Mykotoxiny, zákeřně číhající v krmivech, trápí mnoho českých zemědělců a ohrožují zejména chov drůbeže, ale také prasat a skotu. Patří totiž mezi nejčastější a nejvýznamnější toxické látky, které se v krmivech vyskytují. Choroby, které vyvolávají, veterináři souborně označují jako mykotoxikózy. Jejich nebezpečí spočívá také v tom, že sekundárně ohrožují i zdraví člověka.
Dobře je znají zemědělci na všech kontinentech. Stávají se čas od času pověstnou metlou. Když se objeví v biologicky významném množství, znehodnocují část zemědělské produkce. Ještě fatálnější důsledky má však proniknutí mykotoxinů přímo do zvířat a následně také do potravního řetězce. Plošná a stoprocentně účinná ochrana před nimi dosud neexistuje. A tak jediným prostředkem proti nim zatím zůstávají mykotoxinové adsorbenty.
Právě jim a jejich aplikacím byla věnována odborná konference „Vrazi se skrývají v krmivech“, kterou koncem října v Brně uspořádala společnost ALLTECH CZ, která je dodavatelem jednoho z adsorbentů, prodávaného pod názvem Mycosorb. Hlavním přednášejícím byl Dr. Trevor Smith z univerzity v kanadském Guelphu, oborník na aminokyseliny a mykotoxiny, který o těchto látkách a jejich působení v krmivu publikoval více než dvacet odborných knih. Na základě svých dlouhodobých výzkumů se domnívá, že právě adsorbenty jsou nejspolehlivější obranou. Ostatní metody se podle něj ukázaly jako neúčinné nebo neprůkazné. Dr. Smith ve svém přesvědčení vychází z elementárních vlastností mykotoxinů.
Prospěšné i škodlivé houby
Na světě existuje více než deset tisíc dosud zjištěných druhů nižších hub, z nichž většina je v určité formě prospěšná v lidské potravě. Tyto mikroorganismy jsou hojně používány při výrobě chleba, sýrů, antibiotik a dalších produktů. Přibližně padesát druhů těchto hub je ale naopak škodlivých nejen pro člověka, ale i pro hospodářská zvířata. Produkují totiž jedovaté látky – mykotoxiny, které jsou součástí jejich obranných a ochranných systémů. Pokud se dostanou do organismů hospodářských zvířat a následně i člověka, mohou způsobit vážné potíže a poškodit zdraví.
Projevují se obvykle jako plísně na obilí. Mykotoxiny, jakožto produkty plísní, jsou přítomny v různých plodinách. V českých podmínkách byly ve významné míře pozorovány rovněž na kukuřici. Jejich výskyt a rychlou produkci ovlivňuje celá řada faktorů, avšak nejvýznamnějším je podle Dr. Smithe vlhkost. Ta vytváří pro množení mykotoxinů přímo ideální prostředí. Vlhkost skladovaného obilí a kukuřice by proto neměla přesahovat 15%, aby se minimalizovaly ztráty.
Zvýšené množství nebezpečných plísní bylo loni zaznamenáno v oblastech zasažených záplavami, i když podle odborníků zvýšená vlhkost není jediným rozhodujícím činitelem a výskyt mykotoxinů vždy ovlivňuje více faktorů, které se vzájemně doplňují. Podle Dr. Smithe globálně nepravidelný průběh počasí, charakterizovaný silnými dešti a záplavami, stejně jako období velkého sucha či silných mrazů, mají za následek, že kontaminace zrnin mykotoxiny je dnes stále častější. Pro odborníky tyto látky stále představují určité tajemství a lze očekávat, že některé z nich, a především podmínky jejich produkce, budou v plné míře teprve popsány. Dr. Smith nevylučuje, že mnohé z nich ještě vůbec nejsou známy.
Krmivo s adsorbenty
Mykotoxiny jsou klasifikovány do dvou tříd: dělí se na aflatoxiny, které jsou již uceleně prozkoumány a v mírném podnebném pásmu se příliš nevyskytují, a na fusariové mykotoxiny.
Právě početné typy mykotoxinů produkované houbami rodu Fusarium se vyznačují velmi rozličnými vlastnostmi a také jejich chemická struktura je značně rozdílná. K nejvýznamnějším z nich patří trichotheceny, fumonisiny, zearalenon, moniliformin a kyselina fusariová. Všechny tyto látky ve zvýšeném množství v těle zasahují imunitní systém a působí jako karcinogeny. Pokud jsou obsaženy v mase a mléce, mohou ohrozit i zdraví člověka.
Velmi nebezpečná je jejich interakce s aflatoxiny, které pro změnu způsobují u drůbeže a prasat ztučnění jater. To má za následek jejich snížený metabolismus a omezení přírůstků. Při krmení zvířat směsí zrnin a sóji se zvyšuje riziko, že dojde ke kontaminaci krmné látky oběma typy mykotoxinů a následné škody budou o to větší.
Dr. Smith vidí řešení nastíněných problémů zatím pouze ve vývoji mykotoxinových adsorbentů. Ty jsou do krmných dávek přidávány v přesně stanoveném množství, aby stačily na účinné vyvázání mykotoxinů ve střevech. Jedině tak lze při přesně stanovené úrovni kontaminace krmiva mykotoxicitu efektivně snížit a umožnit zkrmování zasažených zrnin s minimálními škodlivými účinky na užitkovost zvířat.
Jen účinnější je Mycosorb
Velkým problémem ale zatím zůstává nalezení takových adsorbujících látek, které by se vyznačovaly vysokou specifičností vůči běžným formám mykotoxinů. Nedostatečná míra této specifičnosti by totiž mohla mít za následek rozsáhlejší adsorpci i s vedlejšími projevy, a tím i snížení účinnosti stopových prvků a podávaných léčiv. Stejně důležité je, aby adsorpční schopnost použité látky byla dostatečně vysoká a do krmiva tak mohla být přidávána skutečně jen v nezbytně nutném minimálním množství. Adsorbenty totiž obvykle nemají žádnou nutriční hodnotu a jsou považovány za balastní látky, které krmivo rozřeďují a snižují jeho hodnotu.
Víceleté výzkumy vedené na předních vědeckých pracovištích ukázaly, že zatím nejúčinnější metodou na vyvázání mykotoxinů z podávaného krmiva je jejich deaktivace esterifikovanými glukomannany, které jsou extrahovány z buněčných stěn kvasinek druhu Saccharomyces cerevisae. Právě tyto látky jsou základem přípravku Mycosorb, který na český trh dodává brněnská firma ALLTECH CZ, s.r.o.
Jak na závěr konference Dr. Smith ubezpečil sezvané odborníky, vývoj nových prostředků pokračuje a už v dohledné době budou vyvinuty další účinné preparáty založené na podobné bázi jako je Mycosorb. Hledání dalších východisek a jiných účinných metod na eliminaci mykotoxinů z krmiva pokračují.
