Nové genomické techniky (NGT) jsou souhrnným termínem, který se používá k označení různých technik, které mohou měnit genetický materiál organismu a které se objevily nebo byly vyvinuty od roku 2001, kdy byly přijaty právní předpisy Unie o geneticky modifikovaných organismech (GMO).
Poskytují nové možnosti změny genetického materiálu organismu, což umožňuje rychlý vývoj odrůd rostlin se specifickými vlastnostmi. NGT tvoří různorodou skupinu technik, z nichž každá může být využita různými způsoby za účelem dosažení různých výsledků. V mnoha případech mohou tyto nové techniky vést k cílenějším a přesnějším modifikacím genomu než konvenční šlechtění nebo zavedené genomické techniky. Tímto termínem označujeme techniky genetické modifikace vyvinuté před rokem 2001, kdy byly přijaty právní předpisy Unie o GMO, přičemž tyto modifikace by buď mohly vzniknout v přírodě nebo být získány konvenčními šlechtitelskými technikami, nebo nikoli.
Cílená metageneze a cisgenoze (včetně intragenoze) jsou považovány za NGT. Cílená metageneze je zastřešující pojem používaný k popisu novějších technik mutageneze, které ve vybraných cílových místech genomu vyvolávají mutaci (mutace) bez vložení cizího genetického materiálu. Cisgenoze je vložení genetického materiálu (např. genu) do přijímajícího organismu od dárce, který je pohlavně kompatibilní (křížitelný). Exogenní genetický materiál může být vnesen bez modifikací/přeuspořádání (cisgenoze) nebo s modifikacemi/přeuspořádáními (intragenoze).
Od zavedených genomických technik se liší novými vlastnostmi, například vyšší přesností a rychlostí při zavádění požadovaných genetických modifikací a vkládáním genetického materiálu pouze z křížitelného druhu, to je v případě, že neexistují žádné přirozené překážky, které by bránily křížení dvou rostlin stejného nebo různého druhu. Cílená mutageneze a cisgenoze nevnášejí genetický materiál z nekřížitelných druhů – transgenoze, zatímco u zavedených genomických technik tomu tak je. Kromě toho v některých případech nelze produkty obsahující rostliny s genetickými modifikacemi zavedenými pomocí NGT nebo z těchto rostlin sestávající odlišit analytickými metodami od produktů obsahujících rostliny vyšlechtěné konvenčními šlechtitelskými metodami nebo z těchto rostlin sestávajících, zatímco u zavedených genomických technik je to vždy možné.
V rozsudku ze dne 25. července 2018 Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že směrnici 2001/18/ES nelze vykládat v tom smyslu, že ze své působnosti vyjímá geneticky modifikované organismy (dále jen „GMO“) získané novými technikami/metodami mutageneze, jež se objevily nebo byly většinově vyvinuty po přijetí uvedené směrnice.
Rada v rozhodnutí (EU) 2019/1904 ze dne 8. listopadu 2019 požádala Komisi, aby s ohledem na tento rozsudek předložila do 30. dubna 2021 studii, pokud jde o status nových genomických technik podle práva Unie, a případně návrh (doprovázený posouzením dopadů) s ohledem na výsledky studie.
Komise požadovanou studii předložila dne 29. dubna 2021. Došla k závěru, že existují silné indicie, že stávající právní předpisy Unie o GMO nejsou vhodné pro regulaci NGT rostlin získaných cílenou mutagenezí nebo cisgenozí a produktů (včetně potravin a krmiv) z nich získaných a že tyto právní předpisy je třeba přizpůsobit vědeckému a technickému pokroku v této oblasti.
Světlo světa tedy spatřil návrh nařízení Evropského Parlamentu a Rady o rostlinách získaných některými novými genomickými technikami a potravinách a krmivech z nich vyrobených.
Tento návrh byl projednán a přijat Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) Evropského parlamentu. Návrh musí být ještě schválen trialogem mezi Radou, Komisí a Parlamentem.
Do oblasti působnosti této iniciativy patří krmiva, které obsahují rostliny vyprodukované cílenou metagenezí, to je technikami mutageneze, jejichž výsledkem je (jsou) modifikace sekvence DNA na přesných místech genomu organismu a cisgenozí (včetně intragenoze), to je technikami genetické modifikace, jejichž výsledkem je vložení genetického materiálu, který se již nachází ve šlechtitelském genofondu, do genomu organismu, produkty, které obsahují tyto rostliny nebo z nich sestávají.
Ing. Josef Svoboda, CSc.
Kontakt: post4me@seznam.cz
Více informací o problematické NGT najdete v čaopise Krmivářství 3/2024.
