Suterén pavilonu Q v areálu Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně ukrývá i laboratoře agronomické fakulty. V průběhu dubna dodavatelská firma dokončila zařízení moderní laboratoře s dojicí technikou. Studenti si vyzkouší práci v novém prostředí již koncem letního semestru.
Financování investiční akce pokryly zčásti prostředky fakulty, dílem přispěl sponzorským darem dodavatel zařízení – Bauer Agromilk, a. s. Slavnostní otevření nové laboratoře doprovodil odborným výkladem doc. Ing. Jiří Fryč, CSc., z Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky agronomické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity (MZLU) v Brně.
Bohatá výbava
Nové vybavení laboratoře zahrnuje mobilní jednokonvové dojicí zařízení v plastovém provedení. K výhodám v porovnání s kovovou nádobou patří nižší hmotnost a průhlednost, konev se snáze čistí a při dojení lze kontrolovat průběžný stav. Další část tvoří soustrojí rotační lopatkové vývěvy včetně elektromotoru, která je vybavena jak klasickým regulátorem podtlaku, tak i vedle umístěným frekvenčním měničem. Tím lze ovlivňovat otáčky elektromotoru a tedy i vývěvy podle aktuální spotřeby vzduchu v celém systému. Klasická regulace fungovala tak, že vývěva pracovala na maximální otáčky a regulace podtlaku probíhala přisáváním vzduchu.
Další část vybavení laboratoře představuje dojení do potrubí, které je možné vyzkoušet se synchronním, asynchronním a elektromagnetickým pulzátorem. Generátor pulzů nastavuje pulzační poměr a počet pulzů. Frekvence se pohybuje v širokém rozpětí, při zvolení vhodného režimu lze simulovat dojení krav, ovcí a koz. Zatímco u krav se většinou frekvence pohybuje v rozmezí 50 až 60 pulzů za minutu, tak u koz v rozmezí 90 až 100 pulzů za minutu. Nejvyšší frekvence se používá u ovcí, kde dosahuje 100 i 120 pulzů za minutu.
Systém dále pokračuje sběrnou nádobou na mléko, která shromažďuje surovinu z dojírny nebo z dojení na stání. Čerpadlo dopravuje mléko nebo v pokusných případech spíše vodu do chladicího tanku.
Moderní způsob dojení prezentuje jedno instalované stání rybinové dojírny, což je nejrozšířenější a nejpopulárnější typ, vhodný především pro střední a velká stáda. Dojič provede přípravu dojnice, omyje jí vemeno, oddojí a nasadí. Všechny další operace, včetně sejmutí, se už provádí automaticky. Potom se většinou dezinfikují struky a dojnice se vypouští ven. V kompletní rybinové dojírně s mnoha stáními by odcházela celá skupina krav.
Posledním prvkem celého vybavení laboratoře je programovatelné zařízení pro čistění a dezinfekci, které umožňuje nastavit jednotlivé parametry celého procesu předem. Sanitace pak probíhá zcela automaticky. Program sleduje, zda vše probíhá v pořádku, popřípadě upozorní obsluhu na vzniklé závady.
Software pro management stáda
Elektronické zpracování dat zajišťuje počítač napojený na jedno stání dojírny kompletně vybavené nejmodernějším dojicím zařízením včetně identifikace, měření průtoku, vodivosti mléka a pohybové aktivity zvířat. Na displeji se zobrazují informace o identifikované dojnici. Měří se aktuální nádoj a výsledky se zaznamenávají v databázi programu pro management stáda. Na základě měření vodivosti mléka je možné kontrolovat zdravotní stav stáda. Informace o zvýšené pohybové aktivitě signalizují říji. Nejenže zařízení pasivně přijímá a ukládá informace o průběhu a výsledku dojení, ale také poskytuje obsluze zpětnou vazbu o identifikovaném zvířeti. Standardem je možnost komparace aktuálních údajů s historickými zanesenými v databázi.
Výuka a výzkum
V laboratoři se plánuje výuka studentů bakalářského a magisterského stupně studia oboru zootechnického, provozu techniky a všeobecného zemědělství. Experimentální zázemí tam najdou i vědečtí pracovníci agronomické fakulty a studenti doktorského studia, jejichž disertační práce se dotýkají problematiky technologie dojení. Otevřením nových prostor v suterénu pavilonu Q kulminují inovační aktivity agronomické fakulty. Laboratoř dojicí techniky tvoří ucelený komplex s laboratořemi odpadového hospodářství, kybernetiky, elektrotechniky a s experimentálním pivovarem.
Mezinárodní vysokoškolská učebnice
Otevřením nové laboratoře, vybavené moderní dojicí technikou, společenské události na agronomické fakultě zdaleka neskončily. Následoval slavnostní křest mezinárodní vysokoškolské učebnice Potravinářská technika. Na vydání této publikace se podílel kolektiv autorů z České republiky, Slovenska a Polska. Středoevropští studenti tak mohou čerpat nové poznatky ze tří jazykových mutací.
