Východní Čechy jsou již od dob první republiky významnou baštou chovu dojného skotu. Nelze se proto divit, že výstava Agrosalon Mléko 2002, mající za cíl především
propagaci mléka a mléčných výrobků, nalezla zázemí právě v Hradci Králové.
První květnový pátek a sobotu přivítala historická budova Nového Adalbertina návštěvníky, kteří se zde mohli nejen seznámit s procesem výroby jednotlivých potravin, ale různé výrobky z kravského a kozího mléka či hovězího a vepřového masa přímo na místě ochutnat.
„Propagace mléka je bohužel u nás ještě stále poněkud opomíjená, ale je nutné říci i to, že
určité rezervy ještě jsou i v kvalitě těchto výrobků,“ řekla při zahájení výstavy její ředitelka Ing. Petra Kačírková Škopová. „Naší snahou je přiblížit zemědělský a potravinářský sektor spotřebitelům a ukázat jim, že celý proces výroby potravin podléhá přísným kontrolám, které zaručují nezávadné a kvalitní potraviny.“
Součástí výstavy byl i mezinárodní seminář na téma kvalita masa a mléka z pohledu šlechtění, ekonomiky i zdraví. O kvalitě a spotřebě hovězího masa hovořil ředitel Českého svazu chovatelů masného skotu Karel Šeba, který uvedl, že sestupná tendence ve spotřebě hovězího masa je patrná již od roku 1993, tudíž krize kolem BSE byla pouze jedním z faktorů ovlivňujícím tento pokles, nikoliv hlavní příčinou. V roce 1991 činila spotřeba hovězího masa 23 kg na obyvatele a rok, v roce 2001 už to bylo pouze 12 kg. „Za alarmující je ovšem třeba považovat jiný problém,“ řekl Šeba. „Do roku 2001 se postupně zvyšoval podíl porážených jatečných býků z celého souboru jatečného skotu, v poslední době ovšem začal klesat a nyní je situace taková, že podíl porážených býků a krav je 1 : 1. I to může důvodem, proč spotřeba hovězího masa stále stagnuje či dokonce dále klesá.“
Výroba mléka a vstup do EU
Na problémy v kvalitě mléka upozornila ve svém příspěvku Ing. Růžena Seydlová z Milcomu, a. s. Velkou pozornost věnovala především výskytu pozitivních nálezů reziduí inhibičních látek (RIL) v mléce. „Ačkoliv se procento pozitivních vzorků od roku 1997 (0,48 %) snížilo až na 0,35 % v roce 2001, stále jsou to ještě hodnoty 10x vyšší, než je obvyklé v zemích EU,“ uvedla ing. Seydlová. Mezi příčinami pozitivních nálezů figurují samozřejmě především antibiotika, sulfonamidy a další přípravky používané k léčení dojnic, ale díky vstřebávání do krevního oběhu zvířete například i postřiky proti vším či na bradavice. Novinkou je pozitivní nález RIL v souvislosti se zaplísněním siláží a senáží, ale i v souvislosti se zkrmováním nadměrného množství řepkových výlisků. V čerstvě nadojeném mléku probíhá nejprve baktericidní fáze a řepkové výlisky obsahují glukosinoláty, které podporují peroxidázový systém této baktericidní fáze mléka a mohou ji prodlužovat. Výsledkem je pak pozitivní nález RIL. Je tedy potřeba vyvarovat se zkrmování velkého množství řepkových výlisků i jejich zkrmování „na prázdný žlab“.
„Při vstupu do Evropské unie přidá Česká republika k celkové produkci mléka v EU pouze 2,3 %, a to vysoce kvalitního mléka, které splňuje veškeré hygienické požadavky EU,“ řekl v úvodu svého příspěvku Ing. Jiří Burdych z MZe ČR. „Z tohoto hlediska nemáme tedy s naším vstupem do EU v sektoru mléka problémy, otázkou zůstává, kolik mléka budeme po vstupu do EU produkovat.“
Ing. Burdych zmínil velmi významný nárůst užitkovosti dojnic v posledních letech, ale zároveň sice již méně razantní, ale přece zřejmý pokles stavů krav. „Je snaha vhodnou dotační politikou v příštím roce stavy krav minimálně stabilizovat,“ uvedl ing. Burdych. Významným argumentem pro naše vyjednavače jsou bilanční ukazatele. V řadě oblastí chovu skotu se řadíme i mezi státy EU na přední místa, ovšem pokud přepočítáme produkci mléka na jednoho obyvatele (263,4 kg v roce 2000), jsme na úrovni států jižní Evropy, pro které není produkce mléka charakteristická (Itálie – 184,7 kg, Portugalsko 190,4 kg). Pokud přepočteme kvótu přidělenou na období 1999/2000 na 1 ha zemědělské půdy dostaneme se s hodnotou 578 kg/ha zem. půdy na nepříliš důstojnou pozici mezi Portugalskem (500,3 kg) a Itálií (658,9 kg). Pokud zohledním kvótu navrhovanou České republice EK, tedy 2,6 mld kg mléka, docílíme v letech 2007/2008 produkce 607,1 kg, což znamená stejnou pozici. Tyto ukazatele mohou tedy být pro naše vyjednavače snad dosti důraznými argumenty.
Mléčné kvóty u našich sousedů
S poznatky o mléčné kvotaci v sousedním Německu vystoupil Michael Kastner, který se angažuje v systému zemědělského poradenství v SRN. Předeslal, že agrární kvóty byly v tehdejší Evropě zavedeny již v roce 1984 z důvodu výrazného převisu výroby zemědělských produktů nad jejich spotřebou. Po sjednocení Německa v roce 1991 se v tomto systému začaly angažovat i státy bývalé NDR. Do roku 2000 byly u našich sousedů stanoveny tzv. předběžné neobchodovatelné kvóty, při jejichž nedodržení nenásledovaly pro daný podnik žádné ekonomické sankce. „Překročené“ kvóty byly prostě přesunuty do národní rezervy, ze které mohly naopak čerpat společnosti, jimž se nepodařilo objem produkce dodržet.
Po tomto datu se však situace u našich sousedů změnila. Podle slov přednášejícího dokonce natolik, že se nyní uvažuje o zrušení stávajícího systému kvót. Hlasy pro naopak hovoří o stabilizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky, jistotě oběhu a omezení nadměrné produkce kravského mléka. V každém případě se do roku 2003 zpracují mezibilanční materiály, na jejichž základě se rozhodne o pokračování nebo zrušení kvotace ve Spolkové republice Německo.
Situace je navíc komplikována mírně odlišným systémem v jednotlivých spolkových zemích. V Sasku probíhá podle Michaela Kastnera obchod s kvotami pod státní kontrolou na centrální burze. Průměrné ceny za litr mléka se pohybují mezi 0,31 až 0,44 euro, přestože hospodářsky opodstatněná cena je nižší, na úrovni 25 až 30 centů za kilogram. Důvod vyšších cen je zřejmý – nejistota vývoje trhu s mlékem a mléčnými výrobky.
