01.09.2025 | 03:09
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Možnosti využití integrace dat v chovu dojeného skotu

Vývoj moderních technologií a digitalizace rozšiřují i v chovu skotu rozsah a druhy informací o jednotlivých zvířatech získávaných v rámci úzce vymezených oblastí pomocí specializovaných zařízení (dojírny a dojící roboty, akcelerometry, pedometry, termokamery, automatické váhy, on-cow a off-cow senzory atd.), která jsou často vyráběna odlišnými výrobci bez vzájemné komunikace. Efektivní řízení stáda je ale založeno na kompletním vyhodnocení dostupných informací a jejich vzájemných souvislostech. Kombinace všech získávaných informací do jednoho snadno použitelného systému však zůstává významnou výzvou.

Problémy, jako jsou různé formáty, nedostatečná standardizace a autonomní systémy používaných zařízení brání bezproblémovému sdílení dat a ztěžují chovatelům efektivní využívání všech pořízených dat (Cohen a kol., 2008). Jednotlivé systémy nemusí mít schopnost automaticky sdílet data, protože vzniklé datové soubory mají rozdílnou strukturu a používaný manažerský software pro řízení stáda je nedokáže přečíst. Integrace tak vyžaduje skript pro vyčištění a přípravu dat k importu a také sdílenou síť nebo disk pro usnadnění jejich přenosu. V tomto směru je naší výhodou jednotný systém identifikace zvířat v rámci EU, který  na rozdíl, např. od USA, umožňuje propojení a sledovatelnost uložených dat a jejich jednoznačné přiřazování k danému jedinci i když pocházejí z různých zdrojů (Cabrera a kol., 2025). Řada studií ukázala, že efektivní integrace dat může transformovat nezpracovaná data na logické poznatky, což vede k informovanému rozhodování a efektivnímu řízení v zemědělských podnicích, včetně chovu dojnic (Cabrera a kol., 2020; Cabrera a kol., 2021).  Další překážkou jsou vysoké náklady na IT zdroje, neochota sdílet data kvůli konkurenčním nevýhodám a rozdíly v postupech nakládání s daty (Cabrera a kol., 2025).

Snahy o integraci

Snaha o Integraci dat z mléčných farem je již evidentní v celosvětovém měřítku. Na evropské úrovni jsou již k dispozici pravidla skupiny ICAR a v některých evropských zemích se již několik let řeší projekty za účelem integrace dat pro komplexní řízení stád a podniků. Jako příklad je možné uvést  projekt D4Dairy (https://d4dairy.com) nebo projekt iDDEN (https://www.idden.org). Ve Spojených státech je pod vedením prof. Victora Cabrery z univerzity v Madisonu řešen rozsáhlý mezioborový projekt nazvaný Dairy Brain (https://dairybrain.wisc.edu), který má ambice vytvořit komplexní systém sdílení, integrace, vyhodnocení a interpretace dat k tvorbě nástrojů pro efektivní řízení farmy s ekonomickým vyhodnocením a využít data ze všech dostupných zdrojů pořizovaných na farmě i mimo ni vč. údajů o výživě a krmení, životním prostředí, zpeněžování produkce a pod. 

Projekt v ČR

U nás lze za první krok v této oblasti považovat aktuálně řešený projekt NAZV s názvem Integrace dat z dojíren a senzorů pro účely kontroly užitkovosti a benchmarking stád dojnic, na němž se podílí týmy z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, Jihočeské univerzity v Č. Budějovicích a Českomoravské společnosti chovatelů, a. s. Cílem projektu je integrace dat z konvenčních dojíren a senzorů používaných v chovech dojnic v ČR a vytvoření nástrojů pro automatizované toky dat z chovů do centrální databáze pro inovaci systému kontroly mléčné užitkovosti (KU) a benchmarking chovů dojeného skotu. Součástí řešení bude tvorba komunikačních protokolů pro sdílení dat z dojíren a senzorů, tvorba pracovních databází a algoritmů pro zpřesnění KU a vývoj indexu udržitelnosti a dalších parametrů pro benchmarking chovů a predikci vývoje výkonnosti, zdravotního stavu, hodnocení welfare dojnic a posílení udržitelnosti chovů. V současné době je zpracováván screening a tvorba

Článek byl vypracován v rámci řešení projektu NAZV č. QL25020050 „Integrace dat z dojíren a senzorů pro účely kontroly užitkovosti a benchmarking stád dojnic“.

Literární zdroje jsou k dispozici u autorů.*

Doc. Ing. Mojmír Vacek, CSc.,

JU v Českých Budějovicích

doc. MVDr. Soňa Šlosárková, PhD.,

Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i.

Celý článek najdete v tištěném Našem chovu č. 9, který právě vychází.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2025 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down
Přehled ochrany osobních údajů

Tento web používá soubory cookie, abychom vám mohli poskytnout tu nejlepší možnou uživatelskou zkušenost. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání vás, když se vrátíte na naši webovou stránku, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webu jsou pro vás nejzajímavější a nejužitečnější.