Z publikovaných statistik lze usuzovat, že spotřeba drůbežího masa u nás roste a zřejmě ještě nedospěla k vrcholu. Konzumovat se však zřejmě nebudou jen kuřata nebo slepice, ale poroste i spotřeba dalších druhů drůbeže, například krůt.
Krůtí maso se patrně nestane hned součástí běžného jídelníčku české domácnosti a zůstane asi delší čas sváteční záležitostí. Poroste však zcela určitě spotřeba a rozšiřování dalšího sortimentu, jako jsou uzeniny, paštiky, lahůdkářské výrobky či polotovary apod. a zařazení na jídelní lístek v restauraci. Přispět k tomu musí i seriózní práce specializovaných krůtích porážek (především rozumnou cenovou politikou a platební morálkou), dále pak zpracovatelských kapacit a obchodních řetězců..
V našem článku se chceme soustředit na problematiku výživy ve výkrmu krůt v souvislosti se současnými, ale i výhledovými podmínkami dostupnosti a cen komponentů krmných směsí.
Výživa a krmení
Výživa těžkých krůt dosáhla za poslední roky vlivem mnoha činitelů dobré úrovně.To zaručuje při standardních zootechnických podmínkách dosažení užitkovosti na deklarované parametry technologického postupu pro daného hybrida. Snaha o dosažení plného využití genetického potenciálu vykrmovaných krůt nás však nutí položit si otázku uvedenou v názvu tohoto článku.Všem zainteresovaným bude asi jasné, že hlavním kritériem je hledání optimální výživy vzhledem k ekonomice. Tato otázka vystupuje v současné době do popředí tím více, že případným omezením nebo vypuštěním komponentů živočišného původu dochází k nemalému zvýšení cen krmných směsí.
Z tohoto pohledu vyplývá, že budeme muset opustit cestu zvyšování koncentrace živin, respektive energie i z technologických důvodů při výrobě granulí, dokud nedořešíme nástřik tuku na jejich povrch. Jedno z řešení dané situace nám nabízí technologický postup pro hybrida Big 6, který má velmi dobře rozpracovanou stať o výživě a vychází z mnoha variant úrovně energie ve vztahu k dalším živinám. Je tedy možné volit takovou hladinu živin, která je reálná po technologické stránce, tj. energeticky nižší. Můžeme u ní očekávat, že při částečně zvýšené spotřebě krmiva na den nebo kg živé hmotnosti dosáhneme stejnou živou hmotnost, ale levněji.
Z hlediska tvorby receptur je vyřazení živočišných mouček u krůt záležitostí velice nepříjemnou, protože jejich požadavky na obsah bílkovin v krmivu jsou podstatně vyšší než třeba u brojlerových kuřat. Předpokládáme-li fázové krmení ve výkrmu krůt do 20 týdnů asi pěti druhy krmných směsí, pak potřeba NL v % se pohybuje přibližně takto: 28, 25, 22, 19, 16 %. Živočišné moučky vnášejí kromě bílkovin a aminokyselin i patřičné a nezanedbatelné množství energie a zčásti i minerálních látek, především dobře stravitelného fosforu. Náhradní zdroje bílkovin rostlinného původu, především pak sója jsou v tomto ohledu daleko méně výhodné, obsahují mnohem více vlákniny a tedy i méně energie,což vyplývá z tabulky 1.
Při výběru komponentů bude nutno vycházet nejen z jejich výživné hodnoty a vhodnosti do receptur s vysokým obsahem NL i ME, ale i z jejich ceny, protože ekonomika veškeré živočišné výroby a tedy i výkrmu krůt bude stále napjatější. A tak bude nutno přehodnotit pohled na použití řepky a dalších komponentů. U řepkového semene bude nutno zvládnout technologii jeho zpracování do krmných směsí,protože nativní obsah oleje bude velmi zajímavý. Dnešní odrůdy řepky jsou do obsahu 5 až 7 % extrahovaného šrotu nebo pokrutin v receptuře naprosto vyhovující. Bude rovněž nutno počítat s hrachem, u slunečnicového šrotu je na závadu vyšší obsah vlákniny. Kvasnice Vitex jsou výhodné, avšak jejich zdrojová dostupnost je omezená. Lze předpokládat, že ekonomická situace donutí výrobce krmných směsí i krůtího masa zařadit do receptury vše, co je dostupné, použitelné a ekonomicky výhodné bez ohledu na předchozí návyky a tradici.
Potřeba živin je další otázkou, kterou je nutné zvládnout. Technologický postup pro dodávaná krůťata hybrida Big 6 je v části o výživě stavěn velmi moderně a vychází z poměrů hladiny energie k ostatním živinám, tj. aminokyselinám, hlavním mineráliím atd. V podstatě doporučuje dvě různé úrovně hladiny živin - vysokou koncentraci a střední koncentraci, které rozvádí v několika variantách. Uvažuje přitom dosažení stejné hmotnosti krůt a krocanů při mírně změněné spotřebě krmiva. Zpracovali jsme tedy soubor receptur pěti krmných směsí KR 1 až KR 5 ve variantě A - zvýšená koncentrace živin, B – střední koncentrace živin a C - střední koncentrace živin s vyřazením živočišných mouček. Jako vyšší hladinu živin varianty A jsme stanovili u jednotlivých krmných směsí KR1 až KR 5 parametry podle brožury „Potřeba živin pro drůbež“, kterou vydala komise výživy zvířat ČZAV v roce 1999.U skupiny B jsme se přiblížili nižší hladině z technologického postupu Big 6 s přihlédnutím ke zkušenostem z praxe naší firmy.Tyto parametry uvádíme v tabulce 2
Vycházeli jsme přitom z aktuálních průměrných cen surovin v některých ZZN a rovněž ze skutečnosti, že doplnění energie v receptuře tukem je dnes možné prakticky jen do 5 %. Jak jsme již uvedli, technologie výroben zatím vyšší obsahy tuku ve směsích neumožňuje, protože by došlo k vysokému odrolu granulí. Vykalkulované ceny uvádíme v tabulce 3. Z tabulky je patrná samozřejmá rozdílnost cen podle obsahu bílkovin, čím více bílkovin, tím je krmivo dražší. Opačně s rostoucím stářím potřeba bílkovin klesá. Nejdražší jsou více koncentrované směsi A, u kterých je ovšem předpoklad nižší spotřeby na kus a den a tím i na l kg přírůstku živé hmotnosti. Směsi B jsou méně koncentrované a tím levnější, ovšem jejich spotřeba bude částečně vyšší.. Ve směsích C jsou nahrazeny živočišné moučky při stejné koncentraci živin jakou má varianta B, což ovšem ve svém dopadu (vyšší zařazení tuků, nutnost doplnění fosforu) bude znamenat zdražení.Vyšli jsme z údajů technologického postupu Big 6 (spotřeba krmiva na kus a den podle týdnů) a matematickým propočtem odhadli rozdíl ve spotřebě krmiva mezi oběma hladinami živin. Při snížení hladiny energie u varianty B jsme tedy předpokládali vyšší spotřebu krmiva.U typu směsí C jsme předpokládali stejnou finální živou hmotnost jatečných krocanů a krůtiček jako u obou ostatních variant a stejnou konverzi krmiva jako u směsi B. Po detailním propočtu jsme dospěli k těmto relacím vyjádřeným v tabulce 4. Dosažená hmotnost krocanů ve 20. týdnu věku je podle technologického postupu 18,5 kg, u krůtiček se dosahuje 8,4 kg ve 14. týdnu. Konverze krmiva je ovšem rozdílná ,při koncentrovanějším krmivu a tím nižší spotřebě vychází u krocanů varianty A - 2,64 kg/kg přírůstku, u variant B a C pak 2,80 kg. U krůt je ve 14. týdnu dosahováno u varianty A konverze krmiva 2,42 kg/kg přírůstku, u varianty B a C je to 2,55 kg. Naskýtá se tedy následující otázka: Je výhodnější použití levnějšího krmiva při jeho horší konverzi nebo naopak dražšího krmiva s lepší konverzí? Na základě propočtu lze získat pravděpodobnou odpověď podle údajů v tabulce 5.
Jak je vidět, dílčí zisk z jednoho krocana je přibližně o 20 Kč vyšší při použití levnější směsi typu B. Podobně u krůty je tento zisk o 6 Kč vyšší. V případě vyřazení živočišných mouček (varianta C) dojde ke snížení zisku v porovnání s oběma dalšími variantami u krocana i u krůtičky. Navíc lze vyvodit závěr, že v tomto případě je nutné použít směsi s nižší koncentrací živin. Vlastní náklady výkrmce, které jsou představovány odpisy budov, vlastní režií, mzdami, spotřebou energie, službami atd. zde představují konstantní položku.Vyplývá jasně, že rentabilita celého výkrmu spočívá výhradně na krocanech, kdežto jatečné krůtičky se budou pohybovat na nule či spíše v záporných hodnotách.Uvažované ceny se ovšem mohou měnit a to jak u komponentů, ak třeba u nákupu jatečné drůbeže. Právě na úrovni cen bude spočívat dopad případného vyřazení živočišných mouček z výživy krůt.
Při dalších úvahách o perspektivách krmení krůt ve výkrmu je ještě nutné zmínit i možnost definitivního zákazu krmných antibiotik u drůbeže. Dnes používaný avilamycin nebo flavofosfolipol skýtají určitou záruku zlepšení růstu přibližně o 3 % při výhodné ekonomické relaci. Tlak veřejnosti v zemích EU však zřejmě povede k jejich vyřazení a tak vyvstane otázka jejich náhrady. Z našich zkušeností u brojlerů zatím jejich zcela adekvátní a ekonomickou náhradu neznáme.
Na druhé straně však zařazení vyšších podílů rostlinných bílkovinných komponentů přinese zřejmě nutnost daleko vyššího používání enzymových přípravků, než je tomu dosud.Také to bude spojeno s vyššími krmnými náklady.
Nezabýváme se hladinami vitaminů, které pokládáme u premixů naší firmy za dostatečné a bude spíše na výkrmci, aby zvážil jakékoli další přídavky mimo krmnou směs.
Bývá tendencí spojovat případné neúspěchy vždy s krmivem. Proto oprávněný tlak na dodavatele krmných směsí asi nikdy nepřestane. Je však nutné mít na zřeteli i další působící vlivy.
Jedním z těchto faktorů, a to rozhodně velmi významným, je stájové prostředí a zoohygiena. Je to také jeden z mála faktorů působících na užitkovost ve výkrmu, který může ovlivnit sám chovatel. Zdá se, že to však ne vždy činí s plnou odpovědností. Naše zkušenosti z celorepublikové konzulentské činnosti nám dávají možnost posouzení závislosti výsledků užitkovosti krůt při stejných živinových parametrech krmné směsi v různých typech prostředí. Naše poznatky jsou takové, že při relativně stejném biologickém materiálu a identických krmných směsích je dosahováno velmi rozdílné užitkovosti. Prostorem, kde tyto rozdíly vznikají, musí být tedy výkrmová hala. Zkusme se tedy oprostit od provozní slepoty, která nás někdy tíží, a objektivně posoudit podmínky prostředí vlastního výkrmu, protože mohou být základní brzdou k dosažení žádoucího efektu.
Ani téměř monopolní postavení našich dodavatelů krůťat není optimální, což se projevuje především v době zesílených požadavků na jejich dodávku.
Pečlivě dodržovaná prevence chorob je pak základní podmínkou dobrého zdravotního stavu. Detailní rozbor by však přesahoval rámec tohoto článku.
Závěrem chceme konstatovat, že opatření ze strany EU a případně u nás mohou výkrm krůt zkomplikovat, ale jsme přesvědčeni, že by neměla vést k větší krizi v tomto odvětví výkrmu drůbeže.
Ing Petr Urban, Ing Jarmil Výmola, CSc.,
Tekro, s. r. o., Praha
