
Mykotoxiny v krmivech jsou v podmínkách České republiky téma, které se chovatelům často připomene ve chvíli, kdy už „něco nesedí“, ale na první pohled není jasné proč.
Typicky se jedná o toxiny plísní rodu Fusarium, které se vážou hlavně na kukuřici, pšenici, ječmen nebo tritikale, ale mohou se objevit i v objemných krmivech, při problémech se sklizní, konzervací nebo skladováním. Zrádné je, že krmivo nemusí být viditelně plesnivé ani nepříjemně zapáchající, a přesto může zvířata zatěžovat. Další zásadní věcí je, že v praxi téměř nikdy nejde pouze o jeden toxin. Velmi častý je takzvaný koktejl, například kombinace deoxynivalenol (DON), zearalenon (ZEA) a T-2 toxin. A právě kombinace více mykotoxinů bývá důvodem, proč se projevy na farmě zdají nespecifické, ale ekonomický dopad je velký.
Když se mluví o cytotoxicitě, znamená to jednoduše poškození buněk. Mykotoxiny nejčastěji zasahují buňky střevní sliznice, kde narušují bariéru a zhoršují vstřebávání živin. Střevo přitom není jen určeno k trávení, ale je to velký imunitní orgán. Pokud mykotoxiny střevo oslabí, zvíře nejen hůř využije krmivo, ale také se snáz rozběhnou další problémy, typicky průjmy, horší podestýlka u drůbeže, citlivost na střevní patogeny nebo sekundární infekce.
Druhým velkým cílem jsou játra, protože právě ta řeší detoxikaci a metabolickou rovnováhu. Když je toxinů více a působí dlouhodobě, játra jedou na plný výkon a zvířeti chybí rezerva pro růst, produkci nebo reprodukci.
Třetí oblastí je imunita. Mykotoxiny často nezpůsobí okamžité dramatické příznaky, ale postupně snižují odolnost zvířat, která jsou pak častěji nemocná, špatně reagují na stres a někdy se zdá, že vakcinace nefunguje tak, jak by měla. U zearalenonu je navíc typické negativní ovlivnění hormonální rovnováhy a reprodukčních funkcí.

Zásadní je pochopit, proč je kombinace DON, ZEA a T-2 toxin tak problémová. DON často snižuje příjem krmiva a současně narušuje střevo, takže zvíře přijímá méně potravy a zároveň hůř vstřebává živiny. T-2 toxin působí agresivně na sliznice a imunitní systém, tím se zvyšuje náchylnost k dalším onemocněním i citlivost na stres. ZEA pak rozkolísá hormonální osu a tím ovlivňuje reprodukci. Při spojení uvedených vlivů nedostanete jednu jasnou diagnózu, ale více ukazatelů začne vykazovat horší výsledky, což je právě typický obraz mykotoxinové zátěže v praxi.
U dojnic a telat se někdy traduje, že bachor mykotoxiny vyřeší. Bachor umí část toxinů přeměnit na deriváty mykotoxinů, ale ochrana není absolutní. Riziko roste, když je nestabilní příjem krmiva, když je riziko SARA, při velkých změnách krmné dávky, během tranzitního období nebo vrcholné laktace, ale také při tepelném stresu. U telat je situace ještě citlivější, protože bachor není vyvinutý jako u dospělých zvířat a problémy se pak více projevují na střevě a celkové odolnosti. DON u skotu často způsobuje kolísání příjmu sušiny a tím i kolísání produkce. Kráva má takzvanou toxickou daň, kdy část energie a kapacity organismu jde na zvládnutí zátěže a méně zbývá na produkci. ZEA může u krav přispívat k horší reprodukci, i když to bývá méně nápadné než u prasat, jde o pomalé snižování reprodukčních ukazatelů. U jalovic může být citlivost vyšší a v kombinaci s dalšími faktory se pak objevují falešné říje, cysty nebo zhoršené zabřezávání. T-2 toxin u přežvýkavců často přidává stresovou a imunitní složku, zvíře je méně odolné a v kombinaci s tepelným stresem nebo změnou krmiva se problémy spouští snadněji. U telat se může projevit horší růst, vyšší nemocnost a citlivější trávení, a tím pádem i průjmy.
U prasat bývá dopad Fusarium toxinů viditelný nejrychleji. Pro DON je typické snížení žravosti. Někdy jde o změnu nárazově, jindy postupně a chovatel ji zaznamená až podle přírůstků a konverze. I bez dramatických příznaků může DON znamenat tichý propad ekonomiky, protože zvířata méně žerou, hůř rostou a často se zhorší i střevní stabilita, hlavně u mladých zvířat. ZEA je u prasat nejčastěji vnímaný přes reprodukci. U prasniček a prasnic se může projevit otok vulvy, nepravidelnosti říje, falešná říje a zhoršení zabřezávání. Právě zde často dochází k tomu, že krmivo vypadá normálně, zdravotní stav není viditelně horší, ale reprodukční výsledky klesají a chovatel to pozná na číslech. T-2 je pak toxin, který často zhoršuje stav sliznice a imunitu. Společně s DON a ZEA může nastat situace, kdy jsou prasata citlivější, výkon kolísá a snadněji se přidávají další zdravotní problémy.
U drůbeže se mykotoxiny často projeví přes konverzi krmiva, uniformitu hejna, kvalitu podestýlky a u nosnic také přes stabilitu snášky. Pro DON je typické horší využití krmiva, pomalejší růst u brojlerů a horší uniformita, přičemž střevo je citlivější a snadněji se zhorší podestýlka. ZEA u drůbeže nebývá tak výrazný problém jako u prasat, ale při dlouhodobé zátěži se může přidat hormonální stres, zhoršují se reprodukční parametry v rodičovských chovech, případně dochází ke kolísání snášky v kombinaci s dalšími stresory. T-2 toxin u drůbeže často znamená problém sliznic a imunity, takže zvířata hůř tráví, jsou náchylnější k infekcím a výkon může být nestabilní. Často se to projeví nepřímo, protože se nejedná o jednu nemoc, ale zhorší se několik věcí současně.

Na farmě lze mykotoxinovou zátěž mnohdy odhadnout podle toho, že se zhorší více parametrů najednou. Často se objeví kolísání příjmu nebo selekce krmiva, zhorší se konverze bez zjevné změny technologie, dojde ke zhoršení trávení a zároveň vyšší nemocnosti. U prasat a drůbeže se změny projeví rychleji na přírůstku nebo snášce, u dojnic zase na stabilitě příjmu, užitkovosti a reprodukci. Typický je výskyt obtíží po změně šarže, přechodu na novou siláž/senáž nebo v období nové sklizně.
Proto má smysl věnovat se problematice mykotoxinů systémově a nespoléhat se, že pokud není plíseň vidět, je vše v pořádku. V praxi funguje vícevrstvá strategie. Základem je prevence v krmivech a v technologii, což znamená sledovat skladování, vlhkost, stabilitu siláží, zahřívání TMR a pracovat opatrně s rizikovými surovinami. Další vrstvou je ochrana v krmné dávce, tedy používání vyvazovačů mykotoxinů. Důvod je jednoduchý: mykotoxiny jsou realita a největší ekonomická návratnost je často v tom, že zabráníte propadu výkonu dřív, než nastane.
Fortisorb® Phyto se v tomto pohledu používá jako praktický „ochranný pás“, protože cílí na potřeby chovatele, když je zátěž krmiva vyšší. Princip spočívá v tom, že adsorpční složka má snížit biologickou dostupnost toxinů už v trávicím traktu, tedy aby se toxiny méně vstřebaly a méně zatěžovaly organismus. Současně je potřeba si uvědomit, že při mykotoxinové zátěži nebývá problém jen s toxiny v krvi, ale hlavně v poškozeném střevu, zhoršené imunitě a zatížení jater. Proto je důležité, když produkt kromě adsorpce mykotoxinů přináší i podporu střevního prostředí, imunity a jaterních funkcí. Uvedená osa střevo–játra má přímý dopad na imunitu, která je úzce napojená na zdraví a užitkovost zvířat.
U dojnic a obecně u přežvýkavců je vhodné doplnit mykotoxinový program o stabilizaci bachoru, protože mykotoxiny a rizikové krmivo často spustí řetězec, kdy začne kolísat příjem, sníží se fermentace v bachoru a následně se přidají další problémy, jako je riziko SARA, pokles tuku v mléce, zhoršení kondice nebo vyšší nemocnost. Levucell® SC 20 MICROBEAD se používá právě pro stabilitu bachorového prostředí a lepší využití vlákniny, což pomáhá udržet stabilnější příjem krmiva i produkci. V kombinaci to pak typicky funguje tak, že Fortisorb® Phyto řeší snížení vstřebání mykotoxinů a podporu organismu, zatímco Levucell® SC 20 MICROBEAD pomáhá, aby se podpořila fermentace v bachoru a nedocházelo ke kolísání příjmu krmiva. To je u dojnic často klíčové, protože výkon i zdraví stojí na stabilitě příjmu a fermentace v bachoru.
Pokud chcete postupovat jednoduše a rychle, vyplatí se udělat základní akční plán. V první řadě si všimnout, kdy se problémy objevily a co se změnilo, typicky šarže obilí, siláž, senáž, technologie, počasí nebo stresové události. Pak zkontrolovat kritická místa v krmivové cestě, zejména zahřívání TMR, problematické části silážní stěny nebo hot spoty ve skladování. Pokud podezření přetrvává, je vhodné udělat odběr krmiva a analýzu, zejména při změně šarže nebo při nové sklizni, protože právě tam bývá riziko nejvyšší. Současně je praktické nasadit vyvazovače mykotoxinů do krmné dávky, aby se omezilo vstřebání mykotoxinů a podpořila se odolnost zvířat a u dojnic zároveň hlídat bachorovou stabilitu. Nakonec je důležité sledovat vývoj alespoň v horizontu dvou až třech týdnů, tedy příjem, výkon, konverzi, zdravotní stav a reprodukci, protože mykotoxinový problém často odeznívá postupně, jak se obnovuje střevní bariéra a stabilizuje se metabolismus.
Mykotoxiny nejsou jen problém viditelné plísně, ale často tichá zátěž, která poškozuje střevo, zatěžuje játra, oslabuje imunitu a u některých mykotoxinů narušuje reprodukci. V chovatelské praxi jsou velmi důležité právě DON, ZEA a T-2 toxin a jejich kombinace, protože koktejlový efekt může způsobit výrazné škody i tehdy, když jednotlivé hodnoty nepůsobí dramaticky. Proto dává smysl zařadit ochranu jako stabilní součást systému a nečekat na propad, a právě zde mají vyvazovače a komplexní mykotoxinové programy své místo. Fortisorb® Phyto je v tomto směru praktickým nástrojem, protože kombinuje adsorpční princip se zaměřením na podporu organismu v klíčových místech, kde mykotoxiny škodí nejvíce. U přežvýkavců lze efekt často ještě posílit stabilizací bachoru pomocí Levucell® SC 20 MICROBEAD, aby byl příjem i výkon co nejvyrovnanější i v rizikových obdobích. •