Zpráva o zásadní změně ve využití koní není žádnou novinkou a už vůbec ne senzací. Přesun zmíněných lichokopytníků z výrobní do společenské oblasti pochopitelně neminul ani našeho souseda, Slovensko. Jak konstatují odborníci ze Slovenské zemědělské univerzity v Nitře, plné tři čtvrtiny celkového stavu koní se v nejbližší letech už nebudou živit tahem. To ale současně neznamená, že tažní koně definitivně zmizí ze scény. Koňská tažná síla se totiž nadále jeví jako perspektivní v soukromém sektoru.
„Jedna obec může efektivně využívat jeden až dva páry pro obdělávání půdy zahrad a vinohradů či k účinné eliminaci dopravních nákladů,“ říká doc. Ing. Václav Kulíšek, PhD. „V poslední době dostávají koně větší šanci v lesích, ať už při přibližování dřeva a zalesňování ploch, nebo v lesních školkách. Zdravotnictví poskytuje další pracovní místa, zvláště zásluhou hipoterapie, doplňkové rehabilitace nemocných dětí. Jak již ale bylo uvedeno, stále více koní zaměstnává sportovní a rekreační ježdění. Neměli bychom ovšem zapomínat ani na agroturistiku, související jak s rozvojem venkova, tak chovu koní.“
Velmi vhodný
partner lidí
Agroturistika je jednou z možností využití přírodního a lidského potenciálu v podhorských a horských oblastech slovenského venkova. „Hlavně tam, kde evidujeme vyšší míru nezaměstnanosti, úpadek zemědělské výroby a nedostatečné využívání travních porostů. Na pastvinách se mohou uplatnit i nenáročná plemena koní,“ je přesvědčen Ing. Peter Makovický. „Při rozvoji agroturistiky musíme vycházet z potřeb potenciálních zákazníků, ať domácích nebo zahraničních. Nejprve je třeba o toto odvětví vyvolat zájem, potom přilákat lidi a nakonec zaujmout ty, kteří přišli.“
Rozšíření a zpestření nabídky služeb je nutným předpokladem úspěchu podnikání v agroturistice, tvrdí Makovický. Jednou z možných alternativ je podle něj přidružený chov koní. „Koně jsou silná, zdatná zvířata, schopná zvládat námahu i větší zátěž po delší dobu. Mají schopnost podávat adekvátní výkony i ve vyšších nadmořských výškách, v horších klimatických podmínkách, v náročném terénu. Jsou rychlí, krotcí, spolehliví, lehce ovladatelní a do jisté míry se dokáží v krátké době velmi flexibilně přizpůsobit kladeným požadavkům. Na druhé straně jsou nároční, ze všeho nejvíc na ošetřování a výživu. Komplexně se ale jedná o velmi vhodné partnery pro děti i dospělé.“
Chov je nutno
stabilizovat
Třetí muž do diskuse, Ing. Jaroslav Pokorádi, je přesvědčen o tom, že současná podpora agroturistiky ze strany slovenského státu je finančně adekvátní. „Pro prolomení negativních trendů je potřebná větší angažovanost širší populace. Zvyšující se zájem podnikatelů o uplatnění v tomto odvětví je dobrý signál. Pro další pozitivní postup by však bylo vhodné, aby stát vrátil část peněz z odevzdaných daní nebo snížil daňové zatížení formou subvencí na reklamu. Očekává se, že se agroturistika začne uplatňovat i na domácím trhu a stane se populární součástí trendu životního stylu i trávení volného času moderního člověka.“
Experti z nitranské univerzity pak společně prohlašují: Dominantní vliv tržní ekonomiky se projevil na chovu koní ve Slovenské republice kvalitativně i kvantitativně. Vysoké náklady analogicky způsobily pokles stavů zvířat, chov jako celek začal stagnovat. Koncepce rozvoje má proto zvýšit počet koní na Slovensku a stabilizovat chov tak, aby už v roce 2002 disponoval stabilní základnou.
