Ve vyspělých chovatelských zemích sportovních koní je odhad plemenné hodnoty metodou BLUP – Animal model běžně používanou součástí šlechtitelských programů. V České republice se ve šlechtění koní tato moderní metoda zatím neujala, přestože je možné vypracovat postup odhadu plemenné hodnoty metodou BLUP – Animal model tak, aby byl použitelný i v našich podmínkách, tzn. v populaci s relativně malým početním rozsahem a s nízkými počty potomstva po jednotlivých plemenících.
Cílem šlechtění českého teplokrevníka je produkce koní se sportovní výkonností, především s vysokou skokovou potencí. Měřitelná výkonnost koně je ovlivněna genetickým založením a efekty prostředí. Genetické založení pro výkonnost nedokážeme při současné úrovni poznání určit, zjistit lze pouze rozdíly jednotlivých výkonností působené genetickým založením. Základem moderních šlechtitelských postupů je odhad plemenné hodnoty zvířat, tedy odhad genetického založení jedince pro odchylku jeho výkonnosti od průměru vrstevníků.
Plemenná hodnota je relativní číslo, které se vztahuje k populaci, ve které byla odhadnuta. Odhad plemenné hodnoty vychází z testace a kontroly výkonnosti. BLUP – Animal model umožňuje provést odhad plemenné hodnoty každého koně samostatně a zároveň v závislosti na výkonnosti příbuzných jedinců jak v přímé linii (rodiče, prarodiče, potomci apod.), tak v sourozeneckých a polosourozeneckých příbuzenských vazbách. To umožňuje pouze vyspělá výpočetní technika a zadání maximálního množství informací o výkonnosti příbuzných jedinců, kteří vytvářejí pro výpočet odhadu plemenné hodnoty matici příbuznosti. BLUP – Animal model současně umožňuje zohlednit a vyloučit efekty negenetické povahy, které se na manifestaci sportovního výkonu koně podílejí. Z toho vyplývá, že podmínkou co nejpřesnějšího odhadu plemenné hodnoty je jednak dostatečné množství informací o výkonnosti příbuzných jedinců (tedy co největší počty koní s vlastní výkonností vložené do databáze), maximální příbuzenská provázanost (provázanost příbuzenské matice, kterou lze přirovnat k síti vzájemných příbuzenských vztahů) a v neposlední řadě přesné a výstižné určení jednotlivých činitelů ovlivňujících sportovní výkonnost – viz schéma.
Prvenství v plošném zavedení využívání odhadu plemenné hodnoty metodou BLUP – Animal model v chovu a šlechtění sportovních koní patří Francii. Odhad plemenné hodnoty sportovní výkonnosti pro chovného koně je číslem podávajícím základní a zároveň nejpřesnější informaci, využívanou šlechtiteli i chovatelskou veřejností již více než 20 let. Podobně využívají výsledků odhadu plemenné hodnoty například němečtí chovatelé hannoverského koně.
Jak již bylo uvedeno výše, podkladem pro odhad plemenné hodnoty je testace sportovní výkonnosti. Základním materiálem pro výpočet jsou výsledky jednotlivých sportovních soutěží. Ty jsou u většiny zahraničních systémů odhadu plemenné hodnoty vyjadřovány sumou vyhraných dotací (= upravená a stabilizovaná suma peněz, které kůň získá při úspěšných startech v jezdeckých soutěžích). Jinou možností je použití absolutního nebo relativního pořadí (například normalizované pořadí) nebo individuálního koeficientu úspěšnosti. Tyto metody vycházejí z počtu získaných trestných bodů v soutěžích, umístění koně v soutěži a z výsledných časů.
Použití modifikovaných zahraničních modelů odhadu plemenné hodnoty není v podmínkách ČR možné. Jezdecké soutěže nejsou s výjimkou tzv. prémiovaných soutěží finančně dotovány. Oficiální český systém hodnocení sportovních koní je založen na přepočtu zisku trestných bodů v soutěžích na jeden start upraveném podle obtížnosti soutěže – tzv. PPB (počet pomocných bodů). PPB je základem pro kontrolu dědičnosti sportovní výkonnosti českého teplokrevníka, která je vyjádřena tzv. absolutní nebo relativní sportovní hodnotou (ASH, RSH). Metodika výpočtů PPB, ASH a RSH je české chovatelské veřejnosti dobře známa, spolu s výsledky je součástí každoročně vydávaných Přehledů o sportovních koních. Výhodou tohoto systému kontroly sportovní výkonnosti je soulad se specifickými podmínkami českého chovu sportovních koní a jezdeckého sportu, které jsou charakteristické jednak roztříštěností příbuzenských vztahů v populaci sportovních koní ovlivněnou nízkými počty hodnoceného potomstva po plemenících a velkým počtem startujících importovaných zahraničích koní, a jednak nutností vycházet při výpočtech ze zisku trestných bodů v soutěžích jako jediného dostupného údaje o výkonnosti. Oficiální český systém hodnocení sportovních koní však není odhadem plemenné hodnoty koní. Při výpočtu ASH a RSH není eliminován vliv efektů prostředí a nejsou zohledněny příbuzenské vztahy jedinců v databázi.
V roce 2000 byla na Ústavu chovu hospodářských zvířat Agronomické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně v rámci grantového projektu poprvé odhadnuta plemenné hodnota českého teplokrevníka metodou BLUP – Animal model z výsledků parkurových soutěží v ČR. Výsledky skokových soutěží z let 1991 až 1998 charakterizované počtem trestných bodů poskytly zpracovatelům projektu Česká jezdecká federace a Ústřední evidence chovu koní. Tyto výsledky byly po úpravě základním souborem dat pro odhad plemenné hodnoty sportovních koní v ČR. Na základě informací o původech koní startujících ve skokových soutěžích byla sestavena matice příbuznosti. Dále byly charakterizovány činitele působící na výsledný projev sportovní výkonnosti koní. Systematické efekty prostředí vnitřní představovaly věk a pohlaví koní, systematické efekty prostředí vnější pak stupeň obtížnosti soutěže („Z“ – „TT“), typu chovu (šlechtitelský, soukromý apod.), chovatel, jezdec, a konkrétní jezdecká soutěž. Rozsah srovnávací základny dokumentuje tabulka 1.
Poměr zastoupení plemeníků – otců hodnocených koní (58,1 % tuzemských a 41,9 % zahraničních) je svědectvím poměrně velké různorodosti hodnocené populace. Díky velkému počtu importovaných sportovních koní má většina zahraničních otců pouze jednoho potomka (průměr 1,3 potomka na zahraničního plemeníka), poněvadž jde o hřebce, kteří v českém chovu nepůsobili. Důsledkem je méně dokonalé propojení matice příbuznosti a v konečném důsledku nižší spolehlivost odhadu plemenné hodnoty. Z grafu vyplývá, že převážná většina otců sportovních koní startujících ve skokových soutěžích v ČR má jediného potomka.
Nízký průměrný počet potomků na plemeníka (v průměru 5 koní) je důsledkem nadměrného počtu plemeníků rozdílných ambicí v českém a dříve československém chovu a tím i důkazem nízké intenzity selekce. Pouhých 44 plemeníků (3,66 % z hodnocených) mělo 31 a více hodnocených potomků. Nízké využití plemeníků vyvolává domněnku, že v plemenitbě převládají ekonomická a organizační hlediska nad cílevědomým výběrem rodičovských partnerů. V porovnání s nejvýkonnějšími zahraničními plemeny sportovních koní připouštějí plemeníci relativně malé počty klisen. Pravděpodobnou příčinou nízkého využití plemenných hřebců v ČR je preference přirozené plemenitby na úkor inseminace. Důsledkem intenzity využití plemeníků je potřeba poměrně dlouhého období pro spolehlivější odhad plemenné hodnoty, komplikovaná v chovu sportovních koní dlouhým generačním intervalem. Z toho plyne nebezpečí, že některých potenciálních nositelů požadované vlastnosti není možné využít vůbec nebo je možnost jejich využití omezena.
Odhad plemenné hodnoty byl stanoven u všech plemeníků, jejichž potomstvo startovalo ve sportovních soutěžích v uvedených jezdeckých sezónách 1991 až 1998. Poněvadž odhad plemenné hodnoty je vypočten na základě kritéria penalizace koní ve sportovních soutěžích, výsledné nižší číslo vyjadřuje vyšší plemennou hodnotu hřebců. Nejlépe hodnoceným plemeníkem byl Przedswit Horymír (Przedswit X-12, JM 1330 Karmen po 2614 Nonius XXXIX, 1975) s odhadem plemenné hodnoty -19,379. Tabulka 2 představuje žebříček plemeníků s minimálním počtem třiceti efektivních potomků podle odhadu plemenné hodnoty BLUP – Animal modelem ve skokových soutěžích za léta 1991 až 1998.
Při porovnání výsledků odhadu plemenné hodnoty metodou BLUP s výsledky oficiálního systému kontroly dědičnosti plemenných hřebců v ČR podle ASH je pořadí plemeníků v žebříčcích podle obou metod rozdílné. Tyto změny jsou logickým důsledkem rozdílnosti použitých metod, avšak důležité je, že většina dobře hodnocených plemeníků podle ASH měla rovněž dobré hodnocení podle BLUP a naopak. Neobjevil se případ, kdy plemeník je v jednom systému hodnocení zařazen na přední pozici a v druhém se umístil na opačném konci žebříčku. Například nejlépe hodnoceným plemeníkem podle ASH ve skokových soutěžích za léta 1990 až 1998 je Quoniam III (Quoniam II – A, 642 Venezuela po Singapur xx, 1983). Tento hřebec z chovu hřebčína Albertovec dosahuje poměrně vysoké hodnoty BLUP (-9,408) s umístěním na 6. místě žebříčku. Změnu pořadí zapříčinila skutečnost, že při odhadu plemenné hodnoty odstraňuje BLUP – Animal model do značné míry vliv vnějších faktorů negenetické podstaty. U plemeníka Quoniam III by tedy zmíněný rozdíl mohl způsobit hřebčínský původ části jeho potomstva, zájem albertovského hřebčína získat po tomto hřebci syny jako potenciální plemeníky a tím i kvalitní způsob jejich výcviku i způsob menežování jeho potomstva do soutěží. Podobným způsobem je možné vysvětlit odchylky v pořadí pro další plemeníky, například Przedswit Horymír, plemeník s nejlepším BLUP, naopak pocházel ze zemského chovu stejně jako jeho potomstvo.
Na předních místech žebříčku podle ASH je převážná většina importovaných plemeníků. Tito hřebci mají hodnotu BLUP na vysoké úrovni, ale v žebříčku výsledných odhadů plemenné hodnoty podle BLUP plemeníků s minimálním počtem sedmi efektivních potomků se rozptýlili mezi dalšími desítkami koní. Rovněž tato skutečnost je nepochybně způsobena vyloučením vnějších vlivů negenetického charakteru při výpočtu Animal modelu BLUP.
Přestože jde o první zpracování odhadu plemenné hodnoty metodou BLUP – Animal model v České republice, bylo potvrzeno, že tato metoda je našich podmínkách běžně použitelná. Plošné zavedení odhadu plemenné hodnoty jako součásti systému šlechtění českého teplokrevníka není problémem metodickým, ale pouze finančním a organizačním. Po zavedení metody BLUP do chovatelské praxe a dalším průběžném doplňování údajů z nabíhajících jezdeckých sezón do výsledkové databáze a matice příbuznosti se budou výsledky odhadu plemenné hodnoty zpřesňovat.
Dr. Ing. Iva Jiskrová,
MZLU v Brně
