Seminář, který uzavřel dvouletý projekt česko-nizozemské spolupráce Animal welfare se specifickým cílem na zavedení acquis communitaire zejména v chovech nosnic, se konal na ministerstvu zemědělství letos v lednu. Setkal se s velkým zájmem posluchačů, kteří měli možnost vyslechnout příspěvky nizozemských i českých odborníků na chov drůbeže.
Úvodní slovo patřilo Patricii de Vries, nizozemské zemědělské radové v ČR. „Ještě před vstupem nových členských zemí bylo úkolem států patnáctky zrealizovat některé projekty, jež by pomohly přistupujícím zemím,“ uvedla. Od roku 1998 šlo už o předvstupní programy šité na míru. Jeden z nich byl v oblasti zemědělství v letech 2002 až 2003 zaměřený na animal welfare především v chovech nosnic a týkal se hlavně poskytnutí pomoci při implementaci evropského práva. „Snažili jsme se o osvětu mezi podniky a širokou veřejností,“ uzavřela de Vries.
Aad van Winden ze společnosti RDP Livestock Services, která projekt na základě výsledku výběrového řízení realizovala, upozornil na změnu v průběhu dvou let: „Namísto technického projektu se objevil daleko větší požadavek na obecné informace, částečně i ve vztahu ke vstupu do unie.“ Během projektu se uskutečnily i tři studijní pobyty v Nizozemsku. Co považuje van Winden za důležité je skutečnost, že se Češi dozvěděli, „ jak jsou holandští farmáři různými alternativními systémy nadšeni.“ Podpora alternativních systému v Česku je však podle jeho zjištění vlažná. Hlavní problém vidí na straně supermarketů a spotřebitelů. Leták pro spotřebitele, který v rámci projektu vznikl, je určen pro české obchody. Bude jej rozšiřovat sdružení českých zákaznických organizací. Určitý zájem projevilo i Sdružení obrany spotřebitelů ČR.
Nejvýznamnější akcí během dvou let byla podle přednášejícího instruktrážní mise včetně ukázky kontroly v chovech nosnic, kterou předvedl Wim Hoeve z nizozemského úřadu pro kontrolu a inspekci při návštěvě českých farem. „Věříme, že větší výměna informací by byla lepší pro všechny účastníky,“ uzavřel hodnocení projektu Holanďan.
Ochrana nosnic v klecových chovech
Již od počátku roku 2003 se množily dotazy chovatelů nosnic na způsob a termín zabezpečení a splnění podmínek vyplývajících ze směrnice EU č. 1999/74/EC. Parametry požadované směrnicí budou vyžadovány až po vstupu ČR do EU. Výjimkou bude po vstupu , nejdéle však do 31. 12. 2009, pouze devět podniků, uvedených na seznamu v Přístupové smlouvě k EU, které mají schválené přechodné období na nižší výšku klecí.
Požadavky na neobohacené klecové systémy pro užitkové chovy nosnic jsou podle MVDr. Douska následující:
- pro každou nosnici musí být zajištěno nejméně 550 cm2 neomezené půdorysné podlahové plochy klece,
- výška klece musí být nejméně 40 cm na 65 % její plochy a v žádném místě nesmí být nižší než 35 cm,
Podmínky pro přechodné období:
Neobohacené klece Minimální výška na 65 % klece Na ostatní ploše
EU do 31. 12. 2011 40 cm 35 cm
ČR - přechodné období do 31. 12. 2009 (pro technologie ne starší než 16 let)
36 cm
33 cm
- podlaha klece musí přiměřeně podpírat každý dopředu směřující prst obou nohou,
- sklon podlahy nesmí překročit 14 % (osm stupňů); u podlah z drátěných ok jiných než pravoúhlých může být sklon větší,
- délka neomezeného krmného prostoru na každou nosnici v kleci musí být nejméně 10 cm,
- v dosahu každé klece musí být nejméně dvě kapátkové nebo kalíškové napáječky, nebo musí být na každou nosnici v kleci rovněž 10 cm nepřerušeného napájecího prostoru,
- klece musí být vybaveny prostředky na zkracování drápů.
Uvedené minimální rozměrové a funkční parametry, stanovené pro neobohacené a obohacené klecové systémy a alternativní systémy ustájení, se nevztahují na stavby a zařízení s méně než 350 nosnicemi a na chovy určené na produkci násadových vajec.
Podle provedených kontrol SVS bylo monitorováno 132 chovů nosnic. Veterináři zjistili, že ve 106 z nich je již v současné době možné očekávat splnění parametrů stanovených směrnicí EU. V ostatních chovech bude po ukončení snáškového cyklu provedena rekonstrukce nebo činnost končí.
Situace v produkci vajec
Podle Aad van Windena byl rok 2003 pro sektor produkce vajec v Evropské unii výjimečným. Výskyt ptačí chřipky v Nizozemsku a v Belgii vedl ke snížení produkce o 3,6 miliardy vajec. „To přineslo vyšší ceny“, uvádí van Winden. Počátek roku byl ve znamení expanze produkce ve Španělsku (o 26 %) a v Řecku (o 8 %). Ve Španělsku investovali chovatelé na poslední chvíli do klecových systému s předpokladem, že se jim do roku 2012, kdy skončí jejich používání, dokonale zaplatí. Nárůst ve Španělsku byl protipólem propadu v Nizozemsku – o 34 %, v Belgii o 10 % a v Německu o 7 %. Většina ostatních členských zemí zaznamenala vloni pokles produkce mezi 0,5 až třemi procenty.
Dopad evropských požadavků na zvýšený prostor na nosnici se podle přednášejícího dá očekávat již v letošním roce. Negativní vliv na produkci v Německu má skutečnost, že se vyřazují klece v polovině jejich životnosti. Ukončení produkce v klecích v roce 2004 ve Švédsku povede ke snížení produkce vajec v této zemi o devět procent. „Legislativa spojená s životním prostředím, která vyžaduje stále další investice, povede k dalšímu snížení produkce,“ uvedl nizozemský odborník. V letošním roce se očekává úroveň produkce jako v roce 2002 a zřejmě dojde k poklesu cen vajec.
Produkce vajec v přistupujících zemích
V těchto zemích došlo k poklesu produkce v letech 1990 až 1995, do roku 2002 pak opět vzrostla, a sice o 14 %. Situace v jednotlivých zemích je však odlišná. V Polsku vzrostla produkce za uvedené období o 28 % (počet hejn poklesl o 9,8 %), v Česku o 27 %, ve Slovinsku o 21 %, Největší pokles zaznamenalo Slovensko – o 24 %, v Litvě a Estonsku poklesla výroba o 17 %. Produkce v osmi nových zemích dosahuje 18 % výroby evropské patnáctky. V některých zemích bude výroba nadále stoupat díky lepšímu ustájení, kvalitě hejn a poklesu drobnochovů. K vzestupu produkce v nových zemích však nedojde hned po vstupu, ale během několika prvních let. Bude záležet na vlastních zdrojích krmiv, tj. na úrodě.
Průmyslové zpracování vajec
Čtvrtina celkové produkce v Nizozemsku jde na průmyslového zpracování. Především vejce malá, velká a z posledních fází snášky, která mají slabší skořápku. Jako konzumní prodávají farmáři vejce snesená mezi 40. a 60. týdnem produkce. Vejce od 20. do 40. týdne se využívají jako loupaná vařená do salátů a nad 60. týden do výrobků. Pro průmyslové zpracování tekutých produktů (vaječná melanž) platí velmi přísné standardy kvality. Odběratelé upřednostňují stálé dodavatele. Rozhodující je úroveň chemické a mikrobiální kontroly, krátká doba zpracování a rychlost dodávky. Dopravní obslužnost se pohybuje maximálně do 500 až 600 km. Trh se sušenými produkty naopak nezná hranic. Konkurence v unii i mimo ni působí ze všech stran. Více zajímavé jsou inovativní produkty. Pro český sektor produkce vajec vidí Aad van Winden výhodu ve velikosti a dobré vybavenosti podniků. Proto považuje za možnou spolupráci mezi průmyslovými producenty vajec a zahraničními partnery.
Obohacené klece ve Švédsku
Švédští chovatelé nosnic mají za sebou pětileté období produkce v obohacených klecích. V nich chovají 1,5 milionů slepic. Dosažené výsledky užitkovosti odpovídají klecovým chovům. Vyšší je poněkud příjem krmiv, díky většímu prostoru pro pohyb. Peří je méně poničené, a tak dochází k menším tepelným ztrátám. Nosnice využívají daleko více hřady a snášková hnízda. Obvyklou podestýlkou ve Śvédsku jsou piliny. Zkracování zobáků není povoleno. Obecně panuje shoda v tom, že musí být nosnice chovány v menších skupinách maximálně deseti kusů. Kritizována je kvalita vajec. Často se stává, že jsou znečištěná – až z 10 %. Je i vyšší možnost poškození vajec, protože se rychleji kutálejí na dopravník. Celkově označil van Winden švédské zkušenosti jako pozitivní.
Nizozemské zkušenosti
Vývoj chovů nosnic v Nizozemsku směřuje k systémům na hluboké podestýlce a ve výbězích. Dochází však podle van Windena ke komplikaci ve vztahu k životnímu prostředí. Zvyšují se emise amoniaku. Ty byly ale akceptovány vzhledem k welfare zvířat na základě konsensu mezi ochránci zvířat a životního prostředí.
V loňském roce v listopadu byla v Nizozemsku uvedena do provozu dosud největší farma pro 120 000 nosnic. Ta sestává ze tří pater. Dvě nižší mají „zimní zahradu“ a horní je na podestýlce bez výběhu. Velký počet nosnic ve výbězích lze chovat pouze tehdy, čím přirozenější systém je. Zkušenosti s chovem si farmáři v Nizozemsku předávají: „Máme studijní skupiny, každý se musí vyrovnat s novým systémem, čím přirozenější je, tím lépe funguje,“ uvedl přednášející na semináři. Nizozemští farmáři pociťují velkou míru hrdosti, že jsou schopni v těchto systémech pracovat a přitom zvyšovat efektivitu produkce. Podle van Windena jich bude v Nizozemsku přibývat, už proto, že zde farmáři nikdy příliš nepřijali systémy chovů v obohacených klecích.
Poptávka po vejcích
Poptávka po vejcích z hluboké podestýlky a výběhů v Nizozemsku stoupá. Až 30 % produkce již pochází z alternativních systémů a jejich podíl narůstá. S vyřazováním klecí do roku 2012 bude souviste pokles stavů nosnic v Nizozemsku. Rekonstrukce stávajících budov znamená díky požadavkům na prostor snížení počtu chovaných slepic. Dochází i k redukci jejich počtu v hejně. Podobný vývoj se dá očekávat i v ostatních zemích.
Evropský trh vajec bude určen legislativou, cena rozhoduje o příjmech. Noví členové mají potenciál v oblasti produktivity. Ta je podle nizozemského odborníka v Česku vysoká. Jako nejslabší článek mezi českými drůbežáři označil ochotu sdílet informace.
