Národní systém hodnocení plemenných hodnot plemenic a býků ve Francii IBOVAL je stále více uznáván chovateli a plemenáři. Nadstavbové odborné organizace Institute Elevage a INRA postupně integrují staniční systém hodnocení a výpočtu plemenných hodnot potomstva plemenných býků s terénním systémem IBOVAL. V současné době nejvýše postavené stádo podle plemenných hodnot IBOVAL chová farma Gaec Rimbant, ve Cocteau nedaleko Porthais, tu jsme měli možnost 3. září navštívit.
První dojem z návštěvy farmy byl vyjádřen obavou všech farmářů v této oblasti: dlouhotrvající sucha vypálila pastviny v hnědý, suchý, až k zemi spasený porost. Ve vegetaci zelenou barvu neudržely ani plevele. Od května v celé oblasti nezapršelo. Sedláci sklidili první seče a srážky ještě „podrželi“ kukuřici. Pak ale pastviny vyhořely. V době návštěvy bylo stádo v zimovišti a farmář jej krmil zimní krmnou dávkou.
Sozóna telení
Chovatel Gaec Rimbant patří k nejschopnějším a nejvyspělejším chovatelům. Na 66 ha chová 65 krav a veškerý odchov finalizuje na farmě. Již 30 let v reprodukci používá pouze umělé inseminace a stádo nezná býka v přirozené plemenitbě. Krávy, které nezabřeznou po inseminaci, jsou ze stáda prodávány jiným chovatelům k použití v přirozené plemenitbě. Začátkem září bylo ve stádě kolem 30 narozených telat. Sezóna telení končí v říjnu. Na české poměry se jedná o „protinožce“: na farmě Gaec Rimbant telí, když v Česku odstavujeme. Je však nutné vzít v úvahu normální přírodní a klimatické podmínky regionu Vandec. Oblasti poblíže Atlantického oceánu, jihozápadně od Le Mans mají zimní sezónu v měsících prosinec, leden a únor. V ostatních měsících se pase a v normálním roce nejsou se srážkami problémy. Produkční chovatelé zde telí v listopadu až únoru. Špičková farma Rimbant je v tříměsíčním předstihu, neboť produkuje plemenné jalovice a býky.
Po porodu jsou v zimovišti telata oddělena od krav. K sání mléka od matek je farmář pouští pouze dvakrát denně na 15 minut. Z praxe farmy se potvrdilo, že telata po vyhladovění přijmou maximum mléka. Během dne či noci neruší matky a sama výborně rostou. Během pastvy jsou telata s matkami, stejně jako u systému u nás. Již od porodu mají krávy dostatek mléka, což bylo patrné na vemenech i na spokojenosti telat.
Krmení jalovic a býčků
Po odstavení jalovičky zůstávají na pastvě, v normálním roce do listopadu či prosince. Intenzivní výživa byla farmářem zdůrazňována až u prvotelek, jimž podává stejnou krmnou dávku jako v odchovu býků (viz dále).
Viděli jsme i odchov plemenných býčků. Objemná krmiva představovala kukuřičnou siláž a seno v podstatě ad libitum. Ve směsi s objemem přes míchací krmný vůz bylo přidáváno 2 kg pšenice, 1,5 kg sóji a 150 g vitamino-minerálního doplňku. Snaha využít ranou část růstové křivky byla naplněna denními přírůstky od narození do deseti měsíců věku 1500 až 1900 gramů. V českých chovech dosahují úrovně o zhruba 300 gramů méně s tím, že to „doháníme“ vysokými přírůstky v odchovnách. Zde však již neroste kostra ale svaly, což je na úkor rámce a konstituce plemeníků.
Otcové pro inseminaci
Návštěva špičkové plemenářské farmy ve Francii potvrdila, že naši plemenařící chovatelé zaostávají v mléčnosti krav a využití růstové schopnosti mladých plemenných býčků. Naopak genealogický profil stáda potvrdil správnost volby býků v inseminaci v českých chovech. V pozici otců matek býků letošního ročníku byli Exeden, Exclusif, Daf, Aboukir, Ciel, Concil, Blason, Genk, Grouchy, Cardinal, Fiveco a Hasting. Otci plemenných býčků se stali Laurel, Ivog, Le Rebel, Šumper, Genk, Impair a Ibob. Tito inseminační zlepšovatelé se z 80 až 90 % shodují s tím, jak jsou využíváni v ČR. Rozdíl byl v tom, že fermář Rimbant na dokrytí nepoužíval přirozenou plemenitbu a produkce synů po otci z přirozené plemenitby tudíž nepřicházela v úvahu.
Celé stádo farmy Rimbaut je fenotypově sjednocené a rukopis jednotlivých otců se příliš neodlišoval. Znamená to tedy, že po 30 letech inseminace jsou vyřešeny ve stádě otázky zevnějšku (rámec, kapacita, hřbet, končetiny) a chovatel připařovacím plánem dále zvyšuje mléčnost, snadnost porodů a růstovou schopnost. Zřejmou snahou je využít růstové schopnosti u jaloviček, zapouštět v 500 kg a telit ve dvou letech.
České chovy drží krok
Návštěva farmy Gaec Rimbant nás utvrdila v tom, že naše chovatelské a plemenářské výsledky u charolais sledují vývoj ve Francii. A také to, že francouzská špička nespí. Chceme-li s nimi držet krok, musíme nejen poctivě pracovat v chovu, ale také maximálně transformovat genetický pokrok dovozem inseminačních dávek býků zlepšovatelů. Neméně důležité je přebírat chovatelské a plemenářské know-how. K tomu výstava Charolais optimal a doprovodný program na nejlepších farmách dává výborné možnosti. Ale jen každý třetí rok, kdy se akce pořádá. Příští bude až v roce 2006 v oblasti UCEF v Montround les Bains u Lyonu.
