Na téma reprodukce v chovu skotu bylo již popsáno mnoho listů papíru, nejednou se tomuto tématu věnoval i týdeník Zemědělec. Výsledky z praxe jsou ovšem nelítostné – reprodukční ukazatele se neustále zhoršují a jen málokterý chovatel se může pochlubit tím, že se mu podařilo problémy s reprodukcí úspěšně zvládnout.
Pesimismus ale není na místě, v porovnání s minulými lety přece jen počet chovů s průměrným a mírně nadprůměrnými reprodukčními ukazateli pomalu roste. „Chceme-li mít ve stádě uspokojivé výsledky reprodukce, vyžaduje to samozřejmě zvládnutí mnoha faktorů,“ říká Ing Vladimír Němeček, hlavní zootechnik účelové hospodářství VÚŽV Praha-Uhříněves v Netlukách. Hospodářství, v němž se podařilo za posledních tři roky zvýšit březost po I. inseminaci u plemenic z 35,1 % v roce 1999 až na 52,8 %, zkrátit interval z 86,8 na 69,8 dne a servis periodu ze 124,4 na 103,5 dne. Kde byla tedy podle hlavního zootechnika příčina kritického stavu v reprodukci?
Příčinou špatné krmivo
„Problém byl především v tom, že jsme se v podstatě učili vyrábět kvalitní objemné krmivo, přibližně před sedmi lety nastala situace, že se dokonce vyrobilo více špatného než dobrého,“ objasňuje situaci ve stádě Ing. Němeček. „Trocha dobré píce se zkrmovala především dojnicím, protože hlavním výstupem z farmy bylo mléko, jalovice se musely spokojit s krmivem podstatně horší kvality.“ Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat – dojnice s narušeným metabolizmem a vnitřním prostředím organismu. Příčina – špatné krmivo, které při laboratorním rozboru nedosahovalo ani průměrných hodnot. Šlo například o vojtěškové senáže s nižší sušinou nebo zaplísněné kukuřičné siláže.
Cesta k nápravě nebyla snadná, ale i z výsledků reprodukce i kontroly užitkovosti (kontrolní rok 2000/2001 – české straky 8516 kg mléka, holštýnky 9613 kg; kontrolní rok 1999/2000 – holštýnky 7618 kg mléka, české straky 6380 kg ) je zřejmé, že se to osazenstvu farmy podařilo.
Motivace místo hlídání
V dnešní době je na farmě ustájeno 190 dojených krav, dvě třetiny stáda tvoří holštýnky, jednu třetinu krávy českého strakatého plemene. Kromě kvalitní a správné výživy všech kategorií skotu – počínaje telaty, přes odchov jalovic až po dojnice, je podle slov hlavního zootechnika zcela nezbytné kontrolovat denně zdravotní stav dojnic. Za problém, který je třeba okamžitě řešit, je považován výskyt zdravotních obtíží (ulehnutí po porodu, parézy, zmetání) nad pět procent ve stádě. Stádo je vybaveno pedometry, každý den jsou tedy k dispozici údaje, se kterými je nutné pracovat. Pravidelně se rovněž sledují složky mléka včetně obsahu močoviny, zde je důležitý především vývoj těchto ukazatelů v čase. Individuální záležitostí každého stáda je pak jeho organizace zahrnující v případě Netluk pravidelné měsíční vážení všech kategorií skotu a ve spolupráci s oddělením chovu skotu VÚŽV rovněž pravidelné měření výšky v kříži u „dorostové“ kategorie samičí populace skotu. Tyto údaje jsou významné zejména při posuzování dojnic v době stání na sucho a při prvním zapouštění jalovic. Zařízení farmy umožňuje i pravidelné sledování příjmu krmiva jednotlivými skupinami dojnic.
Mezi další opatření vedoucí k dobrým výsledkům reprodukce i mléčné produkce patří samozřejmě i minimalizace stresu zvířat (neměnit krmnou dávku a ustájení či skupiny současně) a v neposlední řadě i kvalitní a na věci zainteresování ošetřovatelé. „Filozofií managementu je pozitivní motivace pracovníků, nikoliv jen jejich hlídání,“ vysvětluje Ing. Němeček. „Nepodařilo se to samozřejmě hned, ale krok za krokem se nám daří stabilizovat personál, který tady chce pracovat a odvádět kvalitní práci. Ne vždy je totiž nezbytné vidět za pozitivní motivací pouze peníze.“
