Komentáře k rozhodnutí Rady Evropské unie o úplném zákazu používání masokostní moučky od 1. ledna 2001 do 30. června 2001 a omezení rybí moučky ve Francii a v Německu pouze do krmných směsí pro ryby vyznívají většinou tak, že jde převážně o politicky motivované kroky, jejichž náklady se odhadují na více než pět miliard dolarů. V Německu a ve Francii již také platí zákaz používat do krmných směsí živočišné tuky, o jejichž zkrmování v celém společenství má Rada EU rozhodnout asi v polovině ledna 2001.
Trhy zemědělských produktů začaly reagovat ještě před vyhlášením těchto zákazů. Cena sójového šrotu, která se v sezóně 1999/2000 pohybovala v průměru kolem 190 USD/t EXW Hamburk, se koncem listopadu minulého roku zvýšila z 204 USD/t na 230 USD/t EXW Hamburk, tedy o více než 10 %. K obdobnému zvýšení došlo i u ceny řepkového šrotu.
Protože dopady opatření EU ovlivní situaci nejen v tomto společenství, ale i celý světový trh, je třeba se zamyslet nad dalším vývojem trhu zemědělských produktů, kterých se tato opatření týkají, resp. mohou se jich týkat i v budoucnu. Patří sem trhy sójových šrotů a bobů, rostlinných olejů, krmných obilovin, hrachu a nakonec i masa.
Sójové šroty a boby
V důsledku zákazu používání masokostní moučky vzniká v EU deficit v bilanci proteinů ve výši asi 3 mil. tun. Tento úbytek by měl být nahrazen převážně sójovým šrotem. Jiné zdroje proteinů, jako např. řepkový a slunečnicový šrot a krmný hrách, nejsou nejlepší alternativou v důsledku nižší stravitelnosti a méně výhodného složení aminokyselin.
V roce 1999/2000 dosáhla spotřeba sójových šrotů v EU 27 mil. tun. Dlouhodobě platí, že trvalý zákaz používání masokostní moučky by tuto spotřebu zvýšil o více než 10 %. Poptávka EU byla dosud kryta jednak dovozem 16 mil. tun, jednak vlastním zpracováním sójových bobů, které dává 11 mil. tun. Protože zpracovatelské marže při lisování sójových bobů jsou již delší dobu dobré, předpokládá se zvýšení zpracovatelské kapacity sójových bobů v EU v takové výši, aby poskytla 1,7 až 1,9 mil. tun šrotů, takže dovoz by se mohl pohybovat kolem 1,1 až 1,3 mil. tun.
Krátkodobě ovšem vznikla poněkud jiná situace. Pod dojmem opatření EU pokryli výrobci krmných směsí svou potřebu sójových šrotů na prosinec 2000 až leden 2001 z 90 %, na únor až duben 2001 z 50 až 60 %, na květen až červen 2001 z 10 % a pokud jde o druhé pololetí roku 2001, trh vyčkává. Spekuluje se totiž se zmírněním zákazu a s oslabením kurzu dolaru. Pokrytí potřeby na nejbližší měsíce a prosincové oslabení kurzu dolaru v roce 2000 vedly ke snížení cen nejen všech šrotů, ale i olejnatých semen. Například cena řepkového semene podle burzy MATIF dosahovala začátkem prosince minulého roku až 7925 Kč/t, ale před koncem roku klesla asi na 7500 Kč/t. Také očekávané dovozy několika set tisíc tun australské řepky do EU v únoru až dubnu 2001 přispívají k tlaku na snížení cen řepky a řepkového šrotu, protože potřeba zpracovatelských podniků je z valné části pokryta.
K doplnění celkového pohledu na bilanci sójových bobů a šrotů zbývá dodat, že 3 mil. tun sójových šrotů navíc (jejich podíl na světové produkci 116 mil. tun je 2,6 %), po nichž může být dlouhodobě zvýšená poptávka, představují při přepočtu na sójové boby plus asi 3,7 mil. tun, což je 2,2 % z odhadované světové sklizně r. 2000/2001 ve výši 167 mil. tun, tj. o 9 mil. tun více proti roku 1999/00. Z uvedeného vyplývá, že dlouhodobě může být výpadek masokostní moučky pokryt bez problémů vyšší produkcí sójových bobů, ale naproti tomu v příštích měsících budou ceny sójových šrotů a bobů silně ovlivněny vývojem problematiky zákazů používání některých proteinových komponentů do krmných směsí, kurzem dolaru a také spekulacemi.
Rostlinné oleje
Trh rostlinných olejů bude ovlivněn vyšší poptávkou v případě, že EU asi v polovině ledna roku 2001 rozhodne o rozšíření zákazu používání živočišných tuků, který zatím platí pouze ve Francii a v Německu, na celé společenství. V takovém případě by se zvýšila spotřeba rostlinných olejů asi o 1 mil. tun ročně. To by pomohlo snížit světové zásoby rostlinných olejů, které koncem roku 2000 dosáhly rekordní výše 11 mil. tun a proto zůstávají nadále brzdou vzestupu cen olejnatých semen. Trh počítá s tím, že by se jako náhrada pro výkrm prasat používal palmový olej, který je nejlevnější a pro drůbež převážně sójový olej, vzhledem k vhodné skladbě mastných kyselin.
Krmné obiloviny
Vliv na trh krmných obilovin se odhaduje obtížně, protože není jisté, jak se bude vyvíjet spotřeba masa a stavy skotu. V některých zemích se objevily výzvy nekonzumovat masné výrobky s obsahem hovězího masa a různé hypotézy o příčinách nemoci BSE, publikované zřejmě podle zásady: nesmíme dopustit, aby nám fakta narušila důkladně promyšlená rozhodnutí.
V EU se v této sezóně vyrobí asi 123 mil. tun krmných směsí, v nichž podíl krmných obilovin dosahuje v průměru 48 %, t. j. více než 59 mil. tun. Pevné ceny šrotů a olejnatých semen posilují tendenci k vyššímu užití obilovin v krmných směsích. To se projevilo již v posledních měsících minulého roku poklesem podílu sójových šrotů v krmných směsích, a to i za cenu delší doby výkrmu. Podíl krmných obilovin v krmných směsích je však v jednotlivých zemích EU velmi rozdílný. Zatímco v Francii je to 51 %, v Německu 39 %, v Holandsku však pouhých 18 %. Potenciál vzestupu užívání krmných obilovin do krmných směsí v některých zemích EU je tedy velký. Každé 1 % zvýšení podílu v krmných směsích v rámci EU znamená vyšší spotřebu krmných obilovin o 600 tis. tun. K tomu poznamenám, že ještě v roce 1993/1994 byla průměrná spotřeba krmných obilovin v krmných směsích v EU pouze 39 %.
Hrách
Cílem produkce hrachu v EU bylo dlouhou dobu snížení spotřeby, a tím i dovozu sójových šrotů. Ještě v roce 1998 dosáhla produkce hrachu v EU 5,1 mil. tun, potom se však v důsledku klesající rentability snížila až na 3,6 mil. tun v roce 2000. Zdá se, že pro zvýšení produkce hrachu v EU by mohly být příznivé podmínky. Pro pěstování luskovin je totiž možno využít ladem ležící půdu, nedošlo by k zatížení rozpočtu EU a vyšší produkce by mohla být zajištěna jarním osevem. Ve skutečnosti k tomu nedojde ze dvou důvodů. Předně chybí dostatečné množství osiva a za druhé krmný hrách bude muset konkurovat sladovnickému ječmenu, jehož produkce má v příštím roce slibnou budoucnost. Jako řešení se nabízí zvýšení dovozu krmného hrachu, jehož cena bude ovlivněna výší ceny sójových šrotů.
Maso
Největší problémy a také náklady budou spojeny s hovězím masem. V celé západní Evropě se šíří zákazy dovozu hovězího masa. Výzvy v Německu k zákazu používání hovězího masa do uzenářských výrobků vzniklou krizi ještě prohlubují. Pro nás naopak z dané situace vyplývají možnosti vývozu, jak o tom svědčí např. současný zájem Itálie, který je podpořen i skutečností, že u nás - na rozdíl od jiných zemí na západ od našich hranic - se nepoužívají růstové hormony. Snižování stavů skotu však bude vyžadovat určitý čas. Vzhledem k poklesu spotřeby hovězího masa se zpomalí porážky a skot, i když dosáhne porážkové hmotnosti, bude ponechán naživu.
Měnící se názory spotřebitelů se odrazí ve vyšší spotřebě jak vepřového, tak především drůbežího masa. Největší cenový nárůst se dá předpokládat u drůbežího masa, protože je lacinější než maso vepřové a dále z toho důvodu, že jeho produkční náklady budou vyšší a tudíž i méně konkurenční ve srovnání s dovozem. Nelze však vyloučit různá opatření EU, limitující dovozy všech druhů masa, protože pro EU bude důležitější chránit vlastní produkci, i když bude dražší.
Na závěr zůstává otázka: Jaký bude další vývoj? Ministři zemí EU vyzvali Radu, aby vypracovala návrh opatření na řešení vzniklé situace. Jakékoliv návrhy však rychle narazí na limity; např. zvýšení ploch olejnatých semen na Dohodu se Světovou obchodní organizací (WTO), zvýšení subvencí do produkce proteinových komponentů na nedostatek finančních prostředků, atd. Nicméně se očekává, že EU prodlouží zákaz používání masokostní moučky i po 30. 6. 2001. Za méně pravděpodobné se považuje zákaz používání živočišných tuků a rybí moučky do krmných směsí pro prasata a drůbež. V každém případě se však změní poměr a struktura poptávky a nabídky u celé řady zemědělských produktů, na což bude muset odpovídajícím způsobem reagovat výroba i obchod.
Ing. Jaroslav Říha,
ČM sdružení ZZN.
