Klasifikace jatečně upravených těl (JUT) jatečných prasat podle vyhlášky č. 194/2004 Sb. nezačala dnem přistoupení České republiky k Evropské unii, tedy 1. května. Z technických důvodů to zkrátka nebylo možné – „přeorientované“ přístroje pro aparativní klasifikaci (FOM, UFOM – 300 a HGP) proto začaly měřit na jatkách podíl svaloviny podle upravených regresních rovnic teprve začátkem minulého týdne. To současně neznamená, že na zpracovatelsko – dodavatelské frontě ihned s tím zavládly pohoda a mír..
Neklidná klasifikace
Klasifikace jatečně upravených těl (JUT) jatečných prasat podle vyhlášky č. 194/2004 Sb. nezačala dnem přistoupení České republiky k Evropské unii, tedy 1. května. Z technických důvodů to zkrátka nebylo možné – „přeorientované“ přístroje pro aparativní klasifikaci (FOM, UFOM – 300 a HGP) proto začaly měřit na jatkách podíl svaloviny podle upravených regresních rovnic teprve začátkem minulého týdne. To současně neznamená, že na zpracovatelsko – dodavatelské frontě ihned s tím zavládly pohoda a mír..
„Jablkem sváru“ se nejprve stal Ústavem živočišné výroby Praha – Uhříněves vypočítaný koeficient, vyjadřující poměr mezi živou hmotností zvířete a nově definovaným JUT.
„Může mi někdo ukázat, kde se o nějakém takovém koeficientu ve zmíněné vyhlášce mluví? Oficiálně tam zkrátka uveden není. A je hodnota 1,26 skutečně správná, odpovídající skutečnosti?“, ptá se muž praxe, ředitel nákupu ZŘUD – Masokombinát Písek CZ Zdeněk Svoboda. „Pro nás je stále rozhodující současná cenová maska.“
Píseckou porážkovou linkou projde denně v průměru 400 prasat. Přístroj UFOM – 300 z produkce dánské SFK Technology začal nově měřit v pondělí 31. května. „Po dvou dnech provozu nelze samozřejmě dělat žádné závěry. Zatím to vypadá, že u dobře zmasilých prasat je zjištěný podíl svaloviny o procento vyšší, než při používání původních regresních rovnic,“ dodal Svoboda pro týdeník Zemědělec.
Předsednictvo Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě (SCHP) ani nepočítalo s tím, že by „řezníci“ okamžitě akceptovali koeficient 1,26 a doporučilo svým členům raději přejít na vyhlašování ceny a fakturaci v korunách za kilogram JUT.
Předseda Českého svazu zpracovatelů masa Ladislav Steinhauser k tomu sdělil: „Vrátil jsem se do čela svazu po tříměsíční pauze a hned můj první kontakt se týkal řešení výše uvedeného problému. Dohodli jsme se s předsedou SCHP Jaroslavem Hajdou doporučit oběma stranám, aby se vzájemný obchod realizoval a publikoval jen v ceně jatečně upravených těl prasat. Pokládám to nejen za nutnou reakci na současnou vyhlášku, ale i za přiblížení se organizací k sobě.“
Podle Steinhausera se do České republiky nyní dováží určitý objem vepřového do masných výrobků za ceny nižší, než jsou české produkční. Zpracovatelé se snaží exportovat maso do Maďarska a na Slovensko, zemědělci vyvezli první kamióny živých zvířat do Německa: „Získávají první zkušenosti s obchodem v EU. A zjišťují, že nejcennější bude vzájemná vazba s nejbližším solidním a stálým zpracovatelem, přičemž se nemusí jednat o vztah subjektů z jedné země. Teď už chovatel ví, že i do Drážďan veze prasata na své náklady. A takové poznání nás jen víc přibližuje.“
Korektní a konstruktivní, takové by měly být vztahy dodavatelů a zpracovatelů. Na tom se teď shodli šéfové svazů, které spolu vybojovaly už nejednu bitvu, přestože plují na stejné lodi.
