V roce 2020 byla v ČR do začátku listopadu potvrzena dvě ohniska vysoce patogenní aviární influenzy (HPAI) v chovech drůbeže.
Africký mor prasat
Africký mor prasat je velmi nebezpečné, nakažlivé onemocnění domácích i divokých prasat všech plemen a věkových kategorií. Na člověka se nepřenáší. Původcem nákazy je DNA virus. Do Evropské unie (EU) byl AMP zavlečen na počátku roku 2014 (Estonsko, Lotyšsko, Litva a Polsko) a od té doby dochází k jeho šíření do dalších oblastí a členských zemí EU.
První případ v ČR potvrzen 26. 6. 2017 – uhynulé prase divoké nalezené 21. 6. 2017, Příluky u Zlína, okres Zlín, Zlínský kraj. Poslední pozitivní případy 8. února. 2018 u uloveného a 15. dubna 2018 u nalezeného uhynulého prasete divokého (kadáver stáří asi 5 až 6 měsíců). V současné době je ČR země prostá AMP.
Monitoring AMP v ČR:
Nadále platná MVO:
Pro Českou republiku je zásadní udržení statusu země AMP prosté. V současnosti je pro nás největším rizikem možné zavlečení AMP z oblasti, která se nachází v západní části Polska, ve které byl AMP zjištěn již v listopadu 2019 a dále se zde šíří a nejnověji také z Německa, kde byl první případ AMP u prasete divokého detekován 9. září 2020.
Podobným rizikem pro ČR, a to zejména v souvislosti s přeshraničním pohybem osob (turismus, mezinárodní obchod a přeprava, zahraniční pracovníci), je i výrazný nárůst případů AMP v populaci prasat divokých v Maďarsku a stejně tak i rostoucí počet případů AMP na Slovensku, kde se AMP rozšířil již do sedmi okresů, nejnověji je postižen okr. Vranov nad Topľou (9. října 2020 nahlášena tři uhynulá prasata divoká pozitivní na AMP).
Klasický mor prasat (KMP)
Klasický mor prasat je velmi nebezpečná nákaza, která postihuje prase domácí a černou zvěř. Původcem je RNK virus rodu Pestivirus z čeledi Flaviviridae. Virus se šíří nemocnými prasaty, výměšky nemocných prasat, masem a nepřevařeným odpadem z infikovaných zvířat. Virus přenáší též drobní hlodavci, synantropní ptáci a ektoparazité sající krev a šíří se též diaplacentárně.
Terapie se neprovádí (vyhlášení ohniska a utracení všech zvířat v ohnisku). Ve všech zemích EU a většině dalších zemích je očkování zakázáno. Při výskytu KMP u divokých prasat se vymezuje tzv. pásmo zamoření (katastr obce, kde byl pozitivní jedinec odloven či nalezen uhynulý) a pásmo ochranné (dle migrační vzdálenosti divokých prasat: 30–40 km).
ČR je země prostá KMP.
Aujeszkyho choroba (ACH)
Aujeszkyho choroba je nebezpečná nákaza přenosná na více druhů zvířat, přičemž prase je považováno za přirozeného hostitele a které může tuto infekci přežít. Původcem je DNA virus – herpesvirus SHV-1 (Suid herpesvirus 1). ACH je rizikem zejména pro psy (hlavně lovecké) a kočky.
ČR je země prostá ACH u domácích prasat.
Brucelóza prasat
Brucelóza prasat je infekční onemocnění většinou letálního průběhu projevující se aborty (opakování říje za 5–8 týdnů po připuštění), porody mrtvých selat, neplodností obou pohlaví. Onemocnění je přenosné i na člověka. ČR je země prostá brucelózy prasat.
Vezikulární choroba prasat (VCHP)
Vezikulární choroba prasat (SVD) je virové onemocnění (vir z čeledi Picornaviridae, rodu Enterovirus), charakterizované tvorbou puchýřů (vezikul) především na končetinách v oblasti korunky a dále na rypáku a v dutině ústní. Onemocnění postihuje téměř výlučně prasata a nelze je klinicky odlišit od slintavky a kulhavky. Vnímavý k infekci je i člověk. Nákaza povinná hlášením.
V České republice se VCHP nikdy nevyskytla; ČR je země prostá VCHP.
Aviární influenza (AI)
Při zjištění vysoce patogenní (HPAI) nebo nízce patogenní aviární influenzy (LPAI) subtypu H5 nebo H7 v chovech drůbeže a v případě výskytu HPAI subtypu H5N1 u volně žijících ptáků se přijímají opatření, která mají za cíl zabránit šíření této nebezpečné nákazy, v souladu s vyhláškou č. 36/2007 Sb., o opatřeních pro tlumení aviární influenzy a o změně vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka.
V komerčních chovech drůbeže v ČR je v rámci preventivního opatření zaveden systém včasného varování (rapid alert systém), kdy má chovatel (podnikatel) drůbeže povinnost sledovat užitkovost a zdravotní stav drůbeže. Pokud dojde k poklesu v příjmu potravy a vody o více než 20 %, poklesu v produkci vajec o více než 5 % po dobu delší než dva dny a zvýšené úmrtnosti o více než 3 % týdně musí chovatel neprodleně hlásit tyto změny místně příslušné krajské veterinární správě (KVS).
Vysoce patogenní aviární influenza
V roce 2020 byla v ČR potvrzena dvě ohniska HPAI v chovech drůbeže.
Tři měsíce od likvidace posledního ohniska zaslala Státní veterinární správa Světové organizaci pro zdraví zvířat (OIE) deklaraci o tom, že se na jejím území již tato nebezpečná nákaza nevyskytuje. OIE dne 15. července 2020 zveřejnila oficiální prohlášení, že ČR je od 12. června 2020 prostá aviární influenza. Tento krok byl velice důležitý pro uvolnění obchodování s drůbeží a drůbežími produkty s třetími zeměmi.
Poslední výskyt HPAI v ČR byl v roce 2017 (38 ohnisek v chovech drůbeže, jedno ohnisko u ptáků držených v zajetí, 51 případů u volně žijících pták).
Výskyt HPAI v roce 2020 nahlásilo prostřednictvím evropského systému pro hlášení nákaz – Animal Disease Notification Systém (ADNS) 7 členských států EU. Ohnisko HPAI v chovech drůbeže bylo potvrzeno také na Ukrajině, která není členem EU, ale do systému ADNS hlášení také zasílá.
Celkem bylo od začátku roku nahlášeno 325 ohnisek HPAI v chovech drůbeže, tři ohniska u ptáků držených v zajetí a tři případy u volně žijících ptáků.
MVDr. Tomáš Jarosil,
MVDr. Lucie Kalášková,
SVS ČR
Více v Našem chovu 12/2020.
