Při diskusích o kvótách se často naráželo na problém, jak zohlednit takřka skokový růst užitkovosti u chovatelů, kteří investovali nemalé prostředky do rekonstrukcí ustájení, do zlepšení výživy a v neposlední řadě i do plemenného materiálu. Akciová společnost BLATINIA, hospodařící na 1500 ha v jihomoravské Blatnici pod sv. Antonínkem, patří právě k těm podniků, u nichž se meziroční nárůst užitkovosti pohybuje kolem 800 kg mléka.
„Protože v současné době dokončujeme rekonstrukce na volné ustájení a museli jsme kvůli tomu snížit stavy z původních 435 krav asi na polovinu, požádali jsme o vyšší kvótu, kterou nám přidělili,“ řekl týdeníku Zemědělec hlavní zootechnik, Ing. Vladimír Šašinka. „V nejbližší době chceme zvednout stavy přibližně na 350 až 360 krav, z toho přibližně 300 dojicích.“ Stádo chtějí v Blatnici obnovit především z vlastních zdrojů a 40 až 60 březích jalovic nakoupit. „Jestliže budeme nakupovat jalovice, pak výhradně z českých chovů a nikoliv z dovozu,“ vysvětluje hlavní zootechnik. „Ačkoliv je možná celá aféra kolem BSE poněkud nafouklá, riziko zavlečení choroby do naší republiky dovozem je a nechci potom stát před problémem, že kvůli jedné krávě budeme muset likvidovat celé stádo.“
„Po prvních investicích do rekonstrukcí v roce 1994 až 1995 jsme se zaměřili rovněž na genetiku,“ pokračuje Ing. Šašinka. „V této oblasti spolupracujeme se společnostmi ABS, Gensemex a Kesa, u připouštěných býků jsme se nejprve zaměřili na množství mléka a mléčných složek, zvláště bílkovin, nyní se spíše zaměřujeme na zlepšení produkčního typu.“ V současné době tvoří 90 % stáda čistokrevné holštýnky, s převodným křížením z černostrakatého nížinného a českého strakatého skotu začali v Blatnici již v roce 1984. Převodné křížení se provádělo výhradně na původní populaci krav, jediný dovoz 15 vysokobřezích jalovic ze zahraničí se uskutečnil v roce 1979 a poslední z těchto dovezených jalovic ukončila svoje působení ve stádě v roce 1992. O tom, že se investice do genetiky vyplatily svědčí i již zmiňované meziroční nárůsty užitkovosti – v kontrolním roce 1998/1999 dosahovala průměrná užitkovost za všechny laktace 6025 kg mléka s množstvím bílkovin 203 kg, což znamenalo nárůst oproti minulému kontrolnímu roku 844 kg mléka, v kontrolním roce 1999/2000 se průměrná užitkovost za všechny laktace zvýšila na 6805 kg mléka a 230 kg bílkovin, meziroční nárůst 780 kg mléka, a za první čtyři měsíce kontrolního roku 2000/2001 bylo u 63 uzavřených laktací dosaženo průměrné užitkovosti 8268 kg mléka s obsahem 3,28 % a 271 kg bílkovin, což znamená o 1400 kg mléka více než v minulém kontrolním období.
„Jsem přesvědčen o tom, že právě na jižní Moravu holštýnský skot patří. V této oblasti dokážeme pro holštýnky zabezpečit kvalitní krmení, rostlinná výroba v akciové společnosti BLATINIA zabezpečuje pro živočišnou výrobu veškerá objemná krmiva i zrniny, nakupujeme pouze minerálně.vitamínové směsi a krmné směsi mícháme ve vlastní míchárně. Pokud jde o senáže a siláže, je nezbytné se domluvit s agronomem a následně si musí zootechnik kvalitu konzervovaných krmiv pohlídat,“ doplňuje informace hlavní zootechnik. „Většina ostatních družstev v okolí stavy dojnic snižuje, ale je možné, že bude-li na trhu nedostatek mléka, a tomu současná situace v chovu skotu téměř nasvědčuje, neskončíme při zvyšování stavů na 360 dojnicích, ale budeme stádo rozšiřovat dál.“