Výživář Ing. Jiří Kostkan, který nedávno založil vlastní poradenskou firmu. Kde lze v chovu ještě hledat rezervy? Jak by mělo fungovat nezávislé poradenství? Co přinese nařízení EUDR?
Je vůbec možné nezávislé poradenství ve výživě hospodářských zvířat?
Já říkám, že ano. Chtěl bych rozjet novou formu poradenství v chovech skotu. Skutečnou nezávislost. Mým úkolem bude pouze zajištovat poradenství pro mé klienty, kteří mi budou platit nejen za odborný servis, ale vlastně za to, že hájím jejich zájmy. Ve stejném principu, jako to funguje u právníků, kteří také hájí zájmy svého klienta.
Jak by to mělo vypadat v praxi?
Pro svého klienta chci poskytnout co nejlepší servis, čerpat pouze z vědeckých podkladu a mých 17 let zkušeností v oboru. Výsledkem by měla být co nejlepší efektivita chovu, chci klást velký důraz na ekonomickou stránku. Není to pouze o maximalizaci užitkovosti, ale také o vstupech.
Co tedy má dělat takový výživář u dojeného skotu
Stanovení krmných receptur a doporučení doplňků je jenom součástí poradenství, velice důležité jsou také pracovní postupy na farmě, reprodukce nebo welfare skotu. Poradce musí zabezpečit všechny věci, v opačném případě, pokud například nebude zvíře v pohodě, nebude krmná dávka fungovat. Je to o celém komplexu vnímání farmy. Farmu si představuji jako dobře promazaný stroj nebo orchestr s dirigentem. Nemůže to nikde drhnout.
Kde vidíš, že to na farmách drhne nejvíc?
Největší slabinou jsou pracovní síly, jejich kvalifikace, nedodržování pracovních postupů. Na dojírně se hůře lidé dohlídají, než kdyby to byl krmič. Většinou krmí jeden člověk a existují záznamy kolik jednotlivých komponent navážil. Na dojírně to jedna směna hází na druhou.
Dojicí roboty jistě jsou řešením úbytku kvalifikované síly, ale nelze toto doporučení obecně paušalizovat, vždy to záleží na okolnostech.
Celý rozhovor najdete v Krmivářství 1/2025, které brzy vychází.
