Sklizeň silážní kukuřice, zavadlé hmoty trav a jetelovin nebo dalších plodin je v případě středoevropského a západoevropského regionu především záležitostí samojízdných sklízecích řezaček. Díky bohaté nabídce sklízecích adaptérů různé konstrukce lze provádět jak sklizeň hmoty celých rostlin, tak také jejich částí, což se týká sklizně směsi listenů a palic kukuřice namísto sklizně veškeré hmoty. Také samojízdné řezačky můžeme doplnit různými typy příslušenství, které se týkající jak základních konstrukčních prvků, tak prvků kabiny obsluhy a dalších možností.
Charakteristickým rysem těchto strojů je v poslední době především pozvolné zvyšování výkonu hnacích agregátů a s ní související celkové výkonnosti.
Samojízdné řezačky využíváme k přímé sklizni silážních plodin, kam řadíme zejména kukuřici nebo čirok, ale setkáme se také se silážováním dalších plodin. Dané plodiny se sklízí s využitím adaptérů, které označujeme také jako modely určené pro sklizeň silnostébelných plodin. Mimo sklizně celých plodin se rovněž využívají sklízecí řezačky ke sklizni tzv. LKS, což znamená, že v daném případě sklízíme pouze směs listenů a palic. V tomto případě agregujeme řezačky s klasickými odlamovacími adaptéry. Před časem, a to zejména s rozvojem bioplynových stanic také v našich podmínkách zažila poměrně rozsáhlou renesanci sklizeň obilovin za siláž. V daném případě hovoříme o sklizni tzv. GPS a rovněž za tímto účelem nabízí jednotliví výrobci speciální adaptéry, které využívají diskových žacích lišt. Rovněž můžeme volit mezi modely nabízenými nezávislými dodavateli a výrobci. Při pohledu na současně dodávanou techniku můžeme konstatovat, že bude zpravidla pracovat s plošnými adaptéry pro sklizeň kukuřice, které zcela nahradily ještě v nedávné minulosti dodávané řádkové adaptéry. Sklizeň obilovin a obdobných plodin na siláž bude zejména záležitostí diskových žacích adaptérů. Sběr nejen zavadlé píce z řádků je otázkou různých typů a provedení sběracích adaptérů. S účelem, za kterým budeme jednotlivé plodiny sklízet, souvisí využití určitého typu řezacího bubnu. Při sklizni kukuřice se využívají tzv. kukuřičné nože a protiostří, ostatní druhy plodin jsou otázkou systému řezání s tzv. univerzálním osazením. Navíc pracujeme s různými požadavky z hlediska struktury řezanky s tím, že z daného úhlu pohledu rozlišujeme různé typy řezacích bubnů. Jedná se o standardní provedení určená pro sklizeň klasických druhů krmiv, přičemž poměrně oblíbenou variantou je také tzv. bioplynový buben, které se využívá při sklizni hmoty za účelem zajištění materiálu pro bioplynové stanice. Oproti standardním typům umožňuje dosahovat jemnější struktury řezanky při zachování běžných sklizňových rychlostí. Někteří výrobci nabízí speciální bubny vyvinuté za účelem sklizně biomasy za účelem energetického využití. Pro představu můžeme uvést několik příkladů typů bubnů z hlediska teoretické délky řezanky. Základní typy bubnů určené zejména pro sklizeň senážních či silážních plodin s nízkým obsahem sušiny umožňují dosahovat teoretické délky řezanky např. 5–30 mm. Následuje standardní buben určený pro sklizeň zavadlé hmoty a silážních plodin za standardních podmínek, kde můžeme teoretická délka řezanky činit např. 4–22 mm. Naopak provedení bioplynového bubnu umožní dosahovat teoretické délky řezanky např. 3–15 mm. Vybrané modely mohou pracovat také s bubny určenými ke sklizni biomasy za účelem získávání energie a kdy může délka řezanky činit zpravidla 2–12 mm. Kromě plného osazení můžeme v případě vybraných typů bubnů pracovat s poloviční sadou nožů, kdy činí hodnoty délky řezanky např. 7–42 mm.*
Ing. Filip Javorek, spolupracovník redakce
Celý článek najdete v Krmivářství 2/2021 (březen).
