V polovině listopadu loňského roku zastavila Francie používání živočišných mouček a tuků ve výživě drůbeže. Dne 4. prosince ji těsně následovala Evropská unie, která zastavila používání masových mouček. Rozhodnutí Bruselu se netýká živočišných tuků a rybích mouček. Jaký je dopad pouze rostlinných receptur na výživu a růst drůbeže?
Živočišné moučky a tuky byly již zakázány v biologické produkci, v produkci pod značkou a většinou také tam, kde produkce měla certifikát kvality nebo v případě určité standardní drůbeže podléhající ale i nepodléhající požadavkům mezinárodních distribučních řetězců. Tentokrát jsou tyto moučky vyloučeny z výživy všech druhů drůbeže. Ještě před rozhodnutím orgánů v této věci shrnula Isabelle Bouvarelová, inženýrka institutu Itavi, situaci týkající se „rostlinných a minerálních“ receptur.
Významný dopad na výrobní náklady
Stažení živočišných produktů má významný dopad na náklady na krmiva (až +10 %). Při stejných zootechnických výkonech se výrobní náklady na 1 kg živé hmotnosti zvýší až o 4 %.
Navíc si chovatelé drůbeže tzv. dlouhého cyklu zejména krůt, všimli, že pokud jsou krůty živeny krmivem bez živočišných produktů, vykazují nižší zootechnické výkony, které jsou způsobeny poklesem spotřeby krmiva zejména v období od 3 do 6 týdnů, a dále zjistili nižší efektivitu krmiva, která vede k nižší hmotnosti při porážce a k vyšší měrné spotřebě krmiva. Také je zjištěna vyšší spotřeba vody, jejímž důsledkem je kratší doba, po kterou vydrží jedna podestýlka u chovů, které jsou drženy v úrovni země. Kvalita jatečního masa je zhoršená vyšším používáním nenasycených tuků.
Stažení živočišných produktů z receptur mění použití surovin. Používá se daleko více sója ve formě pokrutin nebo semen, stejně se tak se více používají rostlinné oleje a minerální fosfor.
Čím jsou nahrazovány živočišné produkty?
Může se zvyšovat i procento dalších bílkovinných surovin v krmivech jako je hrách, řepka, kukuřičný gluten, slunečnice. Tyto produkty mají různou charakteristiku, která značně ovlivňuje možnost jejich použití v recepturách.
Navíc luštěniny vykazují antinutriční faktory, které mají vliv na stravitelnost, vstřebatelnost a využití živin. Ovlivňují produkci a někdy dokonce zdraví zvířat.
Antitrypsinové faktory a lektiny jsou obsaženy v luštěninách (sója, hrách, fazole). Sója obsahuje antitrypsinové faktory, hemaglutiny (lektiny), látky vyvolávající vznik strumy, anivitaminy, fytáty, saponiny, estrogeny, alergeny. Řepka také obsahuje antinutriční faktory.
Rostlinné zdroje bílkovin
Bob má dostatečnou energetickou a bílkovinnou hodnotu. Jeho bílkoviny jsou bohaté na lyzin, methionin a tryptofan.
Ve Francii je dostupnější hrách. Oproti bobu má tato surovina nižší obsah bílkovin. Hrachové bílkoviny vykazují deficit aminokyselin síry a tryptofanu, ale zajišťují zajímavý přísun lyzinu.
Olejnatá semena
Olejnatá semena mají vysokou energetickou hodnotu, zejména pokud jde o řepku vzhledem k vysokému množství oleje. Semena sóji jsou bohatá na bílkoviny. Řepková semena mají průměrný obsah bílkovin. Stejně tak jako v případě sóji jsou možnosti použití řepky v krmivu omezené technologickými obtížemi vlivem obsahu oleje.
Pokrutiny
Mezi olejninami obsahujícími bílkoviny pouze sójové pokrutiny vykazují vlastnosti podobné masovým moučkám, pokud jde o celkový obsah bílkovin a lyzínu. Mají daleko nižší hodnoty vápníku a fosforu a jsou šestkrát bohatší na draslík.
S řepkovými pokrutinami je třeba počítat vzhledem k jejich bílkovinnému profilu a obsahu minerálů, ale v porovnání s živočišnými produkty z pohledu těchto kritérií jsou na daleko nižší úrovni. Mají relativně nízkou využitelnou energii a obsahují mimo jiné různé antinutriční faktory, které omezují nebo dokonce zakazují jejich použití. Slunečnicové pokrutiny představují dobrý zdroj bílkovin, jsou deficitní v obsahu lyzinu, ale velice bohaté na ostatní aminokyseliny. Jejich nevalná energetická hodnota omezuje jejich použití v recepturách.
Oleje
Rostlinné oleje se používají jako takové nebo ve formě olejnatých semen (sója, řepka, slunečnice). Jejich použití představuje přesto problémy vzhledem k velkému obsahu nenasycených mastných kyselin:
- z technologického pohledu větší použití rostlinných olejů vyvolá menší trvanlivost krmné směsi,
- mají vliv na kvalitu živočišných produktů, jejichž tuk je tekutější,
- pro lidskou výživu se stává produkt méně chutným, což je důsledek již zmíněné tekutosti. Je náchylnější k oxidaci, která ale může být kompenzována vyšším přísunem vitaminu E.
Používají se čím dál tím více „rostlinné tuky“ jako například palmový olej. Má atraktivní cenu, je dobře dostupný na evropském trhu, má vysoký obsah nasycených mastných kyselin příznivě ovlivňující kvalitu jatečního masa.
Pozor na nenasycenou tukovou tkáň!
Povaha potravinářských tuků ovlivňuje tukové složení tkání a částečně podmiňuje jejich kvalitu. Používání rostlinných olejů a olejnatých semen při výživě drůbeže vede k velkému vytváření nenasycených tukových tkání a tekutých tuků. Příliš velká tekutost poškozuje kvalitu jatečného masa (olejnatý vzhled jatečných půlek a porcovaných kusů, výrazné leze na kůži, nedostatečné opeření …). Vysoký stupeň nenasycenosti krmných tuků vede k vytváření vysoce nenasycených intramuskulárních lipidů lehce podléhajících oxidaci, která negativně ovlivňuje chuť, vůni a trvanlivost produktů. Nedávné práce prokázaly, že ukládání 18:2n-6 a 18:3n-6 do triglyceridů a fosfolipidů svalů je přímo úměrné obsahu mastných kyselin v krmných tucích.
Za použití rovnic předpokladů můžeme určit obsah 18:2n-6 a 18:3n-6 v tucích ve svalech podle krmných tuků (Viau et al, 1999; Gandemer et al, 1999: Program Acta/Icta Tuky a kvalita kuřecích brojlerů 1998 až 2000).
Je lepší znát dopad 100% rostlinné výživy
Závěrem lze říci, že stažení živočišných produktů z krmných receptur vyvolá vyšší používání sóji, tedy vyšší bílkovinnou závislost a rozjitření problémů spojených s používáním GMO (geneticky modifikované organismy). Výrobci čím dál tím častěji používají palmový olej, který má atraktivní cenu, je dobře dostupný na evropském trhu, má vysoký obsah nasycených mastných kyselin příznivě ovlivňujících kvalitu masa. Ale dá se jen obtížně zjistit a jeho nutriční hodnota pro ptáky není dostatečně známá.
Vyloučení živočišných produktů z výživy má na zvíře několik dopadů: mění se přísun sekundárních aminokyselin, zvyšuje se přísun draslíku díky sóje, u luštěnin se vyskytují antinutriční faktory, mění se profil mastných kyselin, trvanlivost granulátu je špatná. Navíc vyloučení živočišných produktů vede ke změně fyzikálních vlastností krmiva: barva, křehkost a tvrdost mohou ovlivnit chování zvířat k potravě.
I když existuje mnoho materiálů o použití rostlinných surovin, není přesto snadné kvantifikovat všechny uvedené faktory tak, abychom je byli schopni správně korigovat. Studie o volbě krmiv by umožnila na začátek stanovit eventuální příčiny ztráty chutnosti u krmiv připravených z čistě rostlinných surovin. K tomuto tématu byl zahájen na počátku roku 2001 výzkumný program vedený institutem Itavi, na němž se účastní INRA, různé technické ústavy a hlavní servisní firmy.
Ing. Martin Musílek, Guyokrma spol. s r. o.
