Normandský skot v ČR v roce 2025

V roce 2025 navštívila v rámci vzájemné výměny zkušeností a prospěšných setkání našich i francouzských chovatelů normandského skotu paní Sixtine Personová, technička společnosti Synetics a současně manželka jednoho z nejlepších normandských chovatelů Francie.

Akce tohoto typu za účelem tříbení chovatelských dovedností a plemenářských metod při práci s normandským skotem pravidelně organizuje Svaz chovatelů normandského skotu. Tentokrát bylo cílem mimo jiné také vyškolit několik mladých bonitérů pod vedením Věrky Zaoralové tak, aby byli schopni podle francouzského vzoru, a současně našeho řádu plemenné knihy aplikovat tuto činnost na tuzemských zvířatech.

Ukázka předností plemene

Důležitým cílem setkání také bylo předvést francouzským partnerům, jaké šíře využitelnosti a univerzálnosti je i díky našim šikovným chovatelům toto unikátní a všestranně kombinované plemeno schopno. K největším devizám bezesporu patří mimořádná kvalita jeho produktů, a to jak mléka, zvláště pokud jde o obsah složek, především bílkovin se zcela optimálními kaseiny BB a A2A2, tak masa a jeho cenného jemného mramorování ve spojení s maternálními a reprodukčními vlastnostmi. To vše navíc umocněno efektivností konverze ze stájových krmiv se schopností udržet si během laktace optimální kondici. Předností je také klidnost plemene při práci a také nevšední tříbarevný kabát s typickými brýlemi.

Chovy bez tržní produkce mléka

Jeden den byl věnován především chovům těžícím z extrémně nízké nákladovosti chovů, založené na konverzi živin z objemu, přizpůsobivosti rustikálním podmínkám a vynikajícím maternálním a reprodukčním schopnostem jakož i mléčnosti vůči jiným ryze masným plemenům. Tedy jakési části spektra normandského genofondu více orientované do masnějšího typu.

Farma manželů Jezlových ve Zvíkově u Lišova

     Farma manželů Jezlových ve Zvíkově u Lišova je prototypem už dlouhou dobu fungujícího chovu bez tržní produkce mléka s celoročním venkovním chovem na bázi minimalizace nákladů využívající výtečné mléčnosti a maternální vstřícnosti normandských krav i vůči cizím telatům. To umožňuje farmářům dokoupení býčků strakatého či masného skotu k optimalizaci využítí mléčného potenciálu normandských matek. Jalovičky z normandek po normandských býcích, kteří splňují dotační kritéria na masná telata v chovech BTPM zůstávají většinou v chovu pro obrat a býčci jsou po dokrmu díky výtěžnosti a mramorování masa zajímaví k jatečním účelům. Odběratelé si již zvykli na specifickou kvalitu, chuť a výtěžnost normandského masa. Zejména po nedávných výzkumech o vyšším obsahu zdravějších omega 3 mastných kyselin v mase zvířat chovaných pouze na statkových krmivech (seno, pastva, sláma) je to skvělá perspektiva k potenciálnímu využití pro speciální TOP, nebo též Gurmet maso.

Farma Ing. Vítů v Mohuřicích-Slavče

Farma Ing. Vítů v Mohuřicích-Slavče naopak úspěšně využívá normandských kříženek s masnými plemeny a jejich evidentně příznivých maternálních a mléčnostních vlastností jako příjemkyň špičkových embryí masných plemen k jejich odchovu a následnému růstu za účelem umístění býčků do odchoven plemenných býků s předpokladem následného aukčního prodeje, který významně zlepšuje ekonomiku jejich chovu. Postupně se tu propracovali, jak nám na pastvinách prozradila manželka Iveta Korcová i k používání metody oplození získaných vajíček in vitro, která skýtá podstatně variabilnější možnost produkce špičkového genofondu jednotlivých masných plemen. A velice si tuto schopnost normandských F50N i F75N kříženek již řadu let pochvalují.

Křížení s plemenem wagyu

Limousinská farma Ing. Papáčka v Kališti využívá normandek podobně jako u Ing. Vítů. Navíc jsou zde jeho pokusy při křížení normanda s plemenem wagyu pro podobnost s mramorováním masa. Tato úvaha rovněž vedla nejznámějšího chovatele plemena wagyu Ing. Müllera z Mětic u Pardubic k velmi zajímavým a úspěšným pokusům křížení normandských matek s býky wagyu, kdy větší rámec a maternální kvality normandů včetně mramorování spolu se světoznámým marblingem masa wagyu profitují do kvalitativně nerozeznatelného, ale mohutnějšího ekonomického efektu z jednoho zvířete. Cílem procesu křížení mají být pak zvířata 75 % wagyu 25 % normande.

Farma Ing. Bicka z Žaltic

        Velice zajímavou byla návštěva biofarmy Ing. Bicka v Žalticích. Původně holštýnský chov neskýtal farmářovým minimalistickým představám o nákladech dostatek efektivního produkčního a reprodukčního výkonu stáda, tak se rozhodl pro překřížení chovu normandskými býky z nižšíčásti spektra. Postupně s nástupem kříženek se pak zlepšovala jak užitkovost, tak i reprodukční schopnosti stáda za znatelného zklidnění chovu. Se zvyšujícím se podílem normandské krve ale bylo nutné pro udržení úrovně prodeje mléka využít další charakteristické vlastnosti normandek, kterou je dlouhovýkonnost, podmíněná podstatně větším rozdílem mezi užitkovostí na prvních a následných laktacích. Vzhledem k minimálním nákladům na hnojení a další intenzifikační opatření farmář přestoupil před sedmi lety z konvence do BIO systému a současně přestal krmit jakékoliv jadrné krmivo jalovicím a dojnicím. Za těchto výjimečných výživových podmínek se zde daří již řadu let držet užitkovost na úrovni 6000 kg mléka za laktaci při 3,90 % tuku a 3,40 % bílkovin při zachování zvířat v dobré kondici. Tyto genetické vlohy plemene spolu s ostatními dědičnými přednostmi jsou podstatou skvělých výsledků také u kříženek normandů.

Chovy produkující mléko

        Druhý den pobytu Sixtine Person byl věnován mléčné produkci plemene.

        Pochopitelně ve Francii jde o zvířata výhradně čistokrevná, kde hlavní proud jejich selekčního normandského programu je právě orientován na mléčnou produkci. My v ČR ale nemůžeme opomíjet ani skvělé kříženky, a to prakticky od obou našich hlavních dojných plemen. Jejich stabilní úspěšnost je do značné míry postavena na heterozním efektu. Ten je ovšem velmi výrazný (částečně i v F2 generaci) patrně proto, že normandské plemeno je natolik geneticky odlišné. Kříženky prakticky vždy předčili vrstevnice v produkci T + B. Od druhých laktací pak, vzhledem k pozdnějšímu dospívání, i v kg mléka. To vše při zachování dobré reprodukce ale také vyšší dlouhověkosti ve stádě, průměrně o 0,7 laktace.

Společnost Lučina

          Sixtine Personovou jsme vzali na prohlídku ochotně vyhledaných šesti normandských kříženek zootechničkou Hankou Novákovou do stáje Kostelní Vydří podniku Lučina spol. s r. o. Byly na probíhající první laktaci po normandském býkovi Okavango NRD-048 a po matkách s horším původem. Šlo o morfologicky vyrovnanou skupinu velice líbivých normandek N50C s parádními vemeny i končetinami, přitom se somatikou a reprodukcí zcela srovnatelnou, ovšem produkčními parametry o 200-250 kg mléka/laktaci lepšími oproti vrstevnicím ve stáji, které ve stejném úseku laktace spolu s těmito kříženkami již od narození sdílely totožné podmínky prostředí. Samozřejmě včetně výživy. Tedy onen v praxi poměrně vzácný případ, kdy situaci nezkreslují jakékoliv plemenné hodnoty a jediný, ale podstatný rozdíl mezi vrstevnicemi je jejich genetický původ. Důležité je, že rozhodně pak ani u následujícího podniku DV Batelov nešlo o křížení s nadprůměrnými plemenicemi, nýbrž právě naopak.

DV Batelov

       V chovu DV Batelov nás prováděla zootechnička Ing. Zuzana Pavlová. Zde se šest kříženek s normandem narodilo z pokusů již beznadějné snahy o zabřeznutí jejich holštýnských matek. O tom svědčí průměr zabřeznutí těchto matek až prvním normandským býkem v pořadí na 6,6. inseminaci po předchozích neúspěšných pokusech s býky H, příp. masných. Naopak zabřeznutí jejich křížených dcer probíhalo během jejich celkem evidovaných 15 laktací při průměrném pořadí na 1,5. inseminaci. Tedy výrazně lépe. Přitom index stáda u těchto holštýnských matek činil v průměru 107 a průměr jejich křížených dcer N50H se po uzavřených laktacích vyšplhal na 113. Opět významně lepší výsledek zhruba o půl směrodatné odchylky. Průměr užitkovosti kříženek z jejich 15 ukončených laktací byl 11 701 kg mléka při 3,97 % T a 3,66 % B. T + B = 892 kg. Průměr holštýnského stáda byl loni 11 763 kg mléka při 4,00 % tuku a 3,40 % B. T + B = 874 kg.

Výsledky poměrně věrně potvrdily naše předchozí výstupy i z jiných chovů. Na rozdíl od strakatých stád zde jsou kříženky typologicky blíže holštýnským dojnicím. Mají černobílé zbarvení ale většinou normandskou strakatost a trochu kratší hlavu. Temperamentem ovšem znatelně klidnější. Podobných výsledků jsme byli svědky dříve u většího počtu vysoko užitkových holštýnských chovů což dokládají i výsledky TOP kříženek doplněné o jejich indexy stáda. Ty se pohybovaly až do 145. Tento způsob, jak pomoci reprodukčně problematickým případům u holštýnských chovů se jeví jako mimořádně zajímavý, a to dnes dvojnásob při využití normandského semene maximální fertility. I normandský býček je nepochybný přínos a jalovička stav zlepšuje!

Farmy Zaoralových a Dlouhých

Při odpolední cestě za hlavní částí programu, tj. za nejlepším normandským chovem v ČR, vlajkové lodi místního „normandění“, BIO farmy předsedy normandského svazu Petra Zaorala v Čabové u Moravského Berouna(reportáž vyšla v Našem chovu 1/2026) jsme se ještě zastavili ochutnat vynikající jogurty v Bezděkově u Třešti na farmě manželů Dlouhých. Ti postupně normandizují svůj chov víceméně strakato-montbeliardského typu. Veronika Dlouhá zpracovává mléko na velice pestrou a lahodnou paletu výrobků kterou si můžete u silnice v obchůdku na farmě zakoupit a třeba ihned i užít. Jejich cílem je mimo jiné samozřejmě perspektivní produkce A2 mléka a výrobků z něj.

       Na farmě Zaoralových Sixtine provedla teoretickou i praktickou výuku metody lineárního hodnocení normandských plemenic pěti mladým zájemcům, takže Svaz má od té doby pod vedením hlavní bonitérky Věry Zaoralové certifikované bonitéry.       

      Následující den nás na farmě dopoledne čekala ještě část programu se seminářem vedeným Sixtine pro normandské chovatele a zájemce o vývoj normandského šlechtění ve Francii i o nové biotechnologické metody produkce patentovaného spermatu maximální fertility, při kterém se běžně dosahuje lepšího zabřezávání, ať je léto nebo zima, v průměru o osm procentních bodů.    

      Součástí akce bylo i slavnostnější předání v ČR prvního „Certifikátu normandského chovu produkujícího výhradně A2 mléko“, od SCHNS manželům Zaoralovým. To se pochopitelně vztahuje i na ostatní mléčné výrobky. Chov se k tomuto ročně se obnovujícímu privilegiu pečlivě a poctivě propracoval postupnou selekcí, takže současně mají všechna zvířata ve stavu ve své DNA pouze alely beta kaseinu typu A2A2. O zdravotních benefitech tohoto typu mléka bylo pro lidi vnímavé na alergie a potravní intolerance již hodně napsáno.

Ing. Jan Zámečník

Svaz chovatelů normanského skotu

Celý článek autora najdete v Našem chovu 2/2026.