Při vyslovení názvu města Plzeň proběhne většině z nás před očima notoricky známé logo plzeňského pivovaru a orosená sklenice tradičního českého nápoje. Na pivo jsem ovšem do Plzně nejeli, ale zamířili jsme do okresu Plzeň-jih, do Chocenic, kde má své sídlo zemědělská společnost Komorno, a. s.
Zemědělská společnost Komorno je jedním ze zemědělských subjektů, který i přes určité obtíže vsadil na živočišnou výrobu a přibližně třemi roky začal s rozsáhlými rekonstrukcemi objektů pro chov dojnic i chov prasat. Chov skotu zahrnuje 1050 krav, 800 telat, 500 jalovic a 350 býků ve výkrmu, chov prasat pak 600 prasnic s produkcí přibližně 10 000 selat ročně. Živočišná výroba je soustředěna celkem do 20 stájí a pracuje v ní 70 lidí, k výrazné úspoře pracovních sil došlo právě díky rekonstrukcím jednotlivých objektů. Pro úplnost je třeba dodat, že zemědělská společnost hospodaří na ploše 4450 ha zemědělské půdy, 2000 ha tvoří obiloviny, 450 ha řepka, 100 ha je určeno pro mák. Rostlinná výroba zabezpečuje i krmivovou základnu, takže 400 ha zabírá kukuřice a dalších 400 ha vojtěška, zkouší se zde i pěstování sóji z vlastního osiva na výměře 6 ha. Společnost provádí rovněž jako službu senážování do vaků systémem Ag – Bag, senážuje se do 70 m dlouhých vaků o průměru 3 m, s kapacitou 250 až 350 t objemné píce.
Stádo krav se dělí na dvě plemenné skupiny, a to na 440 dojnic holštýnského plemene (H) a 600 dojnic českého strakatého plemene (C). S výše zmíněnými rekonstrukcemi se započalo v roce 1997 u dojnic na středisku Jarov, kde je nyní volná boxová stáj pro 220 dojnic českého strakatého plemene, následovaly Střížkovice, kde se rekonstruovala stáj K 176 na volnou boxovou stáj rovněž pro 220 dojnic plemene C. Dojnice českého strakatého plemene jsou dál ustájeny v rekonstruované stáji K 96 nyní pro 120 vazně ustájených dojnic (středisko je od ostatních farem územně odděleno, má vlastní sklady krmiv a je zde široké využití chlévské mrvy z vazného ustájení). Poslední stáji dojnic plemene C jsou přímo Chocenice, kde je zpola zaplněná vazná stáj K 176. „Zatím stáj ani nerekonstruujeme ani nedoplňujeme stav, protože nevíme, jak se bude vyvíjet situace s mléčnými kvótami. Užitkovost nám za poslední tři roky značně stoupla a při zavedení kvót bychom se mohli dostat do velkých problémů s nadprodukcí mléka, “ říká ing. Milan Eret, vedoucí živočišné výroby. Jeho slova potvrzují výsledky kontroly užitkovosti: zatímco v roce 1997 dosahoval denní nádoj u dojnic českého strakatého plemene 12,4 kg, v roce 1999 to bylo už 15,11 kg a letos se předpokládá nádoj těsně pod 16 kg mléka, v loňském roce činila průměrná užitkovost u tohoto plemene 5583 kg mléka s obsahem 3,44 % bílkovin.
U holštýnských dojnic je zvýšení užitkovosti ještě markantnější: v roce 1997 dosahoval denní nádoj 13,1 kg mléka, letos se předpokládá nádoj kolem 18 kg, užitkovost v loňském roce činila 5937 kg mléka s obsahem bílkovin 3,36 %. Dojnice plemene H jsou ustájeny v rekonstruovaném VKK v Choceňské Lhotě, ve volné boxové stáji s kapacitou 480 dojnic. Všechna střediska jsou vybavena rybinovými dojírnami Fullwood s rozdílným počtem stání.
Poslední dva roky se rekonstrukce nevyhnuly ani porodnám prasnic. „V současné době jsou prasnice umístěny v 9 porodnách, po skončení rekonstrukcí plánujeme jejich soustředění na 3 stájí,“ vysvětluje ing. Eret. „Jedna stáj pro 120 prasnice je již rekonstruována a kotce jsou vybaveny krmným systémem Compident od Schauera, druhé středisko v Chocenickém Újezdě má rekonstruovánu porodnu a stáje pro 250 prasnic, dokončuje se odchovna pro 1680 selat v kategorii od 8 do 25 kg.“
Porodna v Chocenickém Újezdě je rozdělena do tří sekcí, které se turnusově naskladňují, sekce jsou vybaveny porodními kotci Pigam s vyhřívaným kotcem pro selátka před hlavou prasnice, polovina podlahy kotce pro prasnici je roštová. Po dostavu přecházejí selata do nové odchovny do sekcí se čtyřmi roštovými kotci po 30 selatech. Odchovna má automatickou regulaci mikroklimatu (vyhřívání, větrání). „Selata v polovině odchovu přemisťujeme v rámci objektu do větších kotců, které jsou ovšem stejně uspořádany a mají i stejnou kapacitu, aby po přesunu nedocházelo u selat ke stresům,“ doplňuje vedoucí živočišné výroby.
Podle slov Ing. Ereta zbývá vyřešit ještě ustájení kategorie březích prasnic, kde se příliš neosvědčily krmné automaty Bio-Fix, protože silnější prasnice odháněji od krmiva prasnice slabší, uvažuje se tedy o vybavení stájí pro tuto kategorii prasnic rovněž krmným systémem Compident.
Protože je zemědělská společnost Komorno velkým akcionářem SZP Vysoká, nakupují se prasničky z jejich rozmnožovacího chovu. SZP vysoká rovněž odebírá od zemědělské společnosti Komorno selata o hmotnosti 25 kg v množství 10 000 kusů ročně a dále je vykrmuje. „Zpočátku jsme nakupovali prasničky plemenné kombinace přeštické černostrakaté x landrase, ale nyní přecházíme na kombinaci bílé ušlechtilé x landrase,“ vysvětluje ing. Eret. „V pozici C jsme využívali nejprve kance plemene ČVM, protože ale nebylo ve výkrmu u těchto hybridů dosahováno požadovaných parametrů, využíváme nyní otcovskou linii plemene bílé ušlechtilé, popřípadě některé linie belgické landrase.“
Stále probíhající rekonstrukce s sebou ovšem přinesli obavy ze snížení užitkovosti u prasat, které se ovšem nepotvrdily. Ačkoliv průměrný počet odstavených selat klesl v roce 1998 na 17,5 selat/prasnici/rok, loni to už bylo 18,5 selat a letošní pololetní výsledky ukazují již 10,63 odstavených selat/prasnici/vrh Zlepšené prostředí rekonstruovaných stájí přineslo již také své ovoce: průměrný počet odstavených selat za první pololetí letošního roku 2000 dosáhl v Chocenickém Újezdě úrovně 10,78 kusů na prasnici a vrh a na středisku Kbelnice 10,71. V odchovně bylo dosaženo v kategorii selat o hmotnosti 8 až 25 kg do za první pololetí průměrného denního přírůstku 500 g.
Tyto vynikající výsledky jsou samozřejmě dosahovány díky optimálním podmínkám ustájení, zodpovědné ošetřovatelské péči, ale v neposlední řadě i díky kvalitním krmným směsím. Krmné směsi odebírá zemědělská společnost z SZP Vysoká, který má vlastní míchárnu krmných směsí, a krmné směsi pro skot i dojnice jsou vyráběny podle receptur sestavených poradcem Českého Sana Stanislavem Deckerem. Selatům je od pátého dne podáván v malých dávkách, každý den čerstvý startér Selstar a to až do sedmého dne po odstavu. Selstar je ve formě drcených granulí o průměru 3 mm a obsahuje aromatické a zchutňující látky, které přispívají . dne k vynikajícímu příjmu krmiva. Od 7. dne po odstavu přecházejí selata na krmnou směs ČOS – Suggi, která obsahuje stejné suroviny jako Selstar, čímž se zamezuje průjmům selat i snížení příjmu krmiva. „Podle našich zkušeností musím říci, že na kategorii selat, zvláště na směsi ČOS se rozhodně nesmí šetřit, protože v tomto období se vlastně selata formuji a právě tady je dáván základ pro dobře přirůstající, vyrovnaná a zdravá selata,“ říká vedoucí živočišné výroby. „Rovněž krmení v porodně se dá zefektivnit. Když se selatům podává startér v malých dávkách a do malých krmítek a každý den čerstvý, a to v množství, které selata skutečně spotřebují, ušetří se poměrně mnoho prostředků, než když selatům nasypete hromadu startéru, kterou potom zase vyhodíte, protože ji selata nespotřebují.“
Dosavadní investice do rekonstrukcí a modernizací stájí dosáhly 18 miliónů Kč. Patrně by tyto investice byly ještě větší, kdyby zemědělská společnost neměla vlastní stavební četu, se kterou prováděla téměř veškeré stavební práce. Náš rozhovor doplňuje Ing. Milan Eret:
„Plánujeme, že dokončíme postupně i zbývající rekonstrukce, protože sami nyní vidíme, že v rekonstruovaných objektech jak v chovu dojnic, tak v chovu prasat je lepší prostředí pro zvířata,dochází k průkaznému zvýšení užitkovosti i ke značnému zvýšení produktivity práce.“
Dana Večeřová
