Při zvyšování masné užitkovosti skotu je využíváno meziplemenné a vnitroplemenné variability produkčních ukazatelů, která je způsobená individualitou plemenných býků., tj. otců vykrmovaných jatečných býků.
Cílem naší práce bylo vyhodnotit vliv otce na vybrané ukazatele masné užitkovosti. Do pokusného výkrmu jsme v testační stanici zařadili potomstvo – křížence F1 generace s matkami domácí populace skotu s kombinovanou užitkovostí, po osmi charolaiských plemenných býcích.
Výkrm byl realizován do stejného věku (500 dnů) a ve shodných chovatelských podmínkách. Po porážce býků bylo provedeno hodnocení zmasilosti a protučnění podle SEUROP a realizována technologická analýza jatečně upravených těl. Následně byl z roštěnce (9 - 11. hrudní obratel) odebrán vzorek „čisté“ svaloviny (bez povázek a povrchového tuku) nejdelšího hřbetní svalu k chemickým analýzám.
V tab. 1 jsou uvedeny výsledky výkrmnosti potomstva po jednotlivých plemenících, kteří jsou označeni pořadovými čísly 1 až 8. Jejich registry jsou uvedeny v následující tabulce. Mezi skupinami byly stanoveny významné diference v porážkové hmotnosti a růstové intenzitě. Nejvyšší porážkovou hmotnost dosáhlo potomstvo po býcích označených číslem 5, 6 a 8. Variabilita mezi nejnižší a nejvyšší hodnotou růstu představuje rozdíl 148 g. Nejvyšší průměrné ocenění zmasilosti jatečně upravených těl vyjádřené bodovou stupnicí SEUROP získali potomci po býcích 3 a 6. V průměru všech zvířat získali adekvátně hodnocení klasifikační třídou U. Potomstvo po býkovi 3 však bylo nejhůře hodnoceno z hlediska tukového krytí jatečného těla (2,38 bodů). Jateční býci po otcích 3 a 4 dosáhli nejvyšší jatečnou výtěžnost (58,64 a 58,74 %). V jatečné výtěžnosti představovalo rozpětí krajních hodnot rozdíl téměř 1,5 %. Významné diference (rozdíl 62 g) mezi pokusnými skupinami jatečných býků jsme zaznamenali i při hodnocení úrovně netto přírůstku, který slučuje růstovou intenzitu a jatečnou výtěžnost.
Identifikace býků
Mezi potomstvem plemenných býků byly v ukazatelích technologické hodnoty jatečně upravených těl nejvýznamnější diference při hodnocení podílu masa z vykostěného roštěnce a vykostěné kýty (vztaženo k hmotnosti pravé jatečné poloviny). Méně významné diference byly zaznamenány při hodnocení podílu masa z plece (tab. 2). Zastoupení hlavních výsekových části se mezi sledovanými pokusnými skupinami jatečných býků projevilo v rozdílech procentického podílu hmotnosti masa I. jakosti v jatečné půlce (kýta, plec, roštěnec, svíčková). Diference mezi nejhůře a nelépe hodnocenou skupinou býků byla 1,28 %, což představuje při průměrné porážkové hmotnosti 560 kg a jatečné výtěžnosti 58 % více jak 4 kg nejkvalitnějšího hovězího masa. Při současném rozpětí cen hovězího masa přínos vyššího podílu masa první jakosti představuje více jak 500 Kč. U celkového množství masa II. jakosti (zbývající výsekové části jatečného těla) jsme mezi skupinami býků nezjistili významnější rozdíly, naproti tomu v podílu celkového množství masa byly mezi skupinami rozdíly statisticky významné.
Významné rozdíly jsme stanovili i při posouzení podílu kostí z hmotnosti pravé jatečné poloviny. Relativní hmotnost kostí páteře ( kosti osového skeletu) se pohybovala od 9,08 do 10,16 %, což představuje rozdíl více než 1 %. Nižší úroveň diferencí jsme mezi skupinami celého souboru zvířat zjistili při hodnocení podílu kostí končetin (9,41 až 10,16 %). Potomstvo po otci označeném číslem 7 mělo nejnižší podíl kostí páteře i končetin a celkové množství kostí v jatečném těle. Vysoce významné rozdíly podílu kostí jsme stanovili i u potomstva po otci označeném číslem 1.
Mezi významné ukazatele jatečné hodnoty patří i hodnoty protučnění jatečného těla a jakostní parametry masa. V tabulce 3 je hodnocena tvorba depotního - vnitřního a mezisvalového tuku a obsah bílkovin v mase. V pokusném souboru jatečných býků jsme zjistili významné meziskupinové diference v celkové tvorbě tuku, což do značné míry souvisí prostřednictvím růstové intenzity i s ekonomickou výkrmu. Nejvýznamnější rozdíly mezi skupinami jsme zaznamenali v podílu ledvinového loje z hmotnosti živých zvířat a v obsahu vnitrosvalového tuku ve svalovině roštěnce. U potomstva po otci označeném číslem 7 jsme prokázali vedle nejvyššího relativního množství kostí i nejvyšší hodnoty podílu ledvinového loje a vnitrosvalového tuku, zatím co nejnižší tvoru uvedených druhů tuku jsme stanovili u potomků býka uvedeného pod číslem 1. Diference mezi skupinou s nejvyšším a nejnižším množství vnitrosvalového tuku byla téměř 1,3 % a rozpětí průměrných hodnot podílu oddělitelného loje z jatečně upravených těl skotu bylo 0,8 % (2,58 až 1,78 %). Při studiu tvorby tuku jsme zaznamenali vysokou variabilitu a v mnoha případech i značné rozdíly mezi skupinové variability hodnot. Vazivový protein byl stanoven prostřednictvím aminokyseliny hydroxyprolinu. V obsahu vazivového proteinu jsme nalezli nejvyšší hodnoty ve skupině potomstva po otci 5 (1,72 %). Při hodnocení obsahu buněčného proteinu v mase jsme vypočítali významné diference pouze mezi skupinami otců 5-1,2.
Z prezentovaných výsledků analýzy jakosti jatečného těla a masa vyplývá, že volbou otce lze významně ovlivnit řadu ukazatelů, které jsou zahrnovány do souboru znaků výkrmnosti a jatečné hodnoty.skotu. Při analýze zvolených parametrů masné užitkovosti synů po osmi otcích plemene Charolais jsme nejvýznamnější diference stanovili u celoživotního přírůstku, jatečné výtěžnosti a procentického podílu masa z roštěnce a kýty, který se pozitivně projevil v hmotnosti masa I. jakosti. Významnější meziskupinové rozdíly průměrných skupinových hodnot jsme stanovili i při hodnocení podílu kostí končetin z jatečné poloviny a obsahu vnitrosvalového tuku. Z uvedených Z těchto stručných závěrů práce vyplývá význam volby plemenných býků pro komerční křížení skotu, kterou lze pozitivně ovlivnit jak parametry technologické hodnoty jatečně upraveného těla, tak i jakostní parametry hovězího masa.
Příspěvek byl vypracován za finančního přispění MSM 4321 0001
