V ČR je jedna z nejlepších nákazových situací ve světě. Jak chovatelskou, tak veterinární úrovní se řadíme mezi špičkové země. Přesto je potřeba bedlivě sledovat nákazovou situaci ve světě a hlavně v Evropě, pokračovat v monitoringu a chránit naše chovy zvyšováním biologické bezpečnosti. Jako hlavní témata pro nás jsou aviární influenza v chovech ptáků a africký mor u prasat. Dále bude zmíněna situace u skotu, ovcí a koz.
Aviární influenza neboli ptačí chřipka
Pokud budeme vycházet z posledních zpráv z 31. října 2022, tak z řady případů výskytu vysoce patogenní aviární influenzy (HPAI) v Evropě, hlášených v poslední době, je zřejmé, že již nastalo období zvýšené cirkulace viru na území Evropy (zejména v západní/severozápadní pobřežní oblasti) a tím i zvýšeného rizika zavlečení nákazy do chovů drůbeže. Chovatelé by tedy aviární influenze měli věnovat zvýšenou pozornost a dbát na důslednou biologickou bezpečnost ve svých chovech, zejména zabránit kontaktu chované drůbeže s volně žijícími vodními ptáky, jelikož lze předpokládat, že se nákaza bude šířit dál právě migrujícím volně žijícím vodním ptactvem.
Jen v říjnu 2022 bylo v chovech drůbeže potvrzeno celkem 63 ohnisek HPAI, zejména ve Francii (22 ohnisek), Německu (18) a Nizozemsku (12). V chovech ptáků držených v zajetí bylo potvrzeno 43 ohnisek, opět zejména ve Francii (26). U volně žijících ptáků bylo zjištěno celkem 146 pozitivních případů HPAI, především v Nizozemsku (37), Španělsku (32) a Belgii (23). Cirkulujícím subtypem HPAI v roce 2022 je, stejně jako v 2. pol. 2021, subtyp HPAI H5N1, který může mít zoonotický potenciál.
V ČR je nákazová situace HPAI oproti roku 2021 značně klidnější. V roce 2021 bylo zjištěno 47 ohnisek v chovech drůbeže a v roce 2022 pouze 10 ohnisek. Poslední ohnisko v chovu drůbeže bylo v ČR zjištěno v dubnu 2022. Po úspěšné eradikaci nákazy na našem území se ČR dne 16. května 2022 podařilo od Světové organizace pro zdraví zvířat (WOAH) získat zpět status země prosté HPAI u drůbeže, což bylo dne 2. 6. 2022 zveřejněno na jejich webových stánkách. Zveřejněním článku o znovuzískání prostého statusu HPAI v ČR na webových stránkách WOAH je tato informace přístupná všem třetím zemím, což byl nesmírně důležitý krok pro uvolnění obchodování s drůbeží a drůbežími produkty s třetími zeměmi, které v souvislosti s výskytem ptačí chřipky na našem území omezily dovoz drůbeže a drůbežích produktů z ČR.
Africký mor prasat stále hrozí
Z hlediska nákaz prasat je nejvýznamnější africký mor prasat.
Česká republika je v současnosti prostá afrického moru prasat. V Evropě, včetně okolních států je však nákazová situace velice nepříznivá, AMP se v průběhu roku 2022 rozšířil do nových oblastí v Německu a jeho výskyt byl potvrzen také v pevninské části Itálie.
V Německu bylo potvrzeno několik případů AMP u prasat divokých, které jsou pouze 5 až 8 km od hranic s ČR, podobná situace je taky v Polsku, kde bylo potvrzeno několik případů AMP u prasat divokých pouze 4 až 8 km od hranic. V obou případech se jedná o nálezy, které jsou staré několik měsíců. Závažná situace je dále na Slovensku, v Rumunsku, Bulharsku a Maďarsku. V těchto státech se nákaza vyskytuje na velkém území.
V souvislosti s nepříznivým vývojem nákazové situace v Německu a Polsku rozšířila koncem minulého roku SVS tzv. oblast s intenzivním odlovem prasat divokých (původně pouze část Ústeckého a Libereckého) o příhraniční oblasti Královehradeckého, Pardubického, Olomouckého a Moravskoslezského kraje podél celé hranice ČR s Polskem. Cílem je snížení hustoty populace prasat divokých. V této oblasti se na AMP vyšetřují všechna ulovená prasata divoká. Za každé ulovené a na AMP vyšetřené prase divoké je vypláceno zástřelné ve výši 2000 Kč, za každé nalezené uhynulé nebo sražené prase divoké zvýšené nálezné ve výši 3000 Kč.
Po celé ČR stále probíhá pasivní monitoring – vyšetřují se všechna nalezená uhynulá nebo dopravním prostředkem sražená prasata divoká, což je podpořeno vyplácením nálezného 2 000 Kč za každé vyšetřené prase divoké. Od roku 2017 se také provádí pasivní monitoring v chovech domácích prasat, v rámci kterého se vyšetřují zmetalky, hromadné úhyny a podezření. SVS nadále sleduje vývoj nákazové situace v Evropě ale i ve světě, zahraniční obchod s prasaty, provádí kontroly biologické bezpečnosti v chovech domácích prasat.
Vzhledem k nákazové situaci je velmi pravděpodobné, že AMP bude do ČR znovu zavlečen. Podle situace, která je v Německu a Polsku v blízkosti hranic s ČR se dá předpokládat zavlečení nákazy do ČR z těchto oblastí prostřednictvím prasat divokých. Počítáme také s možností, že bude AMP do ČR zavlečen prostřednictvím lidského faktoru (jako to bylo letos v Itálii, nebo v některých oblastech v Německu) a v tom případě může být AMP potvrzen v kterékoliv části ČR.
SVS má připravena další opatření, která budou přijata v případě zavlečení AMP na naše území. Vycházíme ze zkušeností při likvidaci AMP na Zlínsku, kde se jako efektivní opatření osvědčila kombinace snižování stavů prasat divokých lovem, finanční motivace lovců, intenzivní vyhledávání uhynulých kadáverů a jejich odklízení z prostředí a využití elektrického a pachového ohradníku. Ostatně efektivita výše zmíněných opatření byla také diskutována a potvrzena na jednání nejvyšších veterinárních autorit členských států EU, které proběhlo koncem září v Praze v rámci českého předsednictví EU. Dále je samozřejmostí dodržování přísných pravidel biologické bezpečnosti při sběru kadáverů a lovu prasat divokých a taky v chovech domácích prasat.
Infekční anemie a západonilská horečka koní
Infekční anémie koní je nebezpečná nákaza, v současnosti se ale v Evropě vyskytuje zejména v Rumunsku a ojedinělé případy jsou hlášeny z Řecka a Maďarska. V ČR platí v souladu s Metodikou kontroly zdraví a nařízené vakcinace pro rok 2022 (MKZ) povinnost vyšetřování koní starších 12 měsíců na infekční anémii při přemístění mimo území kraje.
V tomto roce je v souvislosti s koňmi řešena spíše západonilská horečka (West Nile Fever) a její šíření v Evropě. Hlášen je velký počet ohnisek v Německu a Itálii, dále několik ohnisek ve Francii, Španělsku, Chorvatsku, Řecku, Maďarsku a dalších státech. Západonilská horečka je zoonóza, která se na lidi může přenést krevsajícim hmyzem. U koní často probíhá asymptomaticky. Chovatelé by ale měli být na pozoru.
Nákazová situace u skotu
ČR má status IBR/IPV prostý pro celé území od 6. listopadu 2020. V ČR probíhá povinný monitoring na IBR/IPV v chovech skotu podle aktuálně platné MKZ, který je hrazen ze státního rozpočtu. V letošním roce zatím nejsou v ČR evidovány žádné potvrzené pozitivní případy. V případě potvrzení pozitivního případu IBR/IPV se pozitivnímu hospodářství odebírá status IBR/IPV prostého hospodářství. Pro opětovné získání statusu musí hospodářství splnit podmínky platné podle nařízení (EU) 2020/689, tzn. vyřazení všech pozitivních zvířat a dále nejdříve po 30 dnech (od odstranění IBR pozitivních zvířat) provést sérologické vyšetření zvířat v chovu podle podmínek uvedeného nařízení.
V ČR dále probíhá povinný monitoring v chovech skotu na brucelózu skotu, tuberkulózu skotu, enzootickou leukózu skotu, katarální horečku ovcí. ČR má status území prostého těchto nákaz. V letošním roce, stejně jako v minulých letech, nebyl v ČR zatím evidován žádný potvrzený případ uvedených nákaz.
Problematika BVD/MD je v současné době více řešena, poněvadž Rakousko a vyjmenované oblasti Německa byly v roce 2022 zařazeny mezi členské státy nebo jejich oblasti se statusem území prostého BVD. Část chovatelů skotu v ČR ozdravuje své chovy ve spolupráci se státními veterinárními ústavy nebo s Výzkumným ústavem veterinárního lékařství na dobrovolné bázi. V České republice neprobíhá oficiální ozdravovací program pro infekci BVD. Proto v současné době nelze žádný chov v ČR považovat za úředně prostý BVD. Nicméně za účelem umožnění obchodování se skotem mezi ČR a Rakouskem nebo Německem se SVS ČR rozhodla v rámci připravované MKZ pro rok 2023 poskytnout chovatelům možnost udělení statusu zařízení prosté BVD těm hospodářstvím v ČR, která splní stanovené podmínky pro udělení statusu. Celý proces ozdravování a následného získání statusu zařízení prostého BVD by probíhal na dobrovolné bázi a požadovaná laboratorní vyšetření by byla hrazena chovatelem.
Nákazová situace u ovcí a koz
V chovech ovcí a koz v ČR je nákazová situace příznivá, probíhá pouze standartní monitoring. V Evropě je aktuálně nejvíce řešen výskyt nákazy neštovic ovcí a koz ve Španělsku. Jedná se o nakažlivé virové onemocnění ovcí a koz, které bylo ve většině evropských zemí eradikováno. Onemocnění se vyskytuje v Turecku, v Africe a v Asii. Ve Španělsku se nyní nákaza vyskytla po více než 50 letech od eradikace - původ viru zůstává neznámý. Jedná se o nákazu kategorie „A“ podle nařízení Komise (EU) 2018/1882 - nákazy, které se běžně v Unii nevyskytují a jakmile jsou zjištěny, je nutné přijmout okamžitá opatření k eradikaci.
MVDr. Tomáš Jarosil,
ředitel odboru ochrany zdraví a pohody zvířat
SVS ČR
