V bývalém NDR chovali skot masných plemen pouze pro produkci inseminačních býků, využívaných ke křížení v dojných stádech. Přísný testační systém však zajistil u relativně nízkého počtu masných krav vysokou kvalitu.
V rámci šlechtitelského programu stále častěji využívali ke křížení charolais s fleckvieh. Odchov vynikal výraznými přednostmi obou výchozích plemen, proto následovalo další vzájemné připařování. Výsledky vyústily v šlechtitelský program označovaný Genotyp 67, kdy za podmínek přísné selekce a testace se kříženci vzájemně připařovali. Křížence chovali ve dvou stádech. V roce 1989 bylo do plemenné knihy zapsáno 600 kusů. V roce 1992 byl Genotyp 67 na nátlak chovatelů uznán jako plemeno uckermärker. Podle dostupných údajů v roce 1996 chovali v Německu celkem ve 26 chovech 695 krav a 51 plemenných býků. Zvířata se hodí jak pro chovy bez tržní produkce mléka, tak pro užitkové křížení. Jsou raná, vhodná pro výkrm do vysokých porážkových hmotností, aniž by ukládala tuk. Průměrný přírůstek do 200 dní se pohybuje kolem 1200 gramů, jatečný trup vyniká vysokým podílem masa. Zbarvení skotu plemene uckermärker se pohybuje od bílé až krémové po všechny stupně žluté až po červenohnědou na bílém podkladu. Zvířata jsou rámcová, dlouhá a hluboká, s výrazným osvalením. V roce 2002 přivezli chovatelé na výstavu do Berlína dva plemenné býky a 13 krav s telaty uckermärker.
- ada -
