
Doplňkové látky ve výživě skotu umožňují pozitivně ovlivňovat bachorové prostředí, fermentační procesy, zdraví a užitkovost zvířat. Mezi nejčastěji využívané patří kvasinky, probiotika, organické kyseliny a fytogenní aditiva. Cíle tohoto příspěvku bylo předložit souhrnné informace o jednotlivých krmných doplňcích a prezentovat prvotní výsledky z in vitro testací různých krmných doplňků pro přežvýkavce. Z našich výsledků vyplývá pozitivní vliv kvasinek na stravitelnost zejména vlákniny u objemných krmiv, bez negativního vlivu na bachorový mikrobiom.
Při inkubaci s esterů mastných kyselin došlo k mírnému snížení stravitelnosti krmiv a při vysokých dávkách k razantnímu snížení počtu bakterií v in vitro bachorové tekutině. Pozitivním zjištěním je potenciál esterů mastných kyselin redukovat bakterie produkující metan. Další výzkumy jsou však nezbytné k lepšímu pochopení dlouhodobých efektů různých alternativ krmných doplňků a k jejich širšímu zavedení do praxe.
V tomto příspěvku prezentujeme prvotní výsledky z in vitro testací různých krmných doplňků pro přežvýkavce. Mezi prvními testovanými látkami jsme se zaměřili na kvasinky (Saccharomyces cerevisiae) a estery mastných kyselin (EMK; v našem případě směs esterů kyselin kaprylové a kaprinové). Testování vlivu výše zmíněných krmných doplňků bylo uskutečněno metodou in vitro na přístroji Daisy II Incubator, kde bylo využito bachorové tekutiny jako inokulantu. V základním testu byly použity tři různé dávky doplňku. První dávka odpovídala ekvivalentu standardní dávky pro dojnici na den (kvasinky 0,5 g/kus/den a estery 20 ml/kus/den). Dále byl podáván dvojnásobek a trojnásobek standardní dávky. V každém inkubačním cyklu byla také kontrola, tedy inkubační lahev bez přidání krmného doplňku, jako zdroj referenčních hodnot. V každé láhvi byly umístěny sáčky s jednotlivými komponenty tvořícími krmnou dávku, která obsahovala 62,5% jádra a 37,5% objemu, vyjádřeno v sušině. Byl vyhodnocen vliv na stravitelnost krmné dávky, komponent a obsah těkavých mastných kyselin (TMK). Dále jsme uskutečnili testování vlivu až desetinásobného navýšení dávky doplňku na složení bachorového mikrobiomu (PCR; platforma MiniSeq; 32 tis. sekvencí/vzorek). Veškeré pokusné inkubace byly vždy posuzovány oproti kontrole bez přípravku, protože bachorová tekutina jakožto inokulant může být při každém odběru unikátní, i když byla odebírána vždy dvě hodiny po ranním krmení krav holštýnského skotu.
Článek byl odborně recenzován.
Článek byl vypracován na základě podpory Národní agentury pro zemědělský výzkum - NAZV QL24010177.
Ing. Filip Jančík, Ph.D.,
Ing. Petra Kubelková, Ph.D.,
Ing. Dana Kumprechtová, Ph.D.,
doc. Ing. Petr Homolka, CSc., Ph.D.,
Ing. Radko Loučka, CSc.,
Ing. Veronika Koukolová, Ph.D.
Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i.,
Praha Uhříněves
Kontakt: jancik.filip@vuzv.cz
Celý článek najdete v Krmivářství 6/2025.

