Dostatečné skladovací kapacity nabývají v letošním hospodářském roce na důležitosti. Přebytek obilovin v loňském roce způsobil pokles ceny, přičemž v nejhorší situaci se ocitli ti pěstitelé, kteří byli nuceni z důvodu nedostatečných kapacit úrodu ihned prodat. Příkladem těch, jež vysoká sklizeň nezaskočila, je Žihelský statek, a. s., ve stejnojmenné obci na Plzeňsku.
Společnost Žihelský statek podle slov jejího ředitele a předsedy představenstva Ing. Jana Ptáčka, CSc., hospodaří na výměře 2742 hektarů zemědělské půdy, z nichž je 2445 ha orné půdy a zbytek připadá na trvalé travní porosty. Největší podíl z pěstovaných plodin tvoří obilniny (54,7 %), následují olejniny (14,8 %) a krmné plodiny na orné půdě (30,5 %). „Dlouhodobý průměr výnosů se u obilovin pohybuje kolem 5,5 tuny z hektaru, přičemž ve dvou extrémních letech 2003 a 2004 jsme dosáhli výnosu 2,94 a 5,82 tuny na hektar,“ podotýká ředitel. Naprostá většina úrody se přitom v Žihli zkrmuje prasatům nebo skotu.
Zásobníky v novém
Prvotním impulsem vybudování nových skladovacích kapacit se stal podnikatelský záměr pro rok 2003, který plánoval obrácení poměru mezi nakupovanými a vlastními krmnými obilovinami ze dvou třetin nákupu a jedné třetiny vlastních krmiv na opačný. Podle slov ředitele společnosti se v podniku zkrmí ročně kolem 10 tisíc tun obilovin, přičemž do nedávné doby naplňovali tuto kapacitu pouze ze 60 %. „Proto jsme po vypsání výběrového řízení oslovili společnost Agrico, která na náš trh dodává zásobníky rakouské firmy Gruber,“ říká Ing. Ptáček. Dva masivní zásobníky s celkovou kapacitou 1000 tun byly podle něj zvoleny jako výhodné ekonomické řešení pro jejich kvalitu a životnost. Za přednost považuje dostatečnou tloušťku pozinkovaných plechů, zesílené výztuhy stěn, velice stabilní zemní kotvení nebo hladkost stěn, kterou je zajištěno optimální „sklouzávání“ zrna a vyloučení jakéhokoliv usazování prachu na stěnách.
Pro lepší naskladňování vlhkého zrna jsou zásobníky vybaveny provzdušňovacím dnem, které je umístěno na betonových kvádrech. Většina zatížení obilím je vynesena do stěn, které jsou ukotveny do betonových pilotů. Dna jsou rovná, což snížilo i celkové náklady na stavební úpravy (popřípadě výrobu ocelové kuželové výsypky). „Důležitá pro nás byla i nutnost napojení stávajících i nových sil na podjezdový expediční zásobník. Tuto část technologie vyřešila firma Agrico levně šnekovým dopravníkem a řetězovým elevátorem,“ pochvaluje si předseda představenstva. V neposlední řadě není na stavbu těchto sil nutné využití jeřábu, ani jiné techniky.
Rekonstrukce výrobny
Na pořízení nových zásobníků zrna v roce 2003 navazovala také rekonstrukce vlastní výrobny krmných směsí. V deset let starém provozu se prováděly stavební úpravy, změny doznal příjmový koš, váhové hospodářství i dopravní cesty. Provedla se i repase míchačky a šrotovníku, vytvořily se nové podjezdové zásobníky, elektroinstalace a nezbytný software. „Rekonstrukce nám umožnila přejít ze zkrmování dvacetiprocentní doplňkové krmné směsi pouze na pětiprocentní koncentraci,“ uvádí Ing. Ptáček. Dnes se vlastní přípravou směsí uspoří až 400 Kč na tunu krmiva.
Hospodářská zvířata
Tržby za prasata přispívají do pokladny akciové společnosti zhruba z jedné poloviny. Vykrmované kusy (zhruba 20 000 ročně) se prodávají z 50 procent v živém, zbylá polovina se poráží přímo na vlastních jatkách s kapacitou 10 000 kusů ročně a statutem velké porážky.
Chov prasat v podniku Žihelský statek zahrnuje všechny stupně zootechnické pyramidy. Celkem v něm najdeme 1100 prasnic ve dvou šlechtitelských chovech (bílé ušlechtilé a přeštické černostrakaté), rozmnožovacím a užitkovém chovu. V majetku podniku je také inseminační stanice s genofondem zástupců všech evropských plemen prasat.
Zhruba 400 dojnic se v podniku Žihelský statek chová ve dvou vazných a jedné volné stáji s dojírnou. V nejbližší době plánuje proto ředitel společnosti investovat do rekonstrukce stávajících prostor, například do instalace moderních větracích systémů, nového hrazení nebo modernizace kejdového hospodářství.
