Spotřeba drůbežího masa celosvětově stoupá a to jak ve státech s rozvinutou ekonomikou, tak v zemích rozvojových. Hlavním důvodem jsou změny spotřebitelských zvyklostí, dynamický nárůst počtu obyvatelstva, ale i celkové zlepšení ekonomické situace.
V dnešní době dochází rovněž k růstu nároků na zdravou výživu a na rozšíření pohodlného způsobu stravování. Drůbeží maso je dnes hned za vepřovým druhým nejvýznamnějším zdrojem bílkovin živočišného původu. Za tento úspěch vděčí nízké ceně, snadnému zpracování a možnostem produkce širokého sortimentu výrobků. Ve státech blízkého východu je drůbež z náboženských důvodů jediným zdrojem významného nárůstu spotřeby masa. Zájmy spotřebitelů hájí sítě rychlého občerstvení a řetězce supermarketů, jejichž vlivem dochází i ke zpřísnění kontroly kvality a ke zvýšení dohledu nad výrobou jednotlivých produktů.
Nárůst produkce a spotřeby drůbežího masa je patrný i podle údajů týkajících se zemí EU. Zatímco v roce 1998 zde byla produkce 8,474 a spotřeba 7,968 miliónu tun, o dva roky později (2000) došlo k nárůstu těchto hodnot na 8,783 v produkci a na 8,350 miliónu tun ve spotřebě. Výrazně se zvyšuje prodej takového zboží, které se prodává pod určitou značkou, která zaručuje vyrovnanost kvality a garantuje zdravotní nezávadnost. Obecně platí, že drůbežářství opustilo orientaci na výrobu a výrobky a výrazně se orientuje na zákazníka - spotřebitele.
Snahou a trendem šlechtitelských firem od počátku intenzivní drůbežářské výroby je vyšlechtění brojlerových kuřat s nejkratší délkou výkrmu, co největší intenzitou růstu a s co nejlepší konverzí krmiva. Avšak všechny tyto faktory s sebou nesou také negativní důsledky, jako jsou problémy s cirkulačním aparátem, časté projevy srdečního selhání, výskyt ascitu (edemové choroby), nutnost použití antibiotických clon, růstových stimulátorů, vitaminových programů apod. K tomu je také potřeba zajistit 100% prostředí pro výkrm, tj. perfektní vybavení hal, ventilaci, zootechnické a zoohygienické podmínky, vynikající skladbu krmné směsi aj.
Dokladem toho, že dnes je situace poněkud odlišná, může být ukázka pestrosti typů kuřat chovaných ve Francii (tabulka 1). Tabulka obsahuje rovněž mnoho údajů o těchto specializovaných chovech a konečné tržní ceně přepočtené na Kč.
Z údajů v tabulce je zřejmé, že jednotlivé způsoby výkrmu se značně liší nejen dobou trvání či užitkovostí, ale také cenou finálního produktu. Ekonomická situace a osvěta v oblasti zdravé a kvalitní výživy u nás ještě zdaleka není na takové úrovni, aby umožňovala rozšíření chovů s label či bio kuřaty. Poněkud příznivější je to však s kuřaty certifikovanými a intermediálními. Hledá-li zákazník v našich obchodech certifikované kuře, většinou uspěje alespoň v supermarketech. Průměrně informovaný zákazník však těžko pochopí oprávněnost pěti až desetikorunového navýšení ceny oproti klasickému brojlerovi, především vinou nedostatku kvalitní a cílené reklamy.
Základem produkce certifikovaného kuřete je vhodná volba rodičů. Jak u nás, tak v zahraničí se používá v mateřské pozici pomalu rostoucí slepice JA 57, která dává potomstvu vysokou životaschopnost a odolnost vůči všem stresovým zátěžím. Tato slepice se také vyznačuje velmi dobrou snáškou vajec, oplozeností i líhnivostí. Kohout průmyslového typu (u certifikovaného kuřete – červený kohout S 44) přináší pak potomstvu růstovou schopnost, zmasilost a výtěžnost.
Z pozice tvůrce kompletní krmné směsi bude nutné nalézt kompromis mezi genetickým materiálem, normou potřeby živin, délkou výkrmu a užitkovostí pro správný odhad výrobních nákladů a realizačních cen.
Brojlerová kuřata se krmí téměř výhradně ad libitum a jejich příjem lze ovlivnit:
a/ koncentrací a vzájemným poměrem živin v krmné směsi
b/ systémem krmení
c/ světelným dnem
d/ strukturou kompletní krmné směsi
Kuřata přijímají tolik krmiva, aby pokryla svoji potřebu energie. Z toho vyplývá, že je-li nutné omezit růst kuřete, snížíme koncentraci energie v krmné směsi. Tím docílíme nižší intenzity růstu, umožňující prodloužení délky výkrmu kuřat až do věku 60 dní při živé hmotnosti do 2 kg.
Kuřata reagují změnou příjmu krmiva i na obsah jiných živin, především aminokyselin. Je-li obsah limitující aminokyseliny ve směsi nižší, než je optimum potřeby, příjem směsi se zvýší, i když je potřeba energie kryta. Jestliže je deficit limitující aminokyseliny výraznější, spotřeba krmiva naopak klesá a užitkovost se snižuje. Obsah dusíkatých látek v krmné směsi má podružný význam. Je-li uhrazena potřeba všech aminokyselin, je současně uhrazena i potřeba dusíkatých látek.
Rychlost růstu kuřat významně ovlivňuje struktura kompletní krmné směsi. Při zkrmování granulované krmné směsi kuřata přijímají více živin a rychleji rostou než při zkrmování sypké krmné směsi. Abychom zajistili optimální růst certifikovaných (intermediálních kuřat) doporučujeme zkrmovat zvířatům sypké krmné směsi nebo zvolit kombinaci sypká krmná směs a celá pšenice.
Přídavek celého zrna pšenice:
KKS BR2 5 – 10 %
KKS BR3 10 – 20 %
Celá pšenice musí být z krmné dávky vyřazena dva dny před vyskladněním, aby nezpůsobovala problémy na porážce.
Doporučený obsah základních živin v krmné směsi pro produkci různých genotypů výkrmových kuřat uvádí tabulka 2.
Intenzitu růstu významně ovlivňuje délka světelného dne ve výkrmu kuřat (tabulka 3).
V České republice vyprodukovaná certifikovaná kuřata končí zpravidla na porážce v Mirovicích, která patří akciové společnosti Vodňany, odkud putují do supermarketů pod různými názvy. V Hypernově, Tescu a Aholdu je to SELSKÉ KUŘE, v Careffouru ZLATÉ a v Delvitě EXTRA KUŘE. Vizuálně se tyto výrobky liší od standardního brojlera nazlátlou barvou kůže, dosahované díky genetice a volbě speciálních krmných směsí. Barva kůže je zachována i po opracování těla na porážkové lince. Oproti klasickým kuřatům, která jsou v Mirovicích pařena za teploty 59 °C s výkonem linky 4500 kusů za hodinu, je při opracování certifikovaných kuřat snížen výkon na 3000 kusů s teplotou paření 52 °C. Užitkovost u těchto kuřat, charakterizovaná živou hmotností se pohybuje na úrovni 1,9 kg v 56 dnech při spotřebě krmiva 2,5 kg na 1 kg přírůstku. Nízká intenzita růstu je kompenzována o tři koruny vyšší výkupní cenou.
Nejen certifikované kuře zareagovalo na požadavky spotřebitelů a drží tak krok s dobou. Zkrácením doby výkrmu u průmyslového brojlera na dnešních 37 až 38 dní je částečně ovlivněna také kvalita masa, které obsahuje velký podíl vody a má horší chuťové vlastnosti a vyzrálost. Na tyto problémy zareagovala firma Hubbard ISA novým genetickým materiálem: intermediálním typem brojlerového kuřete ISA 257. Tento typ se vyznačuje vynikající životaschopností, dobrým růstovým potenciálem a konverzí krmiva. Brojlerová kuřata ISA 257 jsou výhodná k výkrmu i ve špatných provozních podmínkách.
U nás je ISA 257 produkována akciovou společností INCUBA v Oseku na Moravě, která je 100% dcerou INTEGRA, a. s., Žabčice. Do pozice otcovské populace byl vybrán rychle rostoucí bílý kohout s výrazně žlutými běháky – ISA 22, v pozici mateřské je opět slepice JA 57. Mírným zpomalením růstu (ve 44 až 45 dnech, hmotnost 1,80 kg) je dosaženo vynikající kvality masa a vyzrálosti kůže, což je zhodnoceno na porážkových linkách výborným zatříděním, neboť při vyskladnění a manipulaci na porážce nedochází k lámání křídel a potrhání kůže. Jatečný rozbor vykázal výborné výsledky výtěžnosti a nižší ztráty vody při zmrazení a následném rozmrazení. Tento brojler nemá problémy s poruchami cévního aparátu, výskyt ascitu se rovná nule a úhyn během výkrmu se pohybuje okolo 2 % bez použití antibiotik. Právě díky těmto vlastnostem je intermediální typ kuřete vhodný zejména na grilování a pečení a představuje konkurenční výhodu oproti průmyslovému typu kuřete z rychlovýkrmu. Díky těmto kvalitativním parametrům je lépe zpeněžován jak na jatkách, tak u konzumentů, což má příznivý vliv i na ekonomiku chovatele.
O tom, že má ISA 257 budoucnost, svědčí údaje v tabulkách 4 a 5, které shrnují výsledky několika turnusů na různých farmách. Většina těchto chovů měla horší až špatné technologické a zoohygienické podmínky, které při klasickém výkrmu měly za následek vysoké ztráty v podobě úhynů.
V čem tedy spočívá rozdíl mezi certifikovaným a intermediálním typem?
V současné době je shledáván rozdíl pouze ve volbě kohouta a doporučené délce výkrmu. Podle růstové křivky genotypu ISA 257 bývá u intermediálního typu výkrm ukončen do 49. dne, neboť přírůstek v následujících dnech výrazně klesne (u certifikovaného kuřete do 56. dne).
Shrneme-li po důkladném zvážení výhody a nevýhody chovu pomalu rostoucích kuřat a jejich uplatnění na domácím trhu, dojdeme k závěru, že záleží pouze na spotřebiteli, zda dokáže kvalitu takto vyprodukovaného kuřete ocenit akceptováním vyšší prodejní ceny a zajistit tak další rozvoj těchto alternativních chovů.
Ing. Petr Tupý, Ing. Kamil Novotný, Biofaktory Praha, spol. s.r.o.,
Petr Polášek, ČZU Praha
