Myslivci a chovatelé lesní zvěře dosud vedou odborné spory s ochranáři a představiteli krajinných rezervací o „původnosti“ muflonů na našem území a také o přesné povaze jejich blízké příbuznosti s ovcemi. Navzdory nezodpovězeným otázkám výsledky samotného chovu dokazují, že muflonům se bez ohledu na jejich původ daří u nás velmi dobře a že zde našli optimální podmínky pro zdomácnění a přirozenou reprodukci. Obory na jižní Moravě, které spravuje Lesní podnik Židlochovice, se dokonce mohou pochlubit i světovým prvenstvím spojeným s chovem muflonů: sedm nejlepších trofejí pochází právě odtud!
„Muflon proslavil Českou republiku nejvíce ze všech druhů lovné zvěře, která se v našich honitbách vyskytuje. Držíme absolutní špičku, co se týče kvality chovu i počtu kusů,“ řekl nám s neskrývanou hrdostí MVDr. Pavel Forejtek ze židlochovického lesního podniku. Vzápětí připustil častou námitku ochranářů, že muflon, který je i podle jeho názoru nepochybně jistou formou divoké ovce, na našem území několik tisíciletí vůbec nežil.
„Vrátil se do střední Evropy až ve druhé polovině 19. století jako lovná zvěř chovaná v oborách,“ vysvětluje dále. „Právě z vídeňských obor byl počátkem 20. století přemístěn také do mikulovské obory Pálava, odkud se dále rozšířil do dalších lokalit v České republice. A daří se mu u nás výtečně! Našel zde své přirozené prostředí a plně se zapojil do zdejší biosféry jako prvek, který navíc ničemu výrazně neškodí. Nepůsobí škody na zemědělských plochách a stopy po jeho pobytu v lesních prostorách jsou srovnatelné s tím, co zůstává po srnčí zvěři. Jde jednoznačně o spásající druh lesní zvěře, který jen málokdy poškozuje stromovitý porost. Proto si myslím, že další diskuse o jeho nepůvodnosti v naší krajině jsou bezpředmětné.“
Lesní závod Židlochovice chová muflony hned ve třech oborách. Největší počet této zvěře, asi 400 kusů, chová v oboře Moravský Krumlov, 180 kusů v pálavské oboře Klentnice a 40 kusů v oboře Termanec přímo na území Židlochovic, kde probíhá také intenzivní vědecký výzkum. Šetření veterinářů právě v této oboře přitom prokázalo, že jihomoravští mufloni mají vysokou imunitu vůči parazitům. Jejich celkový velmi dobrý zdravotní stav tak jde ruku v ruce s vysokým výskytem silných trofejí.
Přibližně další čtyři desítky muflonů se pohybují také ve volné honitbě Diváky. Právě z této lokality pochází třetí nejsilnější světová trofej z volnosti, což svědčí o tom, že muflonům se v našich zeměpisných podmínkách výborně daří nejen jako zvěři chované v oborách, ale i ve volné přírodě.
Na muflonech nejvíce překvapuje především jejich schopnost rychlého a dokonalého přizpůsobení, přeci jen jsou podmínky na jižní Moravě včetně Pálavy dost odlišné od horského prostředí Korsiky a Sardinie, odkud k nám byli přemístěni. Tam si podle MVDr. Forejtka přivykli spíše suchému a velmi chudému prostředí. U nás ale žijí v pahorkatině se snadno prostupnými listnatými lesy, v případě lokality Diváky dokonce v nížinách a v říční nivě Svratky. To jsou prostředí značně odlišná.
„Buďme rádi, že zde muflony vůbec máme, i když nejsou původním druhem na našem území,“ říká závěrem naší návštěvy v židlochovické oboře MVDr. Forejtek. „Za těch posledních sto let se stali nedílnou součástí zdejší biosféry.“
