Největší rezervy měla Tagros, a. s. v odchovu selat. To bylo hlavním důvodem, proč se rozhodli investovat do nové porodny. Kolaudaci a zástavu zvířat však ještě předcházela pozvánka pro chovatele k prohlídce novostavby. Této příležitosti jsme také využili a společně asi se 160 dalšími zájemci se v pátek 14. ledna do Troubelic na Olomoucko přijeli podívat. Prezentaci připravili investoři spolu s dodavatelem technologie francouzskou společností I-tek.
Tagros, a. s. Troubelice je zemědělský podnik s tradičním zaměřením. Hlavní podíl na tržbách má rostlinná a živočišná výroba. Hospodaří na Olomoucku v nadmořské výšce od 230 do 400 metrů. Hlavní plodinou jsou obiloviny se zaměřením na sladovnický ječmen, cukrovku a pícniny – vojtěška a kukuřice. O tom, že rostlinná produkce funguje na výbornou svědčí výsledky za rok 2004, kdy například u pšenice ozimé sklízeli 8,12 tun z hektaru, jarní ječmen vynesl 6,84 t/ha a cukrovka 71 t/ha.
V živočišné výrobě se specializují na chov dojeného skotu (holštýnské plemeno z převodného křížení) a výkrm prasat. V letech 1996 až 1997 rekonstruovali vazné stáje na volné a chov byl postupně soustředěn na farmu Troubelice. Užitkovost vzrostla z 4749 kg v roce 1996 na 7331 kg v roce 2004 (dodávka mléka/krávu/rok).
Rezervy v selatech
Druhým významným odvětvím živočišné výroby v podniku je chov prasat v uzavřeném obratu stáda. Největší rezervy v podniku pociťovali v chovu selat. Proto se rozhodli situaci řešit a počátkem roku 2005 uvádějí do provozu zbrusu novou porodnu prasat. „Celková investice proběhla ve třech částech,“ uvedl ředitel podniku Ing. Bohuslav Nevěřil. První byla zmíněná výstavba porodny s kotci pro 120 prasnic, následuje kejdové hospodářství s jímkou, na něž podnik žádal o dotaci z operačního programu a dosud nezná výsledek, a nákup kejdovače traktoru. Výstavbu porodny financovali z úvěru PGRLF a vlastních zdrojů. „Nejvíce času zabrala příprava dokumentace a stavební povolení,“ vzpomíná Bohuslav Nevěřil.
Místo za sto tisíc
Náklady na stavbu porodny dosáhly 15 až 17 milionů korun; včetně kejdového hospodářství a přestavby jalovárny půjde o investici na úrovni kolem 22 až 24 milionů korun. Jedno porodní místo tak vyšlo podnik na zhruba 100 000 korun. Pokud jde o vybavení porodny, nešli Troubeličtí do neznáma, ale již před třemi lety navštívili farmy v Bretani, kde viděli i největší stáj, do které dodala technologii firma I-tek. Proto se rozhodli pro systém Laktek od Iteku i v Česku. V porodně je ve dvanácti uzavřených sekcíhc umístěno vždy deset kotcců Laktek. Středem budovy vede chodba, šest kotců se nachází vpravo a šest vlevo.
Ve spolupráci s firmou Asserva použili jiný systém větrání, než obvykle: Kdy přívod vzduchu je zespodu přes kanál kotce a odvod podél stěn jedinou mezerou v podlaze 3 – 4 cm. Vzduch z prostoru odtahuje ventilátor umístěný ve stropě. Teplotu desek pod selaty lze nastavit automaticky přímo ze střední chodby.
Podle ředitele budou do porodny naskladněny pouze prasničky. Zavedením nového systému porodních kotců předpokládají zvýšení počtu odchovaných selat na rok a prasnici na 25. V současné době dosahují dvaceti. „Jsou chovy, které tento výsledek běžně na této technologii dělají,“ vysvětluje ředitel. V průměru totiž dochází v podniku ke ztrátám zalehnutí dvou selat na prasnici a vrh. „Taky je v novém prostoru možná totální desinfekce, veškeré plochy jsou omyvatelné.“ Některé stěny jsou doknce z plastů a strop tvoří hliníkový panel. Porodna je sice předimenzovaná, „stačilo by 90 míst, ale takto zohledňujeme i sezónnost zabřezávání,“ vysvětluje Nevěřil. Nyní mají v podniku 300 prasnic a dobudoucna počítají se zvýšením an 400. Nikoliv však okamžitým nákupem z jiného podniku z obavy ze zdravotních problémů. „Jakmile by ztráty ve výkrmu přesáhly 2 % máme po zisku,“ jsou si v podniku vědomi.
V Česku již 15 milionů
Obchodní ředitel I-teku Tanguy Pestel, který do Troubelic také přicestoval, byl překvapen, jak přesně investor dodržel projekt. „I-tek je tvůrcem celého systému chovu již od počátku 90. let Dnes jsme leadři pro export v Evropě.“ Podle něho vyvážejí hodně do Ruska, na Ukrajinu či do Polska. O úspěchu systému svědčí i následující Francouzova odpověď: „Před třemi lety jsme na Techagru zjistili, že stajný systém začalo nabízet 11 firem.. V Česku již firma uskutčnila investice u zemědělců za zhruba 15 milionů eur.
