Kontrola užitkovosti masných plemen skotu, vedená Českým svazem chovatelů masného skotu (ČSCHMS) se stala v našich podmínkách zaběhlou, dobře fungující činností. Údaje jsou archivovány a poskytují značné množství informací, které lze velmi výhodně využít při šlechtění masných plemen skotu a při výběru plemeníků pro užitkové křížení. Podmínkou šlechtění je ohodnocení jedinců plemennou hodnotou. Dnes je odhad plemenné hodnoty všeobecně prováděn pomocí metody animal model (individuální model jedince).
Plemenná hodnota.
Naměřená užitkovost je vždy výsledkem působení řady faktorů. Jsou to genetické schopnosti zvířete, u kterého užitkovost měříme, dále chovatelské podmínky ovlivněné chovatelem a v neposlední řadě náhodné – nekontrolovatelné působení prostředí, které nelze předvídat.
Na základě řady šetření bylo zjištěno, že na celkové proměnlivosti (rozdílnosti) užitkovostí mezi zvířaty se největší měrou podílí chovatel, který zodpovídá za 60 a někdy až 80 % rozdílností. Vliv chovatele se projevuje především v úrovni výživy a všeho co souvisí se způsobem chovu.
Jak bylo zmíněno výše, druhým největším zdrojem proměnlivosti je náhodné – nekontrolovatelné působení prostředí, které nelze předvídat. Projevuje se na celkové proměnlivosti přibližně ze 30 %.
Třetím zdrojem proměnlivosti je individualita zvířete daná jeho genetickým založením. Ta se však podílí na celkové proměnlivosti užitkovosti pouze přibližně z 10 %. I když tento podíl na celkové proměnlivosti je malý, je využíván ve šlechtění. Dokladem o úspěšnosti šlechtění jsou rozdíly mezi plemeny a pokrok, který je u řady plemen dosahován.
Z uvedeného vyplývá, že vlastní záznam kontroly užitkovosti je především ukazatelem chovatelské péče. Pro výběr nejlepších zvířat do plemenitby nemůže proto sloužit přímo, ale je důležitým podkladem pro odhad genetického založení jedince.
Genetické založení jedince je odhadováno plemennou hodnotou. Tato vyjadřuje odchylku od vrstevníků chovaných ve stejných podmínkách. Podkladem pro stanovení plemenné hodnoty je jednak naměřená vlastní užitkovost a dále užitkovost všech příbuzných jedinců (rodičů, sourozenců, potomků). K odhadu však mohou sloužit pouze příbuzenské vztahy, tak jak je tomu pří vyhodnocování kontroly dědičnosti (u plemeníků), kdy se využívá pouze příbuzenských vztahů k potomkům, nebo někdy naopak pouze vlastní užitkovost. Nejpřesnější je však vzít v úvahu všechny dostupné informace.
Pro výběr zvířat do plemenitby slouží plemenná hodnota. Na základě známých plemenných hodnot rodičů lze předpovědět budoucí hodnotu potomstva.
PHpotomek = ( PHotec + PHmatka ) / 2
Plemenná hodnota budoucího potomka je tedy průměr plemenných hodnot otce a matky (potomek dědí polovinu genetického založení od otce a polovinu od matky). Takovýto výpočet lze provádět pouze s plemennými hodnotami, nelze ho však provádět s naměřenými užitkovostmi.
Výběr zvířat do plemenitby a sestavování rodičovských párů je třeba provádět tak, aby očekávaná hodnota budoucího potomstva byla co největší. To je důležité především pro produkci budoucích plemeníků, kteří následně ovlivní úroveň celých stád a celého plemene.
Efekt přímý, maternální a trvalé prostředí.
U masné užitkovosti skotu je sledován především růst zvířat. Růst je ovlivněn (mimo chovatelského prostředí) vlastní růstovou schopností zvířete a dále schopností matky poskytnout potomku komfortní prostředí, díky kterému lépe roste, především v důsledku mléčnosti matky.
Vlastní růstová schopnost je nazývána přímý genetický efekt, protože se projevuje přímo na sledovaném jedinci. Je to genetický efekt, pro který je odhadována plemenná hodnota a jako takový se dědí na potomstvo.
Mateřská schopnost (mléčnost matek) je nazývána maternální efekt. Projevuje se lepším růstem telat určitých matek. Je to opět genetický efekt, pro který je odhadována plemenná hodnota a dědí se na potomstvo.
Dále se u matek projevuje trvalé mateřské prostředí. Toto trvalé prostředí způsobí, že kráva po celý svůj život bude poskytovat užitkovost odlišnou, než jaké jsou její genetické schopnosti. Může to být zapříčiněno způsobem odchovu jalovic a dalšími okolnostmi, které ovlivní následnou celoživotní užitkovost krávy. Tento efekt je ovlivněn chovatelem, není tudíž genetický, nedědí se na potomstvo a je třeba ho oddělit od plemenné hodnoty maternálního efektu.
Na základě zjištěného růstu jsou proto u zvířat stanovovány plemenné hodnoty pro přímý efekt, plemenné hodnoty pro maternální efekt a vliv trvalého mateřského prostředí.
S uvedenými údaji lze pracovat následujícím způsobem:
1. Výběr nejlepší matky
Nejlepší matky poskytují svým potomkům nejlepší (výživné) podmínky. Zároveň předají svému potomku 1/2 genetického založení pro jeho vlastní růstovou schopnost. Výběr nejlepších matek je proto prováděn podle indexu:
Kráva = 1/2 PHpřímý + PHmaternální + TP
Nejlepší matka ve stádě masného skotu má tedy nejvyšší hodnotu maternálního efektu (PHmaternální), byla perfektně odchována, takže se na ni nejlépe projevuje trvalé mateřské prostředí (TP) a předává svému potomstvu vynikající schopnosti k růstu (1/2 PHpřímý). Maternální efekt má dvojnásobný význam v porovnání s vlastní růstovou schopností.
2. Výběr býka s nejlépe rostoucím potomstvem
Pokud nás zajímá pouze růstová schopnost telat – potomků určitého býka (například při užitkovém křížení v dojených stádech), potom nejlepšího býka vybereme podle indexu:
Býk = PHpřímý
V tomto případě nás zajímá pouze plemenná hodnota pro přímý efekt vlastní růstové schopnosti a vybereme býka s nejvyšší plemennou hodnotou pro tento ukazatel.
3. Výběr nejlepších rodičů krav v masných stádech
Pokud má chovatel zájem zlepšit stádo krav masného skotu tak, aby měl ve stádě vynikající matky, potom výběr rodičů provede podle indexu:
Rodič krav = 1/2 PHpřímý + PHmaternální
Nejlepší rodič krav ve stádě masného skotu má tedy nejvyšší hodnotu maternálního efektu (PHmaternální) a předává svému potomstvu vynikající schopnosti k růstu (1/2 PHpřímý), tj. vlastnosti, které se u matek požadují. Maternální efekt má dvojnásobný význam v porovnání s vlastní růstovou schopností.
4. Výběr plemeníka pro stádo masného skotu
Plemeník ve stádě masného skotu slouží pro produkci dcer na obnovu stáda a zároveň pro produkci jatečných telat. Musíme proto udělat kompromis mezi variantou (2) a (3).
Nejlepší plemeník do stáda bude proto vybrán podle indexu:
Plemeník v masném stádě = PHpřímý + PHmaternální
Maternální efekt a přímý genetický efekt pro vlastní růstovou schopnost mají v tomto případě stejný význam. Nejlepší plemeník je ten, který vyniká v součtu obou ukazatelů. Stejný index slouží pro výběr otců a matek býků.
Rozhodujícím je zaměření šlechtění plemene – a to pro jaký hlavní účel je plemeno chováno (produkce býků na užitkové křížení, nebo chov krav masného plemene). Plemeno musí být na trhu konkurenceschopné, proto je zušlechťováno na takové vlastnosti a takovým směrem, aby obstálo a vytlačilo konkurenty. Na základě rozhodnutí chovatelů je stanoven selekční cíl a zároveň i poměr přímého genetického a maternálního efektu ve šlechtění. Selekční cíl je proto vhodně zvolená kombinace variant (2) a (4). Závisí na podílu vyprodukovaných plemeníků používaných v užitkovém křížení.
Růst
Růst zvířat probíhá podle růstové křivky, která je mírně zakřivená podle písmene S. Nejdříve se růst zvířete zrychluje, po dosažení maxima v inflexním bodu růstové křivky se začíná zpomalovat a v tělesné dospělosti ustává. Optimální porážková hmotnost, kdy je pro jatečné zpracování nejvhodnější poměr mezi kostmi, svalovinou a zásobním tukem, se pohybuje v závislosti na užitkovém typu a plemeni kolem 60 % z hmotnosti v dospělosti.
Hmotnosti v jednotlivých obdobích jsou spolu ve vazbě. Na základě předchozích vážení lze s určitou přesností předpovědět hmotnost následující. Hmotnost při narození má dále úzký vztah k obtížnosti porodu. Jsme proto v obtížné situaci, kdy na jedné straně požadujeme telata při narození co nejlehčí vzhledem k porodům a na druhé straně chceme co největší přírůstky, které naopak dosahují telata při narození větší.
Z hlediska hodnocení zvířat a šlechtění je nutno rozhodnout, která fáze růstu je pro chovatele nejdůležitější. Vážení zvířat je proto prováděno v několika obdobích, v ČR při narození, ve 120 dnech věku, v 210 dnech věku (což je přibližně při odstavu) a v jednom roce. V řadě zemí se sleduje u masných plemen i hmotnost a věk při ukončení výkrmu. Pro chovatele může být nejdůležitější hmotnost při odstavu, kdy prodává telata výkrmcům, nebo hmotnost v jednom roce, která má blíže ke konečné porážkové hmotnosti a podle předchozích zkušeností tato vyvolává opakovaný zájem výkrmců o telata určitého plemene a od určitého chovatele.
Jak mezi plemeny, tak i uvnitř plemene nalezneme ranější a pozdnější typy. U ranějších typů dochází v počáteční fázi k rychlejšímu růstu, ale růst bývá dříve ukončen a dříve dochází k tučnění.
Plemennou hodnotu je proto nutné stanovit pro různé úseky růstové křivky.
Víceznakový model
Při odhadu plemenné hodnoty lze mimo sledované vlastnosti využít i další vlastnosti, které jsou se sledovanou vlastností v příznivém vztahu. Používá se k tomu víceznakových modelů, kdy plemenná hodnota je souběžně odhadována pro několik navzájem korelovaných vlastností. Odhad plemenné hodnoty pro každou vlastnost se tím zpřesňuje.
V našem případě jde o souběžný odhad plemenné hodnoty pro průběh porodu, hmotnost při narození, hmotnost ve věku 120 dnů, ve věku 210 dnů a v jednom roce. K odhadu plemenné hodnoty pro hmotnost v konkrétním stáří tím napomáhají i ostatní vážení v jiném věku a to jak na stejném zvířeti, tak u příbuzných jedinců.
Návrh odhadu plemenných hodnot
(Víceznakový, víceplemenný animal model s maternálním efektem)
Odhad plemenné hodnoty jsme ověřili a navrhujeme ho provádět, v souladu s výše uvedenými skutečnostmi, pomocí víceznakového animal modelu. Vzhledem k tomu, že v kontrole užitkovosti jsou podchyceni i kříženci s masnými plemeny, různá plemena a kříženci si navzájem tvoří vrstevníky ve stejných stádech, je souběžně odhad jedním výpočtem pro všechna plemena se zohledněním plemenných skupin a heterózního efektu.
Při odhadu plemenné hodnoty jsou využity veškeré příbuzenské vztahy mezi zvířaty. Dále jsou zohledněny faktory chovatelského prostředí - skupina vrstevníků uvnitř efektu stádo-rok-období, pohlaví váženého telete a věk matky.
Plemenná hodnota je souběžně odhadována pro průběh porodu, hmotnost při narození, hmotnost ve věku 120 dnů, ve věku 210 dnů a v jednom roce. Na základě naměřených hodnot je souběžně stanovena plemenná hodnota pro přímý efekt, plemenná hodnota pro maternální efekt a hodnota pro trvalé mateřské prostředí.
Souběžné hodnocení hmotností v různém věku umožňuje chovateli rozhodovat se o vhodnosti jednotlivých zvířat do plemenitby nejen na základě dosažené konečné hmotnosti, ale i podle průběhu růstu od narození a tvaru růstové křivky.
Plemenné hodnoty jsou vyjádřeny jako odchylky od průměru zvířat daného plemene. Pro vzájemné porovnání jedinců různých plemen lze k této tzv. „vnitroplemenné plemenné hodnotě“ přičíst meziplemenné rozdíly, čímž se získá „celková plemenná hodnota“.
Vnitroplemenná plemenná hodnota slouží pro výběr nejlepších zvířat do plemenitby pro šlechtění uvnitř plemene. Celková plemenná hodnota slouží pro výběr celkově nejlepších jedinců – například býků pro užitkové křížení, kdy nás zajímá především výsledek užitkovosti potomstva a plemenná příslušnost není pro nás důležitá.
Pro krávy s užitkovostí (se zváženými telaty) je navíc stanovena hodnota trvalého mateřského prostředí.
Plemenné hodnoty doporučujeme uveřejňovat pro každého jedince v tabulce (viz vzor).
U každého jedince je vhodné zveřejnit, kdo je jeho chovatelem, aby zájemci věděli, kam se mají obracet o nákup nejkvalitnějších inseminačních dávek a embryí. Vzhledem k více údajům pro každé zvíře (celkem až 15 údajů o růstu), doporučujeme uvádět hodnotu indexu, ve kterém jsou kombinovány jednotlivé údaje o plemenných hodnotách do souhrnného vyjádření. Index umožní chovateli rychlejší orientaci. Dílčí plemenné hodnoty mu navíc umožňují tvůrčí práci se stádem. Hmotnosti jednotlivých plemenných hodnot v souhrnném indexu budou určeny klubem chovatelů konkrétního plemene podle zaměření šlechtění plemene a stanoveného selekčního cíle.
Mimo těchto základních plemenných hodnot je možno zveřejňovat pořadí zvířat podle plemenných hodnot uvnitř plemene a postavení v rámci variačního rozpětí (špičkoví jedinci, průměrní, podprůměrní).
Plemenná hodnota bude aktualizována několikrát ročně (pravděpodobně dvakrát), neboť v kontrole užitkovosti nabíhají celoročně nové údaje. Dále proto, aby chovatelé před zásadním rozhodnutím ve stádě (prodejem telat k jatečným účelům, nákupem plemeníků pro stádo, vyřazením krav ze stáda) mohli pracovat s nejnovějšími údaji.
Hodnocení všech zvířat masných plemen skotu plemennou hodnotou pro růst je významný kvalitativní posun, který nás zařazuje mezi chovatelsky nejvyspělejší státy. Stáváme se tím světově konkurenceschopní. Důsledné šlechtění na podkladě plemenných hodnot umožní vysoký šlechtitelský pokrok. Navržený způsob hodnocení zvířat a na ně navazující šlechtění lze obchodně využít. Plemenné hodnoty budou podkladem k nabídce plemenných zvířat a inseminačních dávek jak domácím, tak zahraničním chovatelům a inseminačním společnostem.
Josef Přibyl, Jana Přibylová, VÚŽV Praha -Uhříněves, Karel Šeba, ČSCHMS Praha
