Česká, německá a rakouská populace strakatého skotu, ale nejsou jediné populace fylogeneticky příbuzných strakatých plemen v Evropě. Poptávanou informací proto také bylo porovnání indexu GZW s celkovými indexy v dalších populacích příbuzných plemen.
Porovnání selekčních indexů mezi jednotlivými zeměmi vypadá jako banální záležitost. Jde přece jenom o stáhnutí potřebných informací z internetu. Bohužel i zde je řada záludností a jsou zde proto nezbytné odborné znalosti o dané problematice.
Jedním z problémů je, že kromě případů porovnání historického vývoje, není možné porovnávat indexy, které se vzájemně časově nikdy nepotkaly. To může být často problém, protože v řadě dostupných internetových materiálů není k dispozici informace o termínu zavedení těchto indexů a je proto třeba tuto informaci dohledávat. Případně je nezbytné nalézt alespoň nejmladší dostupný zdroj, protože na internetu jsou k dispozici stále také staré informace. Tak například není možné porovnávat SIC, který byl zaveden v roce 2004, se samostatnými indexy v Německu a Rakousku, protože zde od roku 2002 existoval společný výpočet.
A to je další záludnost. Je třeba mít informace o tom, že některé země mají společný výpočet. Toto není případ jenom fleckvieh populace, ale v rámci Německa a Rakouska také holštýnské populace, stejně jako třeba ve skandinávských zemích. Protože ani to, že v jedné z těchto zemí je index prezentován na celá čísla a v druhé s desetinnými místy neznamená, že se jedná o dva rozdílné a samostatné indexy.
Dalším problémem je, že v některých zemích i u fylogeneticky příbuzných plemen mohou být počítány samostatné indexy. V takovém případě je potřeba upřesnit, kterého plemene uváděný index je. V případě, že se neuvede, budou čtenáři z řad odborné veřejnosti logicky předpokládat, že se jedná o index nejpočetnějšího plemene nebo v zemi čtenáře nejpoužívanějšího, což třeba v případě Francie je z našeho pohledu v obou těchto případech montbeliard.
Ing. Marie Ondráková, Ph.D.
