Odebrání krmiva se stalo rutinní praxí při komerční produkci brojlerů. Těsně před přepravou brojlerů do zpracovatelského podniku je jim na několik hodin zamezen přístup ke krmivu a vodě. Výsledkem toho je snížení množství výkalů, které zvířata vyměšují během přepravy ke zpracovatelům a ve fázi omráčení a vykrvování.
Současně se omezuje i možnost kontaminace jatečně opracovávaného těla výkaly a natráveninou během vyjímání trávicího ústrojí z tělní dutiny. Na druhé straně je zamezení přístupu ke krmivu spojeno se zvýšeným osídlením brojlerů patogenními baktériemi přenášenými potravou. V této souvislosti bylo zjištěno, že kuřata nemající přístup ke krmivu jsou mnohem náchylnější ke kolonizaci salmonelou oproti kuřatům, jež mají umožněn trvalý přístup ke krmivu. Obrana brojlerů proti kolonizaci trávicího ustrojí střevními patogeny zahrnuje nízké pH a přirozenou mikroflóru skládající se z baktérií produkujících kyselinu mléčnou a těkavé mastné kyseliny. Pracovníci Russellova výzkumného centra v USA zjistili, že zamezení přístupu kuřecích brojlerů ke krmení snižuje v jejich voleti počet baktérií produkujících kyselinu mléčnou a zvyšuje pH, což může být příčinou jejich snížené odolnosti vůči osídlování patogenními baktériemi přenášenými potravou.
Poultry Science, 79, 2000, č. 2
Význam fosforu pro nosnice
Fosfor je minerální látka, která je nezbytná pro růst a vývoj. Semena obilovin i olejnin mají relativně velký obsah fosforu, ačkoliv až 80 % fosforu je přítomno jako kyselina fytová. To je problémem pro zvířata, kteří nejsou přežvýkavci, protože nemají dostatečné množství vlastní fytázy nezbytné pro hydrolýzu kyseliny fytové. Diety pro nepřežvýkavce jsou primárně složeny z krmiv, které mají velký podíl nedostupného fosforu, čímž je pro podporu optimální výkonnosti zvířat nezbytné je doplnit o anorganický fosfor. Malá dostupnost fosforu z rostlinných produktů představuje ekonomický i ekologický problém. Fosfor je v dietě pro nepřežvýkavce po energii a bílkovinách třetí nejdražší složkou. Na druhé straně velké množství přijatého fosforu je vyloučeno z těla výkaly a močí z důvodu jeho malé vstřebatelnosti. Z nich je fosfor vyplavován do vodních zdrojů, kde stimuluje růst řas, jež má za následek pokles hladiny kyslíku a úhyn ryb. Dosavadní studie prokázaly, že přidání exogenní fytázy do krmiva zlepší využití fosforu brojlerovými kuřaty. Podobně pracovníci univerzity v Urbaně zjistili, že fytáza zlepšuje využití fosforu z diety tvořené zrninami a sójou a podporuje optimální produkci vajec mezi 20. a 70. týdnem věku nosnic. Navíc jejich výsledky naznačují, že starší nosnice mohou projevit symptomy nedostatku fosforu dříve v porovnání mladšími nosnicemi.
Poultry Science, 79, 2000, č. 2
Vliv vysoké teploty prostředí na využití krmiv brojlery
Vliv vysoké teploty prostředí na růst a příjem krmiva kuřecími brojlery je dobře prozkoumán. Ztráta tepla je u ptáků limitována opeřením a nedostatkem potních žláz. Je známo, že při vystavení horku snižují příjem krmiva, aby omezili metabolickou produkci tepla. Tento pokles spotřeby krmiva má za následek pomalejší růst. Avšak pokles růstu je větší než omezení příjmu krmiva, z čehož vyplývá, že se také snižuje účinnost využití krmiv. K zmírnění nepříznivých účinků vysoké teploty bylo navrženo několik strategií výživy. Použití diety s malým obsahem bílkovin (16 % celkových bílkovin) doplněné o esenciální aminokyseliny (lyzin, metionin, treonin, arginin a valin) nezabránilo negativním vlivům zvýšené teploty zevního prostředí a následné snížené užitkovosti. Ale při krmení dietami s vysokým obsahem bílkovin (28 % a 33 % celkových bílkovin) pozorovali pracovníci Výzkumného zemědělského ústavu v Nouzilly mírné zlepšení užitkovosti kuřat chronicky vystavených zvýšené teplotě prostředí oproti kontrole krmené dietou s 20 % celkových bílkovin.
Poultry Science, 79, 2000, č. 3
Přídavek tuků nosnicím masných brojlerů
Jednou z cest zvýšení energetické vydatnosti krmiv pro drůbež je přidání tuků nebo olejů. Selekce na rychlost růstu masných typů kuřat vedla k rozmanitým metabolickým, výživovým a reprodukčním tlakům na šlechtitele brojlerů. Navíc věk chovných nosnic masných brojlerů má vliv na vývoj embryí a líhnivost inkubovaných vajec. Vlivy věku a výživy na různé parametry embryí kuřat a líhnivost vajec jsou spojeny se změnami v kvalitě obsahu vajec a vaječné skořápky. Výsledkem přídavku tuku a odstranění deficitu metabolizovatelné energie v dietě nosnic je zvýšení hmotnosti vajec. Bylo také zjištěno, že pro dosažení maximální velikosti vajec je v deficitní dietě nosnic potřebná kyselina linolová. Navíc bylo pozorováno, že nenasycené vyšší mastné kyseliny z rybího oleje stimulovaly reprodukční charakteristiky nosnic obdobně jako kyselina linolová. Také přídavek 5 % drůbežího tuku do diety bez zvýšení příjmu metabolizovatelné energie zvýšil hmotnost a produkci vajec. Maximálního počtu kuřat od jedné nosnice bylo dosaženo po přidání 4 % drůbežího tuku do krmiva. Zvýšení koncentrace energie také napomáhá při udržování velikosti produkce vajec během teplotního stresu, kdy je spotřeba krmiva snížena. Z dosavadních poznatků vyplývá, že optimalizace výkonnosti chovných nosnic masných brojlerů závisí na účincích energie v dietě a koncentraci přidávaného tuku.
Poultry Science, 79, 2000, č. 5
Vliv teploty prostředí na kuřecí brojlery
Při produkci brojlerů je krmení mnohem dražší než další vstupy. Je také známo, že konverze krmiva je při optimální teplotě mnohem účinnější než při teplotě, která je vyšší nebo nižší než optimální. Variabilita v účincích teploty na kuřecí brojlery byla v dosud provedených pokusech zapříčiněna rozdílnou vlhkostí, rychlostí pohybu vzduchu a radiací energie zvířaty. Pracovníci Zemědělské výzkumné služby ministerstva zemědělství USA pozorovali, že teplota prostředí měla vliv na mortalitu kuřat a to zejména během prvního týdne po vylíhnutí. Současně také zjistili, že teplota prostředí po dosažení 3. týdne věku kuřat měla vliv na růst a konverzi krmiva a že tento vliv progresivně narůstal se zvětšující se hmotností těla.
Poultry Science, 79, 2000, č. 5
Úhyn způsobený kanibalismem nosnic
Kanibalismus je běžnou příčinou úhynu a vyřazení nosnic v průběhu snášky. U kura domácího se vyskytuje mnoho forem kanibalismu. Ozobávání kloaky je jedna z nejběžnějších a nejkrutějších forem kanibalismu. Ozobávání kloaky obvykle vyvolá během velmi krátkého časového období úhyn. Vytrhávání peří je běžně pozorované v hejnech chovaných v těsných prostorech, zatímco ozobávání kloaky je často pozorováno u vysokoprodukčních nosnic chovaných v klecích. Kanibalismus se tak často stává výrazným problémem právě u nosnic. Výjimku tvoří pouze nosnice se správně zkráceným zobákem. Ozobávání kloaky je obvykle spouštěno vyhřeznutím nebo natržením poševní sliznice vejcovodu během průchodu abnormálně velkého vejce. Sliznice kloaky, která zůstává obnažena po snesení vajíčka, často přitahuje ostatní nosnice, aby do kloaky zobaly. Při zkoumání tohoto problému bylo zjištěno, že výhřezy kloaky a kanibalismus korelují s reprodukční zralostí nosnic. U nedostatečně vyvinutých a obézních nosnic se sliznice pochvy nebo dělohy, jež běžně během snášky vyklene ven z těla, pomalu vtahuje zpátky a tím umožní jiným nosnicím v kleci do ní klovat a způsobit její poranění. Pokračující zduření sliznice potom následně často způsobuje výhřez vejcovodu. Studie provedená na 20 000 nosnicích naznačila, že kanibalismus není náhodným jevem, ale úkazem, který se opětovně opakuje v té stejné kleci nebo k ní přiléhajících klecích. Opakovaný výskyt kanibalismu v rámci dané klece je velmi důležitým poznatkem, protože rutinní praxí v běžném chovu je přemístění nosnic z jedné klece do druhé s cílem udržení stejné hustoty v klecích, protože klece, kde došlo k úhynu, se vyprazdňují. Tato praxe však může vyvolat více úhynů v klecích, kde se vyskytl kanibalismus. Tedy přenos nosnic z jedné klece do jiné může také ovlivnit výskyt kanibalismu.
Poultry Science, 79, 2000, č. 5
Podle zahraničních materiálů zpracoval Ing. Petr Řezáč, MZLU, Brno
