V časopise Krmivářství č .4 /2001 byla věnována anketa i některé články alternativám živočišných krmiv. Rádi bychom přispěli do této ankety zcela konkrétním sdělením dopadů vypuštění živočišných mouček v krmení užitkových nosnic.Zabývali jsme se náhradou masokostní moučky ve směsi pro nosnice a provedli k této problematice pokus,jehož výsledky tímto zveřejňujeme.
V praktickém krmení nosnic ve velkochovech do receptur zařazujeme téměř výlučně masokostní moučku.Děje se tak z ekonomických důvodů, protože cena rybí moučky je neúnosně vysoká a hladina dusíkatých látek (NL) ve směsi pro nosnice si nevyžaduje její zařazení na rozdíl třeba od starterových směsí pro výkrm brojlerů nebo směsí pro výkrm krůt.
Masokostní moučka je z výživářského hlediska vhodným a koncentrovaným zdrojem NL i dobře využitelného fosforu a rovněž vápníku a proto dosud pravidelnou součástí krmných směsí.
Není předmětem tohoto článku zabývat se oprávněností vypuštění živočišných mouček v zemích EU v návaznosti na výskyt BSE nebo ekologické tlaky veřejnosti. Musíme však vzít na vědomí její možný zákaz v budoucnu i u nás a v tom případě bychom měli být na to připraveni. Ve světové literatuře bychom mohli vyhledat řadu prací, především staršího data, které se touto problematikou zabývaly. Ve většině případů dospěli autoři k závěrům, že náhrada je možná při vhodném doplnění rostlinných krmiv syntetickými aminokyselinami. Protože mezitím došlo k posunu ve šlechtění nosných hybridů i intenzitě výroby, chtěli jsme zjistit, jaký dopad na užitkovost a ekonomiku bude mít vypuštění masokostní moučky v našich současných podmínkách, abychom mohli dát našim chovatelům i krmivářům jasnou odpověď.
Metodika
Pokus byl uskutečněn v měsíci dubnu až září 2001 v klecové hale Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi.Do pokusu bylo zařazeno 4 x 50 nosnic hybrida hisex hnědý, 19 týdnů stáří.
Kuřice byly nakoupeny v 16 týdnech stáří od podniku Ovo Chýně a po přípravném období rozděleny do skupin podle jednotlivých klecí. Nosnice byly krmeny sypkou směsí ad libitum. Světelný režim byl udržován 16 hodin denně.Hmotnost vajec byla zjišťována zvážením dvoudenní snášky ve čtyřtýdenních intervalech. Dále byly slepice zváženy na počátku a konci snášky a vypočten rozdíl průměrných hmotností. Podíl nestandardních vajec byl zjištěn tříděním v hale.
Krmné směsi byly vyrobeny ve výrobně Tekro Nová Dědina .Pokus byl proveden v první fázi snášky. do stáří 36 týdnů, protože toto období většinou rozhoduje o průběhu a výsledku celého cyklu.
Schéma pokusu:
1. Masokostní moučka
2. Extrahovaná sója jako výhradní bílkovinný komponent
3. Netradiční komponenty rostlinného původu
4. Netradiční komponenty s přídavkem fytázy.
Složení a výživná hodnota krmných směsí jsou uvedeny v tabulce 1. Je třeba uvést, že skupina 1 představuje kontrolu,tj.běžně používanou recepturu s přiměřeným obsahem masokostní moučky. Skupina 2 pak úplnou náhradu masokostní moučky výhradně sójou, což by se mohlo stát tam, kde zejména chovatel nedůvěřuje netradičním rostlinným komponentům.
Ve skupině 3 jsme zařadili tritikale, extrahovaný řepkový šrot, hrách a extrahovanou slunečnici jako netradiční komponenty.Ve všech skupinách jsme použili řepkový olej, protože v případě zákazu by odpadlo i použití ekonomicky výhodnějšího kafilerního tuku.
Enzym fytáza je již v zemích EU hojně používán, dodavatelé deklarují jeho pozitivní vliv na využití fytátového fosforu i dalších živin. Dále pak následné snížení obsahu fosforu v trusu zvířat a tedy jeho sníženou dávku do půdy při hnojení, což je v zemích EU sledováno..Protože u nosnic jako dospělého organismu není používání enzymů typické ,chtěli jsme si ověřit případné účinky.Použili jsme tedy ve skupině 4 enzymový přípravek renomované evropské firmy a provedli snížení obsahu fosforu dle jejího doporučení tak, aby nedošlo ke zvýšení krmných nákladů při jeho zařazení.
Výsledky pokusu
Dosažené výsledky v období 19. až 36. týdne jsou souhrnně uvedeny v tabulce.2
Snáška
Dosažené výsledky ve snášce vysoko převyšují intenzitu deklarovanou technologickým postupem pro hybrida hisex hnědý,¨který pro dané období činí 81 %, resp.102 kusů vajec na průměrný stav.Došlo však ke dřívějšímu startu do snášky, což se pak odrazilo i v průměrné hmotnosti vajec u všech skupin. Rozdíly mezi skupinami /1 až 2 %/ lze pokládat za minimální a nelze je přičítat krmivářskému zásahu. Rovněž srovnání dvou skupin s netradičními komponenty vyznělo pozitivně v porovnání se sojovou dietou-skupina 2. Skupina s přídavkem fytázy zaznamenala druhou nejlepší intenzitu snášky.
Hmotnost vajec
V tomto ukazateli se promítla nepatrně zvýšená snáška u skupiny 1s masokostní moučkou do mírně snížené hmotnosti vajec. U rostlinné bílkoviny byly zaznamenány malé rozdíly mezi skupinami. Celkově hmotnost vajec byla nižší než deklaruje technologický postup-56,2 g, což ovšem souvisí s vyšší snáškou.
Produkce vaječné hmoty
Produkce vaječné hmoty na jednu slepici přinesla vyrovnané výsledky mezi jednotlivými skupinami. Převýšila deklaraci technologického postupu-5,73 kg za dané období od jedné nosnice.
Nestandardní vejce
Podíl nestandardních vajec byl v tomto pokuse ukazatelem kvality skořápky. Také tady nelze pokládat rozdíly mezi skupinami za výrazné a přičítat je krmivářskému zásahu. Dosažená úroveň je však celkově pro dané období 1. fáze snášky poněkud vyšší a po celém cyklu by zřejmě znamenala překročení obvyklého průměru asi 6 % .
Spotřeba krmiva
Projevila se mírně zvýšená spotřeba krmiva na krmný den u skupin s rostlinnou bílkovinou ,což může souviset s krmivářským zásahem. Toto zvýšení spotřeby krmiva se nepromítlo do ukazatele na vaječnou hmotu, takže nemusí být pokládáno za zásadní.
Hmotnost slepic-úhyny
Rozdíly v živé hmotnosti slepic na počátku a na konci pokusu se pohybující okolo + 200 g na kus a jsou velmi vyrovnané. Lze soudit,že vypuštění masokostní moučky nebude mít na tento ukazatel žádný vliv. Podobně je tomu v ukazateli úhynů.
Senzorické posouzení kvality vajec
Senzorické posouzení vnitřní kvality vajec /tabulka.3 / bylo provedeno ve 26. týdnu stáří nosnic s cílem zjistit možný vliv zařazení řepky do receptury krmné směsi. Zejména chovatelé vznášejí často proti zařazení tohoto komponentu námitky a odvolávají se na možný negativní vliv na pach,barvu žloutku a vnitřní kvalitu vajec. Tuto nedůvěru ovšem podporují i některé zahraniční prameny, které uvádějí citlivost hnědovaječných hybridů na látky obsažené v řepce a její zkrmování hnědým slepicím nedoporučují. Dle sdělení jedné evropské šlechtitelské firmy je citlivých na tento faktor asi 4 % slepic ze šlechtěné populace. Exaktní doklad tohoto tvrzení však zatím nikde uveden nebyl. Naše.předchozí pokusy i s vyššími podíly řepky toto tvrzení rovněž nedoložily. Proto jsme pokládali podíl 3 % extrahované řepky ve směsi za vhodný a snažili se zjistit případný dopad stejnými metodami, jakými je postupováno v praxi,tj.smyslovými.Výsledky ukázaly naprostou bezpečnost zkoušeného podílu řepky. Posuzovala je šestičlenná komise složená z autorů článku a přizvaných odborníků z praxe. Každý údaj představoval průměr 18 měření,vzorky vajec byly předloženy anonymně.
Část vajec byla pro posouzení vařena 10 minut.
Ekonomické hodnocení
Výsledky ekonomického hodnocení jsou uvedeny v tabulce 4. U ceny směsí dochází vyřazením masokostní moučky k výraznému zdražení, především při plné dotaci sóji. Netradiční komponenty toto zdražení částečně zmírňují. Pro kalkulace receptur směsí byly použity běžné aktuální a reprezentativní ceny surovin, které však samozřejmě nebudou pro jednotlivé výrobny krmných směsí nikdy jednotné. Dopad cen se při vyrovnaných zootechnických výsledcích promítá do ukazatelů krmných nákladů. Mírné zvýšení tržeb u skupiny 1 je dáno mírně zvýšenou snáškou v kusech.Uvedené údaje tržeb nebo pořizovacích nákladů je nutno pokládat za čistě orientační,protože se mohou různit podle jednotlivých podniků. V každém případě však toto hodnocení prokazuje ekonomickou výhodnost masokostní moučky. Další zlevnění by mohla umožnit aplikace řepkového semene ve výši 5 % /namísto 3 % extrahovaného šrotu/, kde by při současných cenových relacích byl výhodný nativní obsah oleje /asi 2 %/ a tím by došlo ke snížení jeho přidáváním přes tukovací zařízení. Ukazatel dílčího zisku od jedné nosnice by po průběhu celého snáškovém cyklu byl zhruba dvojnásobný.
Závěr
Z průběhu první fáze lze usuzovat i na celkový snáškový cyklus, i když v parametrech kvality vajec dochází ve druhé polovině snášky k určitému rozdílu. Skupina s masokostní moučkou prokázala výrazný pozitivní rozdíl pouze v ekonomických ukazatelích, což je dáno cenou krmné směsi. Její případné vyřazení a zákaz by nemělo vliv na dosahovanou intenzitu snášky a další zootechnické ukazatele, ale znamenalo by citelný dopad na ekonomiku výroby vajec. Použití některých netradičních komponentů se ve srovnání s výhradním použitím sóji ukázalo jako výhodné. Použití přiměřeného podílu řepky u hnědovaječných nosnic nemá vliv na snášku ani kvalitu vajec. Aplikace enzymu fytázy sice nepřinesla ekonomický efekt, její význam se projeví zřejmě později v souvislosti s ekologickými předpisu v EU.
Ing. Petr Urban, Ing. Jarmil Výmola,Csc.,
Tekro s.r.o. Praha
MVDr Květoslav Košař,Csc.,
Výzkumný ústav živočišné výroby Praha-Uhříněves
..
