Valašsky psaný titulek napovídá, kam jsme se vypravili, ale zdaleka nemůže zahrnout široké spektrum činnosti zemědělského podniku v Bílých Karpatech. Rostlinná výroba zaměřená především na produkci pšenice špaldy, ječmene a tritikale, výroba mléka, chov masného skotu, chov ovcí, výroba pečiva, provoz čerpací stanice, obdělávání ovocných sadů a provoz pěstitelské pálenice. To zdaleka není konec výčtu činností, které provozuje Javorník-CZ, s. r. o. Navíc vše v režimu BIO.
Ekologická produkce zapadá do přírodních podmínek
Lokalizace nedotčené krajině v CHKO Bílé Karpaty přímo vede k tomu, aby byla zemědělská výroba vykonávána ekologickým způsobem. Při návštěvě mne především zajímalo, jak lze ekologickým způsobem zajistit optimální výživu pro 200 aktuálně chovaných dojnic, jak se krmení podepisuje na zdraví, reprodukci atd. Otázka následuje otázku.
Úvodem prozradil ředitel společnosti Ing. Josef Tománek, že v podniku pracuje již od roku 1973, přesněji řečeno dříve v družstvu, které předcházelo současnému uspořádání. Jako společnost s ručením omezeným Javorník-CZ zahájil svou činnost v roce 1996 a v tu dobu také vstoupil do přechodného období pro ekologické zemědělství. V současnosti je kontrolován organizací KEZ. Ze zhruba 1800 ha půdy je asi 450 ha orné a 40 ha tvoří sady. Výrobní oblast je horská, nadmořská výška kolísá mez 330 a830 metry. Necelých 1400 ha jsou trvalé travní porosty, které je třeba optimálně využít. Pastviny a louky se v praxi rozdělují na hnojené a nehnojené, tak aby byla dodržena dávka dusíku podle podmínek ekologické produkce v CHKO.
Ukazují směr v bioprodukci
„Myslím, že v rámci chráněné krajinné oblasti hospodaříme dobře – stále se učíme a vytváříme vzorový systém eko-hospodaření. Inspiruje se od nás řada podniků, kteří chtějí nebo již jsou v režimu bio, spolupracujeme také s výzkumnými institucemi a orgány ochrany přírody. Zapojili jsme se například do projektu modelového řešení retence vody v krajině. Organická hmota z chléva se navrací do půdy a to se odráží v podobě slušných výnosů – pšenice špalda dala loni 4 t/ha, jarní ječmen měl výnos 5 t/ha a to vše samozřejmě bez použití jakýchkoli průmyslových hnojiv,“ vysvětlil Ing. Tománek. Hnůj se shromažďuje na pevném hnojišti, nechává několik měsíců prozrát a od července do října se důsledně aplikuje na pozemky mimo jiné i s ohledem na to, aby se nekontaminovaly zdroje pitné vody.
(celý článek v NCH 10/2014)
