Reprodukce vázne, bouchne jednoho dne hospodář do stolu. Přiostří vidle a pátrá po viníkovi. Ne, nemůže propíchnout vlastní manželku, děti nebo oddané zaměstnance. Zřejmě za to může někdo mimo dům nejlépe inseminační technik, inseminační dávky, inseminace vůbec. A než ten někdo dorazí (vidle křísnou veselou jiskru o dlažbu), zkusme si vyplnit malý testík.
Bodování bude jednoduché, řekněme za každé „ano“ 0 bodů, za „ano, protože to tak chci“ 5 bodů, za „ne“ 10 bodů.
Objektivní odpovědi najdeme v kartách plemenic a v měsíční sestavě kontroly užitkovosti:
Je servis perioda (doba od otelení po zabřeznutí) delší než 110 dní?
Je průměrný inseminační interval (doba od otelení do prvního zapuštění) delší než 60 dní?
Přesahuje brakace na reprodukci 8 %?
Je počet inseminací nutných na zabřeznutí větší než 1,5?
Je mezidobí (doba mezi dvěma oteleními) delší než 365 – 400 dní?
Je věk jalovic při prvním otelení vyšší než 25-28 měsíců?
Máme málo bodů? Samozřejmě, jenom jsme tím rozvedli holou větu „reprodukce vázne“. Ještě pořád ale nevíme proč. Podívejme se teď na vzorky.
Je u individuálních vzorků mléka obsah tuk nižší než bílkovina?
Je tuk vysoký, bílkovina nízká, obsah močoviny zvýšený?
V prvním případě můžeme předpokládat subklinickou acidózu (důsledky pro reprodukci později), ve druhém dojnice pravděpodobně odbourává tukové rezervy. Optimální hodnoty pro obsah močoviny v mléce je 3 až 5 mmol/l (nutno posuzovat vždy spolu s bílkovinou!), jsou-li vyšší, vždy se vyskytnou i reprodukční problémy (pozdní involuce dělohy, endometritidy, embryonální mortalita, perzistující folikul, cysty, acyklie…)
Je poměr mezi bílkovinou a tukem u stodenních laktací mimo rozmezí 0,80-0,90?
Je-li vyšší, může to znamenat subklinickou acidózu, poměr pod 0,80 bývá u podražené užitkovosti při nedostatku jádra.
A co zdravotní stav stáda:
Trpí dojnice v období připouštění mastitidami?
Je dokázáno, že u mastitidních krav jsou častější změny pohlavního cyklu a až poloviční procento zabřezávání. Rozkolísané hladiny hormonů mají za následek tiché říje nebo pozastavení ovulace.
Jsou u dojnic časté metritidy?
Četnější výskyt metritid může signalizovat problémy ve výživě. Bývá jedním z projevů subklinické acidózy. Zhorší reprodukční ukazatele.
Vyskytují se subklinické hypokalcémie?
Že ne? Subklinická hypokalcemie se velice dovedně maskuje. Projeví se třeba tím, že jsou častější retence, více endometritid a mastitid. Svalovina trávícího traktu se pohybuje mnohem pomaleji, dojnice méně žere, hubne, nastupuje acidóza nebo ketóza. U obou se trošku zastavíme v následující otázce:
Mají dojnice v době připouštění metabolické poruchy?
Ketóza má samozřejmě vliv na množství a kvalitu mléka, ale nás teď zajímají důsledky pro plodnost. Příčinou je negativní energetická bilance (nedostatek pohotové energie nebo nadbytek dusíkatých látek v KD) a rizikové jsou zejména vysokoprodukční dojnice ve velmi dobré kondici před otelením. Čím déle tento stav trvá, tím více reprodukčních problémů nastává. A čím výrazněji ztrácí dojnice kondici po otelení, tím je menší pravděpodobnost, že zabřezne.
Acidóza – nepoměr mezi koncentráty a objemem, nedostatek strukturální vlákniny nebo nedostatečná adaptace bachoru na KD. I subklinická forma acidózy se může prozradit – kulháním krav a větší náchylností k infekcím (mastitidy, metritidy, opary vemene…). Důsledky pro reprodukci už jsme zmínili.
Otázky téměř klíčové:
Jsou krávy ve vysoké kondici v době zasušení?
Jsou tučné v době telení?
Cílem není samozřejmě vyzáblá kráva, ale vysoká kondice vysloveně škodí – zejména reprodukci. Taková zvířata se později připouštějí a hůře zabřezávají po první inseminaci.
Tristní bodový výsledek má určitě velký význam pro právě přijíždějícího inseminačního technika. Nebude prolita nevinná krev. Hospodář studuje tabulky kondičního skóre a hodlá přehodnotit krmnou dávku. Takže ten výsledek nakonec zase tak špatný není.
Petra Neuwirthová
