Na výroční konferenci společnosti VVS, s. r. o., pořádané ještě v minulém roce mimo jiné vystoupil předního odborník na chov skotu prof. Alex Bach, (ICREA), který vnesl posluchačům světlo do problematiky výživy při odchovu mléčných telat a jalovic.
„Odchov je u skotu základním kamenem produkčního cyklu a odpovídá za významné ekonomické náklady a také má značný dopad na životní prostředí. Přibližně 12 až 35 % živě narozených telat nedospěje do prvního otelení a 17 % prvotelek se nedostane do druhé laktace. Pokud to sečteme, vyjde nám, že přinejmenším 35 % živě narozených telat, která jsou odchovávána jako jalovičky pro obnovu stáda, nikdy nebudou finančním přínosem pro stádo,“ začal svou přednášku dost pesimisticky Alex Bach.
Přednášející dále zmínil, že náklady na krmivo představují jednoznačně největší položku nákladů spojených s odchovem jalovic (více než 50 %). Proto i malé zvýšení efektivity krmiva vede k relativně velkým úsporám.
Obvyklým chovným cílem je narození prvního telete ve 22 až 23 měsících (670 dnů) a hmotnost před otelením zhruba 620 kg. Za každý kg tělesné hmotnosti navíc v době otelení lze v průměru očekávat zvýšení produkce mléka za první laktaci o 14,5 kg (70 kg hmotnosti je ekvivalentní 1000 kg mléka).
Metabolický stav organismu savců v prvních týdnech života má podle Bacha zřejmě dlouhodobé dopady, do dokládají práce řady autorů: Chester-Jones et al. (2017) uvádějí malý ale průkazný pozitivní vztah mezi příjmem starteru a nádojem (1 kg zvýšení na 8,2 kg). Gelsinger et al. (2016) došli k závěru, že průměrný denní přírůstek větší než 0,5 kg/d (s mléčnou krmnou směsí, se starterem nebo s oběma krmivy), vykazoval pozitivní korelaci s produkcí mléka.
Rozdíly v efektivitě krmiva a průměrném denním přírůstku jsou výrazně ovlivněny krmnou strategií do odstavu a rovněž krmným režimem od odstavu.
Podrobněji v Našem chovu 2/2022.
