V úvodním článku bylo představeno, co všechno předcházelo změnám ve společném výpočtu. V prvním díle potom k jakým změnám došlo v samotném způsobu výpočtu plemenných hodnot. Tato část se bude věnovat změnám, které přinesla nová data zařazena do výpočtu. Rozsah těchto změn je velký, a to od publikace nové plemenné hodnoty, začlenění nových datových zdrojů a drobných úprav ve výpočtech jednotlivých znaků, až po zahrnutí do společného výpočtu také dat dlouhověkosti z České republiky. V řadě případů se jedná u nás také o zcela nové věci, proto některým z nich bude věnována větší pozornost ještě i později.
Součástí každého nového výpočtu plemenných hodnot jsou nová data, protože data od sledovaných jedinců, i nově narozených, jsou získávána kontinuálně. Z tohoto důvodu tyto nová data nejsou ničím neobvyklým a naopak lidmi z oboru velmi očekávané. Rozšiřováním znalostí a technickými možnostmi, stejně jako potřebou praxe, dochází ale také stále rychleji k zavádění nových znaků z tzv. skupiny fitness. Zatímco ekonomický význam klasických produkčních znaků je stále více závislý na výkyvech cen, je velmi pravděpodobné, že znaky fitness budou mít velký význam ve všech systémech chovu a za všech ekonomických podmínek.
Nová plemenná hodnota – index vitality (VIW)
Z nových dat největší pozornost určitě vyvolalo zavedení nové plemenné hodnoty – indexu vitality neboli přežitelnosti telat. Ta v sobě zahrnuje úhyny telat od 3. dne věku stáří, které byly až do této doby zcela opomíjené. Vyhodnocována byla totiž jenom mrtvě rozená telata a úhyn telat do 48 hodin po narození. Následně se pak až v rámci znaku dlouhověkost, sledovalo vyřazování otelených plemenic.
Ztráty telat nebo mladého skotu v průběhu odchovu jsou sice poměrně vzácnější, než mrtvě rozené nebo úhyny během prvních dvou dnů po narození, ale čím později k úhynu dojde, tím dochází k větší finanční ztrátě. Ekonomický význam ztrát při odchovu je téměř na stejné úrovni jako u mrtvě rozených, jak zobrazovala tabulka 1 v Našem chovu 6/2017.
Databázi pro index VIW tvoří záznamy z ústřední evidence od roku 2000. Zjišťuje se ale jenom, jestli tele uhynulo nebo ne. Příčina obvykle není přesně známá, a proto se zatím neuvažuje ani o jejím evidování. Vyhodnocení těchto dat ukázalo, že u fleckvieh jaloviček od třetího dne věku po narození až do otelení, tedy za dva roky jejich života, byl hlášen úhyn u přibližně 4 % případů. U braunvieh, kde je menší populace a průměrná příbuznost vyšší (6 % ve srovnání s asi 2 % u fleckvieh), byl úhyn jaloviček dokonce 6 %. Na základě výsledků z těchto dat bylo rozhodnuto o výpočtu několika samostatných PH. Zaprvé využití již dříve počítané otcovské PH pro mrtvě rozená telata, která zahrnuje i telata uhynulá do 48 hodin. Za druhé PH o ztrátách v průběhu odchovu. Takto jenom stručně napsaná věta, jak v češtině, tak i v němčině může znamenat, jak jednu PH, tak PH několik, což bez dalších informací není možné rozlišit. V tomto případě, je těch PH ještě několik. Fáze odchovu byly rozděleny ještě na první fázi, která je společná pro obě pohlaví telat a zahrnuje období od 3. dne do 30. dne. Druhá fáze odchovu se týká jenom býčků od 31. dne stáří do 10 měsíců věku. A poslední třetí fáze odchovu započítává ztráty u jaloviček od 31. dne věku po narození do věku 15 měsíců, tedy do období zhruba před prvními inseminacemi. V souladu s ekonomickou váhou se vypočítal VIW, který u fleckvieh je v poměru 52 % PH mrtvě rozených, 24 % první fáze odchovu a shodně po 12 % druhá i třetí fáze odchovu. Publikovaný je jenom samotný index vitality telat. Jednotlivé pomocné PH nejsou publikované. Znamená to tedy, že od výpočtu v dubnu 2016 přestala být v rámci společného výpočtu publikovaná PH pro mrtvě rozené. I když dědivost VIW je poměrně nízká, díky velkému objemu dostupných dat, je spolehlivost poměrně vysoká. Z toho důvodu mohly být ihned dostupné také genomické PH pro tento znak.
Ing. Marie Ondráková, PhD.
Celý článek - v NCh 9/2017.
