Kvalita mleziva je životně důležitá pro nově narozené tele. Lze ji ovlivnit krmením, ustájením a zdravotním stavem krávy. Během období stání na sucho se ve vemeni hromadí protilátky, stejně jako další složky mléka a krve. Složení mleziva, které se uvolňuje po porodu, se výrazně liší od běžného mléka.
Speciální bílkoviny (albumin a globulin) mohou vázat choroboplodné zárodky a jiné látky, tělu cizí. Dalšími znaky mleziva jsou vysoké obsahy sušiny, živin,vitamínů, minerálií a energie.
Imunitní systém
Telata na rozdíl od lidí nemají od narození svůj vlastní imunitní systém. Ten se tvoří až po příjmu prvního mleziva. Tato pasivní imunita chrání tele tak dlouho, dokud není vytvořen vlastní imunitní systém. Na kvalitě mleziva závisí koncentrace imunoglobulinu (asi mezi 25 až 125 g na litr). Koncentrace obranných látek je mimo jiné závislá co do množství právě na mlezivu. Pokud například kráva produkuje hodně mleziva, je možné, že bude „zředěné“. Protože se obsahované látky dost rychle mění, popřípadě i snižují, je nutné, aby právě narozené tele dostalo mlezivo co nejdříve.
Již po dvanácti hodinách se snižuje obsah vitamínu A o čtvrtinu. Také obsah protilátek v mlezivu velmi rychle klesá až k nule, během 48 hodin přibližně z devíti na 0,7 procenta. Proto je na počátku života střevní sliznice telete velmi dobře propustná pro imunoglobulin z mleziva. Tato propustnost se však velice rychle mění (asi po 4 hodinách) a za jeden den už nemohou být protilátky vstřebávány téměř vůbec.
Rovněž se doporučuje napájet novorozená telata z nádoby. Výzkumy ukázaly, že telata v prvních 24 hodinách života přijmou nedostatečné množství mleziva (je ho třeba asi 10 % jejich živé hmotnosti), pokud pouze samy sají mléko od své matky - dojnice. Vedle tvorby vlastní pasivní imunity přitom mlezivo zvyšuje funkci střev a živiny tak mohou být lépe přijímány. Je proto účelné podávat telatům mateřské mléko také 24 hodin po porodu.
Zlepšit kvalitu
Často se stává, že mlezivo u krav, které nadojí těsně po porodu méně než 8,5 litru, obsahuje vyšší koncentraci obranných látek než od krav dojících více. Dá se říci, že starší krávy mají lepší mlezivo než ty mladší. Je proto vhodné dávat přednost mlezivu od krav, které jsou ve stádě déle, neboť jejich mlezivo obsahuje stájově specifické protilátky. Proto by měly být prvotelky zařazeny do stáda asi šest až osm týdnů před porodem, aby se tam přizpůsobily.
Důležité je rovněž správné stání na sucho. Tato doba by měla trvat rovněž šest až osm týdnů. Při delším nebo kratším rozsahu následně dochází k nižší dojivosti a horší kvalitě mleziva. Potom, co jsou vydojeny poslední proudy mléka při posledním dojení a struky vemene jsou vyčištěny a dezinfikovány, může nastat stání na sucho. Je důležité, aby struky během tohoto období byly dobře uzavřeny, jinak se může mlezivo vyměšovat už před otelení a být ztraceno pro tele.
Kráva stojící na sucho by měla být krmena jako plemenice s dojivostí šest litrů. To pomůže předejít ztučnění, ketóze a těžkému porodu. U nedostatečně krmené krávy je nebezpečí, že tele bude příliš slabé nebo mlezivo bude mít nízkou kvalitu. Samozřejmě nesmí vysokobřezí krávy dostávat zkažená nebo jiná, málo chutná krmiva. Během stání na sucho se potřeba energie pohybuje kolem 50 MJ NEL na kus a den. Pokud se vychází z příjmu sušiny 10 kg, vychází 5,0 MJ NEL/kg sušiny. Pokusy však ukázaly, že by obsah energie neměl klesnout pod úroveň 5,2 MJ NEL/kg sušiny, protože jinak zvířata ztrácejí mnoho živin. Proto se zdá být vhodná doporučená hodnota energie 5,6 MJ NEL/kg sušiny. Tři týdny po porodu by se pak měla hladina energie zvednout na 6,5 MJ NEL/kg sušiny (tabulka 2). Současně se zvýší i podíl škrobu a nedegradovatelného proteinu.
Vitamíny: důležité složky
Vitamíny jsou vedle protilátek rovněž důležitými složkami mleziva. Hladina vitamínu E v mlezivu se může zvýšit, pokud krávě stojící na sucho bude tento vitamín doplněn do krmiva tak, aby jeho denní příjem činil 1000 mg. Vitamín E je důležitý pro vytváření imunitního systému telete.
Pokud na sucho stojící kráva tuční nebo se objeví problémy s ketózou, doporučuje se zkrmovat denně 6 až 12 g niacinu. Niacin snižuje výskyt ketózy a způsobuje zhubnutí. U narozených telat ještě dobře nefunguje bachor, a proto je nezbytné zabezpečení příjmu vitamínu B mlezivem.
Také jiné vitamíny, jako třeba vitamín A a jeho předstupeň beta-karoten nebo dále vitamín D jsou vhodné krmit matkám pro zajištění jejich vysokého obsahu v mlezivu. Kráva stojící na sucho potřebuje přibližně 10 000 m. j. vitamínu A na kilogram sušiny. Asi tři týdny po porodu je kromě toho vhodné přidat 300 mg beta-karotenu na den.Vitamín A je důležitý pro tělesný růst a jeho nedostatek má negativní vliv na kůži i na sliznici.
Potřeba vitamínu D není příliš vysoká - kráva stojící na sucho potřebuje je asi 500 m. j/kg sušiny. Vitamín D zasahuje do metabolismu vápníku a fosforu. Pokud je těchto dvou makroprvků v krmivu nedostatek, má právě tento vitamín o to větší význam.
Proto v této fázi dojnic vykazuje potřeba vápníku a fosforu značnou důležitost. Potřeba jedné dojnice se pohybuje mezi 60 až 80 g vápníku a 30 až 60 g fosforu. Pokud se v krmné dávce překročí 0,6 % Ca, popřípadě 0,4 % P (v sušině), zvyšuje se riziko mléčné horečky.
Rovněž musí kráva přijímat v době stání na sucho dostatek minerálií. Například selen dostává tele již v době březosti přes placentu a obsah tohoto prvku je dále důležitý i v mlezivu. Pokud by ho byl nedostatek, je nebezpečí nedostatečné tvorby imunoglobulinu a jeho zastoupení v mlezivu.
Vakcinace krav
Zdravotní stav a prostředí u březích dojnic má vliv na dosud nenarozená telata a kvalitu mleziva. Je nutné zabránit stresovým situacím. Pokud na sucho stojící kráva je vystavena stresujícímu vedru, sníží se její spotřeba krmiva. To pak ovlivňuje právě kvalitu mleziva.
Vakcinace krav - matek – může některé problémy omezit. Na trhu jsou dostupné kombinované výrobky, které obsahují jako složky například Escherichia coli, rota a korona viry. Během stání na sucho dochází k vakcinaci krav. Tím se v těle rozmnoží protilátky a ty následně obohacující mlezivo. Je nutné ale dohlédnout, aby tele dostatečně dlouho dostávalo mléko od vakcinované krávy (asi dva týdny), jinak se užitečnost vakcinace ztratí.
Souhrn
Mlezivo je pro novorozené tele životně důležité. Pokud je poskytnuto pozdě, ztrácí se jeho účinek a tele se dostane do problémů. Právě v prvních týdnech života je mládě vystaveno zvýšenému riziku onemocnění, neboť ještě nemá svůj vlastní obranný systém a při nedostatečném zásobení mlezivem nemůže spoléhat na imunitní systém matky.
Kvalita mleziva se dá u krávy stojící na sucho zlepšit krmivem nebo vakcinací. Zvláštní obohacování krmiva většinou není nutné. Je však třeba zajistit, aby obsah vitamínů a stopových prvků byl v krmivu v dostatečném množství. Také optimální chovatelské podmínky vedou k zajištění zdravé krávy, dobrého mleziva a zdravého telete.
Tab. 1: Složení mleziva a běžného mléka
Živiny Mlezivo po porodu Běžné mléko
Sušina (%) 2,2 1,2
Tuk (%) 6,5 3,7
Bílkoviny (%) 23,1 3,5
Mléčný cukr (%) 2,1 4,8
Vitamín A (m.j.) 12 000 700
Vitamín D (m.j./g tuku) 0,9 - 1,8 -
Vitamín E (mikrog/ g tuku) 84 15
Protilátky (%) 8 0,09
Tab. 2: Potřeba živin pro fáze laktace
Období NEL
(MJ/ kg sušiny) Protein
(g/kg sušiny) Vláknina
(g/kg sušiny) Příjem krmiva
(kg/ sušiny na den)
Pozdní fáze laktace 6,7 157 184 18,2
Stání na sucho 5,8 129 248 12,4
Příprava na porod 6,7 154 180 13,0
Časná laktace 7,0 164 166 21,7
