za parametry užitkovosti, ne za odvedený jednotlivý výkon. Ve smlouvě jsme si stanovili reprodukční ukazatele – jsme ochotní za určitou úroveň reprodukčních ukazatelů dát určitou sumu. Čím budou lepší – tím vyšší zisk budeme mít a tím více zaplatíme za službu – obě strany z toho profitují,“ vysvětluje s Reudinger a dodává, že tento program je rozšířen po celých Spojených státech.
Odchov jalovic jako služba
Pro všechna nejmladší telata jsme dříve postavili teletník za 100 000 dolarů, ale zjistil jsem, že nejlépe se jim daří venku. Ve dvou měsících jsou telata ustájena ve větších venkovních boxech po třech – je to dobré k správnému vývoji sociálního chování. Když telata dosáhnou šestí měsíců věku, jsou přemístěna na farmu jiného spolupracujícího chovatele, který se zabývá odchovem jalovic. Tuto službu mu platíme jednotnou částkou za jalovici a krmný den. Březí jalovice pak přivážíme dva měsíce před porodem,“ dodává Američan.
(Více ze semináře Vize ve šlechtění holštýnského skot, který pořádala společnost Genoservis, najdete v dubnovém čísle Našeho chovu.)
