Možnosti využití integrace dat v chovu dojeného skotu

Vývoj moderních technologií a digitalizace rozšiřují i v chovu skotu rozsah a druhy informací o jednotlivých zvířatech získávaných v rámci úzce vymezených oblastí pomocí specializovaných zařízení (dojírny a dojící roboty, akcelerometry, pedometry, termokamery, automatické váhy, on-cow a off-cow senzory atd.), která jsou často vyráběna odlišnými výrobci bez vzájemné komunikace. Efektivní řízení stáda je ale založeno na kompletním vyhodnocení dostupných informací a jejich vzájemných souvislostech. Kombinace všech získávaných informací do jednoho snadno použitelného systému však zůstává významnou výzvou.

Problémy, jako jsou různé formáty, nedostatečná standardizace a autonomní systémy používaných zařízení brání bezproblémovému sdílení dat a ztěžují chovatelům efektivní využívání všech pořízených dat (Cohen a kol., 2008). Jednotlivé systémy nemusí mít schopnost automaticky sdílet data, protože vzniklé datové soubory mají rozdílnou strukturu a používaný manažerský software pro řízení stáda je nedokáže přečíst. Integrace tak vyžaduje skript pro vyčištění a přípravu dat k importu a také sdílenou síť nebo disk pro usnadnění jejich přenosu. V tomto směru je naší výhodou jednotný systém identifikace zvířat v rámci EU, který  na rozdíl, např. od USA, umožňuje propojení a sledovatelnost uložených dat a jejich jednoznačné přiřazování k danému jedinci i když pocházejí z různých zdrojů (Cabrera a kol., 2025). Řada studií ukázala, že efektivní integrace dat může transformovat nezpracovaná data na logické poznatky, což vede k informovanému rozhodování a efektivnímu řízení v zemědělských podnicích, včetně chovu dojnic (Cabrera a kol., 2020; Cabrera a kol., 2021).  Další překážkou jsou vysoké náklady na IT zdroje, neochota sdílet data kvůli konkurenčním nevýhodám a rozdíly v postupech nakládání s daty (Cabrera a kol., 2025).

Z toho důvodu je velice potřebné vytvořit systém integrace dat ze všech existujících zdrojů, který umožní zavedení standardů pro výměnu dat, řešení problémů interoperability a využití pokročilých technologií, jako je umělá inteligence a tzv. cloud computing. Integraci dat je potřeba řešit  na úrovni farmy, holdingů i objektivních služeb v národním rozsahu pro podporu šlechtění, výzkumu a vývoje i udržitelnosti, ziskovosti a sledovatelnosti v rámci dodavatelského řetězce mléčných výrobků. (Baldin a kol, 2025)

Současný stav

Běžnou praxí je, že chovatelé dojnic využívají počítačové programy dodávané s dojírnou nebo dojícími roboty, které slouží nejen k obsluze dojírny ale také ke shromažďování a vyhodnocování údajů o nádojích, kvalitě mléka apod. Některé programy, kromě ovládání a vyhodnocení dat z připojených zařízení stejné značky, zahrnují i moduly k analýze dalších dat ručně pořizovaných nebo získávaných z jiných zdrojů (údaje o reprodukci, zdravotním stavu, léčení apod.). U nás se nejvíce uplatňují tuzemské programy  FARMSOFT Management (kombinace technologického a manažerského SW), Mooml a okrajově také DairyComp, PC Dart, BoviSync americké provenience, případně další aplikace a  nástroje plemenářských a obchodních organizací (AfiFarm, VeeManager aj.)  Tuzemské programy navíc umožňují i využití dat z centrálních databází (KU, KD, Milk Profit data, Web skot, dbSkot aj.). Ve stádech dojnic se také ve značné míře využívají senzory k monitorování chování zvířat, které  pořizují časové údaje o jejich pohybu, době žraní a přežvykování, čas strávený ve stoje a vleže, případně i chování při dojení. Některé senzory poskytují i údaje o tělesné teplotě a dalších fyziologických parametrech zvířat. Vyhodnocení pořízených údajů lze s velkou přesností využít kromě  detekce říje i některých onemocnění a nástupu porodu.  Příslušné aplikace zobrazují zpravidla změny chování jednotlivých zvířat. Nově jsou záznamy využívány pro skupinové vyhodnocení změn v chování na úrovni skupin zvířat v jednotlivých kotcích, což může sloužit k odhalení odchylek v režimu zakládání krmení, při přesunech zvířat nebo provádění zákroků,  v důsledku působení tepelného stresu nebo dalších stresových faktorů. Zde je další prostor pro integraci dat, protože v moderních stájích jsou nepřetržitě zaznamenávány  údaje o stájovém mikroklimatu primárně využívané pro ovládání stájových technologií zajišťujících ventilaci stájí nebo ochlazování zvířat.

Možnosti řešení

Snaha o Integraci dat z mléčných farem je již evidentní v celosvětovém měřítku. Na evropské úrovni jsou již k dispozici pravidla skupiny ICAR a v některých evropských zemích se již několik let řeší projekty za účelem integrace dat pro komplexní řízení stád a podniků. Jako příklad je možné uvést  projekt D4Dairy (https://d4dairy.com) nebo projekt iDDEN (https://www.idden.org). Ve Spojených státech je pod vedením prof. Victora Cabrery z univerzity v Madisonu řešen rozsáhlý mezioborový projekt nazvaný Dairy Brain (https://dairybrain.wisc.edu), který má ambice vytvořit komplexní systém sdílení, integrace, vyhodnocení a interpretace dat k tvorbě nástrojů pro efektivní řízení farmy s ekonomickým vyhodnocením a využít data ze všech dostupných zdrojů pořizovaných na farmě i mimo ni vč. údajů o výživě a krmení, životním prostředí, zpeněžování produkce a pod. 

Řešení zmíněného projektu i dalších výzev vyžaduje společný přístup, zavedení a dodržování vyvinutých standardů a využití pokročilých technologií. Podporou transparentnosti a spolupráce mohou jednotliví výrobci, servisní organizace, chovatelské svazy a  samotní chovatelé využít sílu standardizovaných dat k rozvoji inovací a udržitelnosti chovu skotu v ČR.

Článek byl vypracován v rámci řešení projektu NAZV č. QL25020050 „Integrace dat z dojíren a senzorů pro účely kontroly užitkovosti a benchmarking stád dojnic“.

Literární zdroje jsou k dispozici u autorů.

Doc. Ing. Mojmír Vacek, CSc.,

JU v Českých Budějovicích

doc. MVDr. Soňa Šlosárková, PhD.,

Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i.

Celý článek najdete v Našem chovu 9/2025.