Čirok, který je znám svou velkou odolností proti suchu ve srovnání s pěstovanou silážní kukuřicí, nebo travními porosty, je proto právem jednou z vytipovaných krmných plodin v rámci řešení globálních klimatických dopadů.
Jak známo, čirok se řadí k teplomilným rostlinám, z čeledi lipnicovitých (Poaceae) a vyznačuje se stejně jako kukuřice C4 fotosyntézou. Pokud budou klimatické změny i nadále postupovat takovým tempem jako doposud, lze očekávat, že dojde i k většímu zájmu o využívání čiroku jako krmné plodiny, zejména v teplejších výrobních oblastech ČR. V současné době je na trhu k dispozici celá řada typů a odrůd čiroku, které se navzájem liší nejen chemickým složením, nutriční hodnotou, ale i odlišným způsobem sklizně.
Agrotechnické a krmivářské přednosti čiroku
Je nutné konstatovat, že agrotechnika pěstování i samotná sklizeň čiroku ke krmným účelům je známa a je v praxi dobře zvládnutelná. Je nezbytné upozornit, že způsob zařazení této alternativní plodiny do systému pěstování a samotný způsob sklizně a následné konzervace je nutné přizpůsobit typu odrůdy. Způsob sklizně je tak ovlivněn zejména výrobní oblastí, a hlavně odrůdou pěstovaného čiroku (dvousečný pícninářský, nebo zrnový). Ke krmným účelům lze použít oba, ale s odlišným technologickým, přístupem. V důsledku odlišné anatomické stavby rostlin čiroku ve srovnání např. se silážní kukuřicí, obsahuje čirok v 1 kg sušiny hmoty nižší koncentraci škrobu, a má proto i nižší koncentraci energie NEL (v průměru 5,5–5,7 MJ NEL), nižší obsah jednoduchých cukrů. Významný je ale vysoký obsah strukturní hemicelulózy, který je vyšší než 16 %. Hemicelulóza obsažená ve vlákninovém komplexu tak bude rozhodovat nejen o výsledné stravitelnosti, ale je rovněž i významným zdrojem energie a plnivosti krmné dávky pro přežvýkavce. Z pěstitelského hlediska je vhodné upozornit, že čirok se vyznačuje velmi dobrou asimilací živin a je více rezistentní na sucho, než např. silážní kukuřice. Má rovněž nižší (asi o 1/2 až 1/3) erozní koeficient než silážní kukuřice. Tato vlastnost je ovlivněna především více vyvinutým mohutným kořenovým systémem, který umožní rostlinám čiroku získat z půdy více vody než silážní kukuřice. Čirok se rovněž vyznačuje vysokým výnosovým potenciálem (až 20 t/ha) hmoty.
Nutriční specifika čirokové siláže
Z morfologického hlediska je známo, hemicelulóza se významnou měrou podílí na stavbě sekundárních buněčných stěn rostlin a společně s primární stěnou tvořenou hlavně celulózou pak zvyšuje hodnotu NDF. S rostoucí hodnotou NDF se tak zvyšuje i objemnost čiroku a tím i čirokové siláže. Platí vztah, že čím je směsná krmná dávka bohatší na NDF, tím má objemnější charakter a tím může být menší dobrovolný příjem takého krmiva, či dávky zvířaty.
Prof. MVDr. Ing. Petr Doležal, CSc.,1)
Ing. Jitka Filipčíková, Ph.D., 1)
MVDr. Ing. Jan Dvořáček,2)
doc. Dr. Ing. Zdeněk Havlíček, 1)
doc. Mgr. Ing. Eva Mrkvicová, Ph.D., 1)
Dr. Ing. Jiří Třináctý 4)
1) Mendelova univerzita v Brně
2) Sdružení odborných služeb, s. r. o. Skalice nad Svitavou
3) Uniwersytet Przyrodniczy w Poznaniu, Polsko
4) AgroDigest, s. r. o., Pohořelice
5) Politechnika Opolska, Polsko
Celý článek najdete v Našem chovu 7/2022.
