Zemědělský podnik VOD Kámen na Pelhřimovsku je známým a úspěšným producentem brambor. Stejně úspěšní jsou i v chovu skotu. Provozy živočišné výroby prošly v uplynulých letech rozsáhlou rekonstrukcí, většina z 810 dojnic je koncentrovaná na farmě ve Věžné. Zde také vyrostla v roce 2003 nová celodřevěná stáj – první svého druhu v Česku.
. Koncem září se ve Věžné sešli zájemci o chov českého strakatého plemene. VOD Kámen je členem Chovatelského družstva Impuls, na fleckvieh vsadilo už před patnácti lety. Na veřejné přehlídce byly k vidění dcery po německých otcích Randy, Hippo a Regio. Komentoval ji ředidel Impulsu Ing. Antonín Krejčíř. Následovala ukázka potomků otců býků v testaci z programu Impulsu na odchovně jalovic v Kámeni – po HEL 41, MKM 241 a MKM 243. „První testovaní býci byli z Německa. Teď ti, kteří jdou do testů, jsou z našich stáji od našich chovatelů. Otce vybíráme ty nejlepší z celé Evropy, včetně montbeliarde. Matky býků jsou přísně vybrané z českých chovů,“ uvedl Antonín Krejčíř.
Předseda družstva Ing. Houček představil VOD Kámen jako tradiční zemědělský podnik na Pacovsku, který hospodaří na 2200 ha v nadmořské výšce od 480 do 680 metrů. Na orné půdě pěstují na 200 ha řepku, okolo 220 až 250 ha patří místní typické plodině – bramborám. Jde jak o produkci konzumních hlíz, tak o sadbu. V podniku zpracovávají brambory až na finální produkty – oloupané a vakuově zabalené je dodají koncovému spotřebiteli. Jak později prozradil vedoucí živočišné výroby Marian Bílý, jsou jimi i zaměstnanci úřadu vlády, či strávníci kuchyně Parlamentu ČR.
Zbytek ploch zaujímají obiloviny, avšak převahu mají krmné plodiny. Není divu při průměrném zatížení jedné VDJ na jeden hektar. Z celkového počtu 2200 kusů skotu je 810 krav, z toho je jich 600 soustředěno na farmě Věžná – cíli zářijové přehlídky dcer.
Mléko do Madety
O chovu skotu jsme měli možnost diskutovat s vedoucím živočišné výroby Marianem Bílým, který je rovněž členem Rady Svazu chovatelů českého strakatého skotu a který nejen nás, ale i ostatní návštěvníky provozem ve Věžné a Kámeně provedl.
Farma ve Věžné prodělala významné rekonstrukce, které ještě nejsou u svého konce. „Demontovali jsme silážní věže, bude se stavět větraná hala pro odchov telat a nyní se budují nové silážní žlaby,“ upozornil již v úvodu předseda družstva. Hlavní komoditou z živočišné výroby je produkce mléka, která ročně dosahuje šest milionů litrů v kvalitě Q. Zemědělci dodávají do mlékárny Madeta: cena právě poklesla ze 8,70 Kč za litr na 8,40 Kč září/říjen 2005).
Jde o celkovou produkci 810 dojnic, z nichž sto je holštýnek a ostatní fleckvieh, či české strakaté. Během uplynulých dvou až tří měsíců se dojivost udržuje na úrovni 20,5 litru na dojnici. Chov je rozdělen na dvě farmy. Na první ve Věžné je již zmíněných 600 strakatých plemenic a v Dobré Vodě je celkem 210 krav: 100 holštýnek a 110 strakatého plemene. (Farma je v užitkovosti špičková: holštýnky dojí v průměru kolem 9000 kg mléka a strakaté dojnice 8000 kg za laktaci.)
Ve Věžné je ustájeno kromě dojnic i 70 jalovic. Denně dodávají do mlékárny 11 000 litrů mléka, průměrný obsah bílkovin se dlouhodobě pohybuje na úrovni 3,6 %, . Základem úspěchu podle zootechnika je dělat dobré objemné krmení. „To jsou náklady, které můžeme ovlivnit u nás na poli,“ upozornil a za pozitivní považuje i investici do konzervačních přípravků.
Dřevostavba pro dojnice
Na farmě Věžná vedle rekonstruovaných kravínů vyrostla před dvěma lety zbrusu nová stáj – zcela ojedinělá v Česku, totiž dřevostavba. Celý projekt získal finanční podporu z programu Sapard. Stavba včetně asfaltových ploch vyšla na deset milionů korun „Dřevo působí na člověka i zvířata pozitivně,“ vysvětlil Marian Bílý a jeho slova nelze jinak než potvrdit.
Stavba na zelené louce se nachází v bezprostřední blízkosti ostatního rekonstruovaného provozu. „Je to tak, jak má být..“ pochvaluje se zootechnik. Je v ní velká kapacita vzduchu, světlost. „Dojnice hned po přechodu přidaly na mléce, během dvou až tří dnů dojily více než před tím.“ Stáj je široká 32 metrů, dlouhá 54 metrů s výškou 11 metrů. Kapacita je na 220 kusů. Středem vede široká krmná chodba 5,2 metru. Boky budovy jsou vysoké pouze 60 cm a je možné je chránit shrnovací plachtou, jinak jsou volné – bez sítí: „Zdála se nám to zbytečná investice, žádnou funkci sítě nemají,“ směřuje vysvětlení Marian Bílý i pro ostatní investory, aby zbytečně nevydávali peníze. „Krávy se dívají do přírody, čerstvý vzduch jim jde rovnou na mulec.“
Větrání výborně zajistí střešní štěrbina, s rozměry šířky 1,2 metru a boky 60 cm, přesně podle výpočtu doc. Oldřicha Doležala, jehož správnost praxe zcela potvrdila..
Boxy jsou stlané slámou, hnůj se dvakrát denně vyhrnuje a jednou za dva dny se stele. Stavba je situovaná východ/západ, na východ je třetina plochy a na západ pětina prosvětlená.
Na doporučení doc. Doležala jsou napáječky umístěné nikoliv při zdi, ale do prostoru. Dojnice k nim mají přístup z obou stran, což také, jak potvrdil zootechnik, využívají.
Dojírnu využívají starší kruhovou WestfaliaSurge pro 24 kusů. Ta tak slouží pro všechny ustájené plemenice ve Věžné a je plně vytížena. Na její výstavbu, která stála 7,1 milionu korun, si družstvo vzalo úvěr. Vše ostatní pořídili z vlastních zdrojů.
Jalovice v Kámeni
Italové mají šikmou věž, Češi v Kámeni stáj do oblouku. Došlo k tomu při rekonstrukci.
K původní stavbě se připojil přístavbou seník v sousedství, který však neležel na přímce ke stáji a propojovací část je tak „do zatáčky“. „Řešili jsme co s jalovicemi, kolem a nich se pohybovalo 32 zaměstnanců, nyní vše obstará jeden krmič, stájník a dvě důchodkyně střídavě hlídají inseminaci,“ vypočítává Marian Bílý. Rekonstrukce stáje stála pět milionů korun a na část nákladů opět využili program Sapard. Stáj si stavěli vlastními silami.
Technologie je jednoduchá: Jednou denně se vyhrnuje hnůj a jednou denně krmí. Celkem zde mají 320 jalovic. Velmi spokojeni jsou s poutacími zábranami, které ulehčí manipulaci se zvířaty.
Krmení z vlastních zdrojů
V Kámeni mají vlastní míchárnu krmiv. „Kupujeme doplňkovou směs ze ZZN a přimícháváme k ní vlastní obilí. Téměř veškeré obilí, které vypěstujeme i sami zkrmíme.“ Doplňková směs je míchána na zakázku, obsahuje: sójový extrahovaný šrot, řepkový šrot, sladový květ. Složení se nemění, pouze se pro různé skupiny a kategorie mění poměr s přidaným obilím. Pro dojnou skupinu je vypočtený poměr 60 % smě a 40 % obilí, pro ostatní dojnice 50 a 50 %. Jalovice dostanou doplňkové krmivo, které obsahuje z 15 % směs a zbytek vlastní obilí.
Směsná krmná dávka obsahuje tradiční krmiva: kukuřičnou siláž, jetelové siláže, travní senáže, senáž bobu, který pěstují s podsevem jetele. Od CCM již ustoupili, výsledek byl příliš závislý na ročním klimatu a nezdála se být vhodná pro vyšší polohu, kterou podnik obhospodařuje. „Máme 2200 ha a 2200 kusů skotu – je problém to uživit, proto bojujeme o každý hektar,“ říká Bílý.
Kukuřice na siláž je na 300 ha, dalších 200 ha zaujímají jetele, 520 ha jsou trvalé travní porosty, které pravidelně obnovují, ročně 50 – 60 ha. Filozofie provozu je jednoduchá: „Když krmivo vyrobíme lacině doma, tak pak ekonomika funguje.“ Na veškerá fermentovaná krmiva využijí konzervanty. Roční investice dvou milionů korun se podle Mariana Bílého vyplatí.. Chemické konzervanty přijdou na bob, a cíleně jednu seč jetele nebo pokud nevyjde počasí tak více, jinak vše ošetří biologickými přípravky.
Jalovicím skromně
Jalovice dostávají koncentrovanou část krmiva jen do připuštění asi kolem 400 kg a pak v přípravě na telení. Jinak se nekrmí dokonce ani kukuřičná siláž, aby netučněly. I na senáži dosahují denního přírůstku 0,65 – 0,70 kg. Směsná krmná dávka obsahuje jen senáž se slámou, minerální a solné lizy jsou umístěny v kotcích.
Býčky si ve VOD sami vykrmují až do porážkové hmotnosti, ve věku 17 až 18 měsíců, kdy dosahnou kolem 700 kg je prodávají na česká jatka za aktuální cenu kolem 46 Kč za kg ž. h. „Jalovičky všechny zařazujeme do chovu. Měli jsme problémy s reprodukcí a letos se to zlepšilo, začali jsme se tomu intenzivně věnovat,“ tvrdí vedoucí živočišné výroby. Service perioda dosahuje 91 dní ve Věžné, interval 64 dní, inseminační index u krav 1,8. Pedometry, které využívají jsou podle Bílého dobrou investicí. „Nyní máme cíl 810 krav – na to musíme dělat měsíčně včetně jalovic 80 březích kusů. To nám od začátku roku vychází. Výsledek je zásluhou zootechniků.“
Dobrá Voda pro holštýny?
Nejstarší volná stáj je v provozu v Dobré Vodě, kde chovají sto holštýnek a 110 strakatých plemenic. Od celkem 212 krav se denně dodává 5063 litrů do mlékárny (28. 9.). Jde o menší stáj s výbornou úrovní ošetřování. I když přiznává Bílý, je ekonomika lepší ve velkokapacitním provozu, ani vyšší dojivost ji nedožene. Od března letošního roku přešli v Dobré Vodě na trojí dojení bez ohledu na plemeno. Zhruba do 140 – 150. dne laktace. Rozdělení do skupin je však podle užitkovosti – brání se tak změnám skupin. Důsledkem je vynikající perzistence laktace. Po 2,5leté zkušenosti v Kámeni tvrdí: „dojíme o 2,25 l na krávu denně více než vloni.“
Zpátky na červenou
„Původní myšlenka byla, že farma v Dobré Vodě bude holštýnská. Šli jsme cestou převodného křížení, 60 jalovic holštýnek se dovezlo z Německa před zhruba sedmi lety. Jako vysokobřezí.“ Před čtyřmi až pěti lety se však rozhodlo jinak: na čisté holštýnky se pouští holštýni, a od podílu krve 75H 25C přecházejí zpět na strakaté plemeno. Důvod? „V našich podmínkách nemají holštýnky lepší ekonomiku mléka, i když dojí 9000 kg mléka, u strakatých dosahujeme 8000 kg a ten rozdíl – 1000 kg mi nevynahradí vyšší náklady na chov holštýnského plemene. Nehledě k obsahu složek – bílkovin a ceně za vykrmené býčky.
Obě plemena jsou v jedné stáji, mají vše stejně a holštýnky se u nás neprosadili. Odcházejí samy, na té farmě je service perioda u českého strakatého 94 a u holštýnek 112 dní. Holštýnky jsou náchylnější na vemena.“ V této souvislosti připomněl článek NCH 9/2005 – „Naprosto nelze porovnávat dvě plemena jen podle mléka. Jako člen rady svazu se nad tím spíše jen pousměji.“
Plemenářská práce
Aktuálně vybrali v podniku pět matek býků a začínají s plemenářskou prací. „Nejprve jsme chtěli přestavět stáje – především z důvodů ekonomiky. Což se stalo, kromě teletníku, dva nové silážní žlaby jsou hotové a dva dostavujeme,celkem jde o kapacitu na 1200 vagónu krmiva za devět milionů korun.
Pyšní jsou i na plemenici č. 49 653, která na výstavě v Radešinské Svratce získala cenu docenta Suchánka za dlouhověkost. Stále dojí a je nyní na devátém teleti, průměrná délka service periody je 61 dní a celková užitkovost se blíží 70 tisícům kilogramů mléka.
VOD Kámen je členem Chovatelského družstva Impuls. „Patnáct let pouštíme fleckvieh,“ říká Marian Bílý, 800 kg a 8000 litrů mléka tak již léta definuje šlechtitelský cíl. I když, jak přiznává, na velkých stájích je to problém Drtivá většina krav dojí kolem 7000 kg mléka.
„České linie jsme nepouštěli až od spolupráce s Impulsem, kdy se k nim díky testaci vracejí. Předtím se zaměřili na německé fleckvieh. Nejvíce jalovic jsou nyní dcery po Randym, Hippovi, Regiovi a Engadinovi. U dojnic se jako otcové objevují nejčastěji Zeukar. Morwell, Zeudin či Zeurad. Zakladatel fleckviek linie v Kámeni je BJ 71 Haxold.
