V minulém článku bylo představeno, jaké přípravy předcházely úpravám ve společném výpočtu strakaté populace, které byly zavedeny do praxe v dubnu 2016. Jednalo se o dlouhý a náročný proces, jehož cílem bylo zpřesnit výpočty plemenných hodnot a upřesnit chovatelský cíl plemene. Výsledkem jejich uplatnění by měla být bezproblémová zvířata s optimálním založením pro mléčnou a masnou produkci, u které díky harmonii stavby těla a produkce bude očekávaná velmi dobrá dlouhověkost.
K jednoznačně nejčastěji zmiňovaným změnám k tomuto termínu patří úprava vah v celkovém selekčním indexu GZW a první oficiální výpočet celkového indexu GZW pro býky z České republiky. Zároveň však byla provedena řada dalších změn, jejíž vliv na spolehlivost, plemenné hodnoty a i pořadí býků, byl také významný, ale vedle změn v GZW jim nebyla věnována taková pozornost. Řada úprav má přesah své působnosti napříč celým výpočtem a vzájemně se prolínají, budou ale v rámci logické posloupnosti rozděleny do několika samostatných skupin. První z nich, zaměřena na změny ve výpočtových modelech, se bude věnovat třem úpravám v samotném způsobu výpočtu.
Úprava nastavení pro genomický výpočet
Zajímavou informaci pro všechny chovatele i majitele genotypizovaných býků, které byla i v zahraničních materiálech věnována úplně nejmenší pozornost, je skutečnost, že od dubnového výpočtu 2016 nejsou zařazováni do genomických výpočtů býci starší než dva roky, kteří nebyli vybráni do plemenitby. K této úpravě došlo z kapacitních důvodů počítačů. Takoví býci nikdy nezískají výsledky z prověření na potomstvu, takže jejich význam pro výpočet je minimální. V tomto věku se taky většinou už jedná o mrtvá zvířata, proto jejich informace už nemají větší význam ani pro jejich majitele. Je samozřejmé, že se to bude týkat především jedinců s podprůměrnými hodnotami GZW. Na druhou stranu najdou se zde i jedinci s nadprůměrnými hodnotami celkového indexu, kteří nebyli zařazeni do plemenitby, ať již z důvodů zdravotních, špatného vývinu, dostupnosti zajímavějších polobratrů nebo i plných bratrů, případně i proto, že v některých ze sledovaných znaků, které třeba ani do GZW nezasahují, byli natolik špatní, že by nebyli chovatelsky zajímaví.
Vzhledem k množství zapojených býků do výpočtu, nemá tato úprava žádný podstatný vliv pro výpočet. Projeví se to ale v informaci z genotypizace na počtu do genomiky zapojených polosourozenců po býkovi. Zatímco před touto úpravou vyjadřovala tato informace počet všech po býkovi genotypizovaných synů, nyní vyjadřuje jenom počet synů vstupujících do výpočtu. Např. býk Hutera měl v březnu letošního roku ve výpočtu 627 genotypizovaných synů, o měsíc později, v dubnu 2017 už měl ve výpočtu jen 528 genotypizovaných synů, a to i přesto, že ještě stále jsou pravidelně každý měsíc genotypizovaní další jeho synové. V případě tedy starých otců býků, se všemi syny staršími dva roky, bude tato informace zároveň vyjadřovat počet skutečně nasazených synů do plemenitby.
Ing. Marie Ondráková, Ph.D.
Celý článek najdete v NCH 8/2017.
